Společnosti Siemens se podařilo dosáhnout dalšího významného mezníku v oblasti 3D tisku. Týmu jejich odborníků se podařilo v plné záteži otestovat lopatky spalovacích turbín, které byly kompletně vyrobeny aktivní technologií. Testy probíhaly po dobu několika měsíců ve zkušebním středisku společnosti Siemens v birtském Lincolnu.
Prvního ledna 2015 vešel v platnost zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který má za úkol zvýšit bezpečnost kybernetického prostoru. Vztahuje se i na energetické společnosti, ať už zajišťují provoz páteřní rozvodné soustavy, nebo se zabývají distribucí energie. Pokud by kyber útočníci zacílili na tyto systémy, mohlo by dojít k jejich výpadkům nebo k narušení jejich dostupnosti. Úspěšné útoky by jednoznačně vedly k poškození koncových zákazníků a značným finančním ztrátám.
Na okraji podkrkonošské obce Choustníkovo Hradiště poblíž Kuksu by současnou nejmodernější českou průmyslovou pekárnu pravděpodobně nikdo nehledal. Přesto zde v loňském roce vyrostla za bezmála půl miliardy korun stavba, která ve svých útrobách skrývá nejpokročilejší průmyslovou automatizační a pekárenskou technologii. Plně automatizovanou výrobu zajišťuje mimo jiné patnáct nejmodernějších řídicích systémů Simatic S7-1500 od společnosti Siemens.
Myšlenka zelené vlny v dopravě není žádnou novinkou, ovšem s moderní bezdrátovou komunikací a vzájemným propojením účastníků silničního provozu a dopravní infrastruktury vznikají zcela nové možnosti pro zvyšování efektivity dopravy i snižování ekologické zátěže. Siemens již realizoval celou řadu projektů zelené vlny v evropských městech.
„Česká republika je vysoce stabilní ekonomikou v rámci Evropské unie, průmysl nás živil, živí a jsem přesvědčen o tom, že ještě dlouho živit bude. I v minulosti procházel mnoha změnami a transformacemi a vždy se dokázala adaptovat a vždy byl hnací silou české ekonomiky. Dnes prochází něčím, čemu říkáme Průmysl 4.0, který představuje další z velkých strukturálních změn, jež průmysl čekají. Myslím si, že tato změna v sobě obsahuje jak rizika, tak příležitosti,“ říká v úvodu našeho rozhovoru Radek Špicar, víceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Digitalizace hraje v průmyslových odvětvích stále důležitější roli. S tím souvisí rostoucí potřeba zaznamenávat a analyzovat obrovská množství dat. Siemens reaguje na tento trend cloudovou platformou Mindsphere.
Když se hovoří o digitálním podniku, většinou se míní celý komplexní systém pojednávající životní cyklus výrobku od návrhu přes výrobu a prodej až po následný servis a případnou recyklaci. Tato „kniha života“ daného produktu má ale mnoho kapitol, které samy o sobě jsou velmi obsáhlé a složité. Jednou z nejdůležitějších je bezesporu dílenská výroba, kde produkt reálně přichází na svět.
Jízda po městě většině řidičů příliš radosti nečiní. Vydatně k tomu přispívají i potíže, které obvykle mívají s parkováním. V každém trochu větším městě je totiž parkovacích míst méně než vozidel, která se pohybují po jeho ulicích. Pokud řidič hledá místo k zaparkování, musí v průměru ujet 4,5 km, než je najde. Pokud tyto kilometry přepočteme na emise CO2, jedná se minimálně o 630 g. Jsou-li takových vozidel každý den ve městě stovky či tisíce, je to již poměrně značné množství.
Horkovzdušné balony plují po obloze již téměř 240 let a zejména ve svých počátcích, kdy šlo o jediný způsob jak dopravit člověka do vzduchu, představovaly jeden z nejvýznamnějších prostředků pro výzkum atmosféry. S příchodem letadel a dalších strojů schopných letu balony téměř ztratily svůj význam, přesto se s nimi můžeme setkat i dnes. A to nejen jako s vyhlídkovými plavidly, stále plní roli efektivního prostředku k realizaci vědeckých měření. Rozsáhlá, ale rychlá měření V projektu zvaném „Hotspots“ používají vědci společnosti Siemens horkovzdušné balony a drony vybavené infračervenými kamerami a dalšími senzory k měření tepelné bilance nejen jednotlivých budov, ale rovnou celých městských částí. Výhoda tohoto přístupu spočívá v tom, že umožňuje podstatně lépe odhadnout, které budovy vykazují největší tepelné ztráty a u nichž by tak případná modernizace měla největší přínos. V…
V roce 2016 společnost do inovací investuje 4,8 miliardy eur, kromě jiného na výzkum decentralizovaných energetických systémů. Míst, kde probíhá výzkum pod značkou Siemens, je více než 170, zaměstnávají 31 000 lidí a najdete je po celém světě. Kurz pro budoucí inovace pak udává jednadvacet výzkumných a vývojových center koncernu, v nichž pracuje 7 800 výzkumníků, vývojářů a dalších odborníků. V roce 2016 hodlá Siemens do výzkumu a vývoje investovat zhruba 4,8 miliardy eur, tedy o 300 milionů víc než loni. Převážná část nových finančních prostředků je určena na rozvoj automatizace, digitalizace, ale také decentralizovaných energetických systémů, které zajistí stabilitu energetických soustav.
Zatímco ještě nedávno žila většina lidí v malých městech a na venkově, v roce 2009 se tento trend obrátil, od tohoto milníku žije více než polovina světové populace ve velkých městech a aglomeracích. Lepší pracovní uplatnění či bohatší kulturní život velkoměst jsou však vykoupeny podstatně horší kvalitou ovzduší. Že nejde o nijak zanedbatelný problém dokládá i statistika Světové zdravotnické organizace – k úmrtí přibližně každého osmého člověka na světě dochází v důsledku znečištěného vzduchu, 90 % obyvatel velkoměst pak v současné době žije v ovzduší obsahujícím vysoce nadlimitní množství škodlivin. Boj se znečištěným ovzduším ve městech je tak trochu potýkání se s větrnými mlýny, v budoucnu by však přesto mohli mít obyvatelé větší šanci, jak se nejhorším smogům vyhnout. Vývojáři společnosti Siemens totiž vyvinuli speciální predikční software, který dokáže předpovídat změny v hodnotách…
Digitální technologie dokážou vytvořit obrovské bohatství. Jak ho využijeme? Soustředí se v rukou malé skupinky anebo poskytne lepší možnosti miliardám lidí? Musíme se rozhodnout, protože ne technologie, ale my sami si vytváříme vlastní osud, říká profesor Erik Brynjolfsson z Massachusettského technologického institutu.
