Nejúspornější a nejšetrnější k životnímu prostředí je kilowatthodina nevyrobená, říká Tomáš Hüner, šéf divize Energy Management. Digitální technologie i další novinky podle něj přinášejí celou řadu možností, jak úspory uskutečňovat.
Společnosti Siemens se podařilo dosáhnout dalšího významného mezníku v oblasti 3D tisku. Týmu jejich odborníků se podařilo v plné záteži otestovat lopatky spalovacích turbín, které byly kompletně vyrobeny aktivní technologií. Testy probíhaly po dobu několika měsíců ve zkušebním středisku společnosti Siemens v birtském Lincolnu.
Prvního ledna 2015 vešel v platnost zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který má za úkol zvýšit bezpečnost kybernetického prostoru. Vztahuje se i na energetické společnosti, ať už zajišťují provoz páteřní rozvodné soustavy, nebo se zabývají distribucí energie. Pokud by kyber útočníci zacílili na tyto systémy, mohlo by dojít k jejich výpadkům nebo k narušení jejich dostupnosti. Úspěšné útoky by jednoznačně vedly k poškození koncových zákazníků a značným finančním ztrátám.
Na okraji podkrkonošské obce Choustníkovo Hradiště poblíž Kuksu by současnou nejmodernější českou průmyslovou pekárnu pravděpodobně nikdo nehledal. Přesto zde v loňském roce vyrostla za bezmála půl miliardy korun stavba, která ve svých útrobách skrývá nejpokročilejší průmyslovou automatizační a pekárenskou technologii. Plně automatizovanou výrobu zajišťuje mimo jiné patnáct nejmodernějších řídicích systémů Simatic S7-1500 od společnosti Siemens.
Myšlenka zelené vlny v dopravě není žádnou novinkou, ovšem s moderní bezdrátovou komunikací a vzájemným propojením účastníků silničního provozu a dopravní infrastruktury vznikají zcela nové možnosti pro zvyšování efektivity dopravy i snižování ekologické zátěže. Siemens již realizoval celou řadu projektů zelené vlny v evropských městech.
„Česká republika je vysoce stabilní ekonomikou v rámci Evropské unie, průmysl nás živil, živí a jsem přesvědčen o tom, že ještě dlouho živit bude. I v minulosti procházel mnoha změnami a transformacemi a vždy se dokázala adaptovat a vždy byl hnací silou české ekonomiky. Dnes prochází něčím, čemu říkáme Průmysl 4.0, který představuje další z velkých strukturálních změn, jež průmysl čekají. Myslím si, že tato změna v sobě obsahuje jak rizika, tak příležitosti,“ říká v úvodu našeho rozhovoru Radek Špicar, víceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Digitalizace hraje v průmyslových odvětvích stále důležitější roli. S tím souvisí rostoucí potřeba zaznamenávat a analyzovat obrovská množství dat. Siemens reaguje na tento trend cloudovou platformou Mindsphere.
Když se hovoří o digitálním podniku, většinou se míní celý komplexní systém pojednávající životní cyklus výrobku od návrhu přes výrobu a prodej až po následný servis a případnou recyklaci. Tato „kniha života“ daného produktu má ale mnoho kapitol, které samy o sobě jsou velmi obsáhlé a složité. Jednou z nejdůležitějších je bezesporu dílenská výroba, kde produkt reálně přichází na svět.
Stárnutí populace. Civilizační choroby. Nové a exotické nemoci. Tlak na kvalitu zdravotní péče, bezpečnost a pohodlí pacienta. Ale současně požadavek na maximální efektivitu vynakládaných prostředků, zkracování pohybu v zařízení, nedostatek odborného personálu nebo otázky kolem ochrany osobních dat. To všechno jsou témata, která stojí před nemocničními zařízeními a předurčují jejich budoucí podobu.
Jízda po městě většině řidičů příliš radosti nečiní. Vydatně k tomu přispívají i potíže, které obvykle mívají s parkováním. V každém trochu větším městě je totiž parkovacích míst méně než vozidel, která se pohybují po jeho ulicích. Pokud řidič hledá místo k zaparkování, musí v průměru ujet 4,5 km, než je najde. Pokud tyto kilometry přepočteme na emise CO2, jedná se minimálně o 630 g. Jsou-li takových vozidel každý den ve městě stovky či tisíce, je to již poměrně značné množství.
Co je to „chytré město“ a jaké úkoly musí vyřešit? Jak moc mění naše životy digitální technologie a jak budou vypadat města v roce 2050?
Horkovzdušné balony plují po obloze již téměř 240 let a zejména ve svých počátcích, kdy šlo o jediný způsob jak dopravit člověka do vzduchu, představovaly jeden z nejvýznamnějších prostředků pro výzkum atmosféry. S příchodem letadel a dalších strojů schopných letu balony téměř ztratily svůj význam, přesto se s nimi můžeme setkat i dnes. A to nejen jako s vyhlídkovými plavidly, stále plní roli efektivního prostředku k realizaci vědeckých měření. Rozsáhlá, ale rychlá měření V projektu zvaném „Hotspots“ používají vědci společnosti Siemens horkovzdušné balony a drony vybavené infračervenými kamerami a dalšími senzory k měření tepelné bilance nejen jednotlivých budov, ale rovnou celých městských částí. Výhoda tohoto přístupu spočívá v tom, že umožňuje podstatně lépe odhadnout, které budovy vykazují největší tepelné ztráty a u nichž by tak případná modernizace měla největší přínos. V…
