Horkovzdušné balony plují po obloze již téměř 240 let a zejména ve svých počátcích, kdy šlo o jediný způsob jak dopravit člověka do vzduchu, představovaly jeden z nejvýznamnějších prostředků pro výzkum atmosféry. S příchodem letadel a dalších strojů schopných letu balony téměř ztratily svůj význam, přesto se s nimi můžeme setkat i dnes. A to nejen jako s vyhlídkovými plavidly, stále plní roli efektivního prostředku k realizaci vědeckých měření.
V projektu zvaném „Hotspots“ používají vědci společnosti Siemens horkovzdušné balony a drony vybavené infračervenými kamerami a dalšími senzory k měření tepelné bilance nejen jednotlivých budov, ale rovnou celých městských částí. Výhoda tohoto přístupu spočívá v tom, že umožňuje podstatně lépe odhadnout, které budovy vykazují největší tepelné ztráty a u nichž by tak případná modernizace měla největší přínos. V současné době se totiž měření tepelné účinnosti budov provádí zpravidla se zaměřením na jednotlivé objekty, což neumožňuje zařadit získaná data i do kontextu okolní zástavby, tento přístup je navíc časově podstatně náročnější. Pokud už se tedy měření stihnou provést, ještě to neznamená, že jsou k renovaci vybrány ty nejvhodnější budovy. Tomu by právě měly informace získané pomocí balonů a dronů zabránit.
Naměřená data jsou zpracovávána pomocí speciálního softwaru, který kombinuje letecké fotografie s daty z termokamer a infračervených senzorů. Po jejich sloučení pak vznikne 3D model změřené oblasti, v němž jsou dobře znatelné oblasti vykazující největší tepelné ztráty. Software následně umožňuje provedení simulací vypočítávajících vliv nejrůznějších úprav daných budov na celé okolí. Zejména při plánování rozsáhlých renovačních pracích tak mají zodpovědné osoby k dispozici podstatně lepší a solidnější informace o potenciálním přínosu investice.
Díky tomu, že balony a drony pracují v relativně malých výškách, získávají i informace o míře znečištění ovzduší. Ty pak mohou být zahrnuty do 3D modelu městské části a umožnit tak lépe určit nejvýraznější zdroje znečištění.
Virtuální let balonem a další podrobnosti o projektu najdete na
http://www.siemens.com/innovation/en/home/research-topics/360-siemens-heissluftballon.html
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
