Prvního ledna 2015 vešel v platnost zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který má za úkol zvýšit bezpečnost kybernetického prostoru. Vztahuje se i na energetické společnosti, ať už zajišťují provoz páteřní rozvodné soustavy, nebo se zabývají distribucí energie. Pokud by kyber útočníci zacílili na tyto systémy, mohlo by dojít k jejich výpadkům nebo k narušení jejich dostupnosti. Úspěšné útoky by jednoznačně vedly k poškození koncových zákazníků a značným finančním ztrátám.
V energetických sítích je čím dál více digitálních technologií, které mohou zlepšit spolehlivost, bezpečnost a účinnost energetických sítí. Na druhou stranu však digitalizace těchto – do té doby pasivních – systémů a vzdálené přístupy znamenají riziko jejich narušení útočníkem či možné narušení soukromí uživatelů energetických sítí. Obecně platí, že s tím, jak se zvyšují nároky na dostupnost systémů či dálkové diagnostiky poruch, je tendence systémy propojovat, a to i interně. V matrixu je pak více dat a více hrozeb, protože do systému současně vstupuje větší množství uživatelů. Jejich přístup je nutné řídit a oprávnění přidělovat s ohledem na požadovanou bezpečnost. Tímto způsobem je třeba řídit i dodavatele, neboť i oni mohou znamenat hrozbu. Ke slovu se tak dostává kybernetické zabezpečení, kterému se ve společnosti Siemens věnují odborníci z plzeňského engineeringu, konkrétně z úseku Digital Grid divize Energy Management.
Každý projekt kybernetické bezpečnosti lze v obecné rovině rozdělit do několika fází a platí, že řešení společnosti Siemens je možné přizpůsobit na míru nejrůznějším systémům a provozům. Samotnému projektu ale vždy předchází důkladná analýza na straně zákazníka, ze které vzejdou požadavky na samotné řešení. Společnost Siemens realizuje technickou část, zákazník je odpovědný za řadu organizačních opatření a předpisů, díky kterým je přesně definováno, kdo, za jakých okolností a s jakými pravomocemi může se zabezpečeným zařízením pracovat.
Řešení společnosti Siemens může obsahovat např. hardening, jehož cílem je snížení rizika zranitelnosti systému zakázáním nepotřebných funkcí a služeb a aktualizací systému. Hardeningu proto musí předcházet důkladná analýza celého systému, který se bude zabezpečovat. „V rámci kybernetického zabezpečení je klíčové najít ideální poměr mezi mírou zabezpečení provozu a jeho funkčností,“ říká Zbyněk Bělina z plzeňského oddělení engineeringu. Součástí kybernetického zabezpečení jsou dále mj. i ochrana proti malware, autentifikace uživatelů nebo zálohování dat.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
