Soupravy metra jezdící bez lidské obsluhy nejsou ničím novým, v některých evropských městech se takovéto vlaky pohybují již více než 25 let. Nejdéle je bezobslužné metro v provozu ve francouzském Lille – od roku 1983. Bezobslužným provozem metra se dnes mohou pochlubit rovněž v Londýně, Lyonu, Turíně, Budapešti či Barceloně.
Město Pardubice patří v rámci České republiky k několika málo regionům, které jsou velmi aktivní v projektu Smart Cities, tzv. chytrých měst. O tom, jak by měly vypadat Pardubice v roce 2020 a jaké cesty vedou k naplnění těchto vizí, jsme hovořili s primátorem města Pardubice Martinem Charvátem.
V roce 2016 společnost do inovací investuje 4,8 miliardy eur, kromě jiného na výzkum decentralizovaných energetických systémů. Míst, kde probíhá výzkum pod značkou Siemens, je více než 170, zaměstnávají 31 000 lidí a najdete je po celém světě. Kurz pro budoucí inovace pak udává jednadvacet výzkumných a vývojových center koncernu, v nichž pracuje 7 800 výzkumníků, vývojářů a dalších odborníků. V roce 2016 hodlá Siemens do výzkumu a vývoje investovat zhruba 4,8 miliardy eur, tedy o 300 milionů víc než loni. Převážná část nových finančních prostředků je určena na rozvoj automatizace, digitalizace, ale také decentralizovaných energetických systémů, které zajistí stabilitu energetických soustav.
Největší závod na výrobu nízkonapěťových asynchronních elektromotorů v Evropě. Nejrozlehlejší výrobní areál koncernu Siemens na světě. Továrna dávající práci dvěma tisícům zaměstnanců. To vše lze říci o mohelnickém závodu Siemens Elektromotory. Vloni zde vyrobili více než milion motorů a na příští rok plánují zásadní rozšíření sortimentu.
Mobilita je nedílnou součástí životního stylu. Svoboda pohybu je podmínkou k naplňování mnoha dalších občanských svobod (pracovat, vzdělávat se, navštěvovat se, kulturně a společensky žít, sportovat, …). Doprava zboží je základním předpokladem dělby práce i rozvoje obchodu. V kontrastu s tím jsou současné formy mobility do budoucna neudržitelné.
Jaká bude naše blízká budoucnost, jsme se zeptali několika významných osobností z oblasti vědy, výzkumu, ale také veřejné správy. Máme se na ni těšit, nebo se jí obávat?
Voda je nejen nenahraditelným nositelem života, významným zdrojem energie a výkonným pomocníkem při řadě lidských činností, ale především silným živlem, který může být pro lidi i velmi nebezpečný. V průběhu historie jsme se o tom již nesčetněkrát přesvědčili při ničivých záplavách, které v pravidelných intervalech sužují jednotlivá území naší planety. Jak těmto katastrofám předcházet, se snaží vyřešit týmy expertů po celém světě.
Technologie RFID není žádnou novinkou. Systémy rádiofrekvenční identifikace již řadu let pomáhají organizovat výrobu, usnadňují logistické procesy nebo hlídají zboží v obchodech. Zavedená a prověřená technologie však začala v řadě aplikací narážet na své technologické limity. Zdá se však, že mnohé z nich mají brzy padnout.
Elektrotechnika má velmi široké pojetí. Proto se zvláště v posledních letech zásadním způsobem rozvětvila do celé škály specializovaných oborů. Tyto obory mají významné dopady do života společnosti. S některými se setkáváme bezprostředně, některé jsou využívány bez přímé viditelné souvislosti, například elektronika, řídicí technika, telekomunikační technika, diagnostika či informační technologie. Více o tom v rozhovoru s děkanem Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni doc. Ing. Jiřím Hammerbauerem, Ph.D.
Filip Pertold se s námi nechtěl bavit o budoucnosti. Podle ekonoma z institutu CERGE-EI, který se specializuje na otázky pracovního trhu, je přítomnost zajímavá dost. Žijeme stále ještě v dozvucích velké technologické změny – digitalizace. Přinesla s sebou dlouhé období prosperity, ale také společenské změny, které některým pomohly, jiným uškodily. I další revoluce budou stejně turbulentní a připravit se na ně lze jen těžko. Pomůže možná jen dobrá škola a přestěhování do velkého města.
„Vyspělé roboty se sice v případě poruchy bez lidí obejdou, ale ne bez algoritmu vytvořeného člověkem, bez něhož by vůbec nemohly fungovat,“ zdůrazňuje vedoucí katedry výrobní techniky a robotiky Strojnické fakulty Technické univerzity Košice Mikuláš Hajduk. Robotice se začal věnovat s lidmi, kteří byli v tehdejším Československu doslova pionýry tohoto oboru. Dnes vede specializovanou katedru a s kolegy a studenty pracuje na výzkumu, jak co nejlépe využít roboty nejen v průmyslu.
