Homepage

V roce 2016 společnost do inovací investuje 4,8 miliardy eur, kromě jiného na výzkum decentralizovaných energetických systémů. Míst, kde probíhá výzkum pod značkou Siemens, je více než 170, zaměstnávají 31 000 lidí a najdete je po celém světě. Kurz pro budoucí inovace pak udává jednadvacet výzkumných a vývojových center koncernu, v nichž pracuje 7 800 výzkumníků, vývojářů a dalších odborníků. V roce 2016 hodlá Siemens do výzkumu a vývoje investovat zhruba 4,8 miliardy eur, tedy o 300 milionů víc než loni. Převážná část nových finančních prostředků je určena na rozvoj automatizace, digitalizace, ale také decentralizovaných energetických systémů, které zajistí stabilitu energetických soustav.

Zatímco ještě nedávno žila většina lidí v malých městech a na venkově, v roce 2009 se tento trend obrátil, od tohoto milníku žije více než polovina světové populace ve velkých městech a aglomeracích. Lepší pracovní uplatnění či bohatší kulturní život velkoměst jsou však vykoupeny podstatně horší kvalitou ovzduší. Že nejde o nijak zanedbatelný problém dokládá i statistika Světové zdravotnické organizace – k úmrtí přibližně každého osmého člověka na světě dochází v důsledku znečištěného vzduchu, 90 % obyvatel velkoměst pak v současné době žije v ovzduší obsahujícím vysoce nadlimitní množství škodlivin. Boj se znečištěným ovzduším ve městech je tak trochu potýkání se s větrnými mlýny, v budoucnu by však přesto mohli mít obyvatelé větší šanci, jak se nejhorším smogům vyhnout. Vývojáři společnosti Siemens totiž vyvinuli speciální predikční software, který dokáže předpovídat změny v hodnotách…

Astronomové si připomněli čtvrtstoletí existence zatím nejlepšího dalekohledu mimo Zemi. Obletuje naši planetu ve výšce asi 600 kilometrů a dokáže vidět do vzdálené minulosti.

Nové digitální technologie slibují v mnoha ohledech úspory. Typickým příkladem je využití papíru – obyvatelé vyspělého světa ho využívají stále méně. Je to předzvěst budoucnosti? Přinese s sebou digitální ekonomika zásadní materiální úspory?

Digitální technologie dokážou vytvořit obrovské bohatství. Jak ho využijeme? Soustředí se v rukou malé skupinky anebo poskytne lepší možnosti miliardám lidí? Musíme se rozhodnout, protože ne technologie, ale my sami si vytváříme vlastní osud, říká profesor Erik Brynjolfsson z Massachusettského technologického institutu.

Denně se obklopujeme množstvím počítačů – od věciček v kapse u kalhot přes pracovní notebooky až po neviditelné internetové servery. Ten nejvýkonnější si ale nosíme mezi ušima. Lidský mozek dosahuje výkonu, vedle něhož jsou naše počítače jen dětskými hračkami. Snažíme se zjistit, jak je to možné, ale mozek si zatím své tajemství střeží. V Evropě však vzniká projekt, který má šanci odhalit víc, než dokázal kdokoliv předtím.

Filip Pertold se s námi nechtěl bavit o budoucnosti. Podle ekonoma z institutu CERGE-EI, který se specializuje na otázky pracovního trhu, je přítomnost zajímavá dost. Žijeme stále ještě v dozvucích velké technologické změny – digitalizace. Přinesla s sebou dlouhé období prosperity, ale také společenské změny, které některým pomohly, jiným uškodily. I další revoluce budou stejně turbulentní a připravit se na ně lze jen těžko. Pomůže možná jen dobrá škola a přestěhování do velkého města.

Přestavba bývalého plynojemu z Dolní oblasti Vítkovice, slouží již několik let jako multifunkční centrum Gong. Jedná se o další úspěšnou rekonstrukci starých průmyslových areálů v České republice.