Homepage

IoT platforma pro chytré nemocnice

Společnost Siemens vyvinula řešení speciálně určené pro nemocnice – platformu SMH (Smart Hospital). Na platformě SMH se propojuje několik různých toků dat, aby společně vytvořily jednotný a strukturovaný datový model. Data se sbírají z jednotlivých částí nemocničních budov, z jejich vybavení i od jejich uživatelů. Možností využití tohoto páteřního systému je mnoho a jejich počet trvale roste, stejně jako počet aplikací, navázaných na tuto platformou.

Jak se bude pracovat a léčit v chytrých nemocnicích?

Digitalizace a moderní technologie intenzivně pronikají do všech oblastí lidské činnosti, zdravotnictví nevyjímaje. Vize tzv. chytré nemocnice (Smart Hospital) je dnes již více než reálná. Tento koncept ale neřeší pouze výkonnost nemocnic z ekonomického hlediska. Jeho hlavním cílem je vyhledávat příležitosti ke zlepšení péče o pacienty, jejich osobní zkušenosti a v neposlední řadě ke zvýšení produktivity zaměstnanců.

Sinumerik řídí 3D tiskárnu betonu firmy Podzimek

Na základě spolupráce mezi firmami Podzimek & synové a Strojírny Podzimek, Ústavem konstruování a částí strojů Fakulty strojní ČVUT a Fakulty stavební ČVUT vznikla unikátní portálová 3D tiskárna pro tisk nosných konstrukcí z betonu. Tiskárna, umístěná v sídle firmy Strojírny Podzimek v Třešti, je nyní ve zkušebním provozu. Cílem vývoje je přinést do oboru stavebnictví větší míru automatizace, omezit požadavky na pracovní sílu, zrychlit a zefektivnit výstavbu, ale také umožnit architektům realizovat z betonu nové tvary, které jsou konvenčními technologiemi obtížně dosažitelné.

Svědectví o dlouhých staletích historie Moravy

Zlomky listin z devátého století, vzácné Moravské zemské desky, záznamy ze sčítání lidu, matriky, obecní kroniky, ale třeba i sušenou pupeční šňůru – to vše uchovávají depozitáře Moravského zemského archivu v Brně. O to, aby byly dobře zaopatřeny, se stará i technika společnosti Siemens.

Společnost Siemens slaví 175 let od svého založení

Dne 1. října 1847 založil Werner von Siemens v Berlíně malý podnik „Telegraphen-Bauanstalt von Siemens & Halske“. Zpočátku malá firma byla postavena na vynálezu a rozmachu ručičkového telegrafu, tedy elektrického přístroje schopného přenášet na dálku jednotlivá písmena. Werner von Siemens jej sestavil ve svých 31 letech. Z dnešního pohledu to byl nejen prapočátek elektrické pošty, ale rovněž významný krok na cestě k poště elektronické. Od tohoto data se odvíjí tradice vedoucí až ke zrodu dnešní společnosti Siemens AG. Společnost Siemens se již 175 let spolupodílí na utváření světa, v němž žijeme. Vždy jsme se dokázali vypořádat s výzvami dané doby a pomáhali přeměnit každodenní život i práci lidí po celém světě. To vše platí i nyní, kdy je navíc naším cílem budovat udržitelnou budoucnost pro nadcházející generace. Dokázali jsme elektrifikovat továrny a následně je…

Virtuální simulace: nižší náklady, kratší doba zprovoznění a menší riziko

V reálném životě žádné tlačítko „Reset“ neexistuje. Každý z nás se někdy dostal do situace, kdy by nejraději stiskl tlačítko „reset“. Když například něco zkoušíme a nepovede se nám to nebo když uděláme chybu při instalaci, říkáme si: „Bylo by super to resetovat a začít znovu!“ Reálně to bohužel je možné jen zřídka, a o to víc to platí v procesních nebo výrobních provozech. Právě zde je pro rychlejší uvedení výrobků na trh a zachování trvale vysoké kvality potřeba zajistit optimalizované pracovní postupy v rámci automatizace. Rozhodující roli zde hraje co nejkratší doba montáže nových výrobních linek a jejich zprovoznění. Chyba v provozu pak může snadno způsobit velké ztráty, čemuž se samozřejmě chceme vždy vyhnout.

Digitální dvojče jako stroj na nápady

Co původně začalo jako projekt na podporu virtuálního zprovoznění nyní přináší nové možnosti v mnoha oblastech vývoje a návrhu. Ve spolupráci s firmou Siemens vyvinula společnost Neuenhauser Maschinenbau GmbH digitální dvojče pro několik konkrétních realizací a aktuálně tak využívá souhrnné výhody simulace, verifikace a modelování.

Testbedy jako živé laboratoře pro moderní technologie

V mnoha oborech to bez práce v laboratoři vůbec nejde. K těm tradičním, jaké si všichni pamatujeme ze školy, začínají přibývat laboratoře zcela nového typu – vybavené nejmodernějšími technologiemi, jaké jsou v současnosti dostupné. Učí se v nich studenti nových studijních oborů, ale také lidé z praxe. A nejen učí. Zkoušejí si v nich nové postupy a řešení, testují, simulují, znovu ověřují. Díky tomu pak mohou předejít mnoha omylům a špatným investicím.