Soupravy metra jezdící bez lidské obsluhy nejsou ničím novým, v některých evropských městech se takovéto vlaky pohybují již více než 25 let. Nejdéle je bezobslužné metro v provozu ve francouzském Lille – od roku 1983. Bezobslužným provozem metra se dnes mohou pochlubit rovněž v Londýně, Lyonu, Turíně, Budapešti či Barceloně.
Z technického hlediska je plně bezobslužné metro stejně bezpečné jako jakékoli jiné metro. Eliminací lidského faktoru navíc může být tento druh dopravy ještě o něco rychlejší a flexibilnější. Počítačově řízené rozjíždění a brzdění vlakové soupravy například umožňuje dosáhnout až 15% úspory energie.
V Budapešti se díky lince bez lidské obsluhy podařilo zkrátit intervaly mezi jednotlivými vlaky ze 135 na 100 sekund.
Co se týče délky bezobslužného metra, je evropským rekordmanem Barcelona, kde tato linka dosahuje úctyhodné délky 49 km (50 stanic).
Svého druhu unikátní je však linka U3 v Norimberku. Uvedena byla do provozu v roce 2008 a jednalo se o jednu z prvních plně počítačově řízených linek metra na světě. Tato linka je zcela automatizovaná, ale v části tratě funguje ve smíšeném režimu, tzn. potkávají se tam bezobslužné vlaky s vlaky s lidskou obsluhou. I na této trati se podařilo výrazně zkrátit intervaly. A pokud je třeba z důvodu nějaké významné události – sportovního utkání, veletrhu či koncertu – vypravit mimořádný vlak, automatickému systému to nečiní sebemenší potíže. Originalitu projektu potvrzuje fakt, že získal druhou cenu v soutěži German Industry's Innovation Awards.
Srdcem takovéhoto plně automatizovaného provozu je systém Automatic Train Control (ATC) od společnosti Siemens. Tento systém, sledující pohyb a veškeré funkce vozidla, se skládá ze dvou subsystémů – Automatic Train Operation (ATO), který nahrazuje řidiče a kontroluje vlakovou rychlost, a Automatic Train Protection (ATP), jenž sleduje a případně i opravuje systém ATO. Bezpečnost je tak zajištěna: i když centrální počítač selže, zastoupí jej záložní.
Velkým projektem je v současné době výstavba metra v saudskoarabském Rijádu. V tomto městě by mělo vzniknout šest linek o celkové délce 176 km. Jedná se o jeden z největších infrastrukturních projektů na světě. Dodávku na klíč by měla zajistit společnost Siemens. Město, které má momentálně kolem pěti milionů obyvatel a dále se prudkým tempem rozvíjí, naléhavě hledá způsob, jak zabránit kolapsu svého dopravního sytému.
Více než 70 dvou- a čtyřvozových souprav Siemens Inspiro by mělo začít na nových linkách jezdit do roku 2018. Navrženy jsou tak, aby vyhovovaly náročným klimatickým podmínkám, které v Rijádu po většinu roku panují. Jsou vybaveny výkonnějšími klimatizacemi a také zařízením proti pronikání jemného pouštního písku. Siemens dodá rovněž elektrické systémy, signalizační a komunikační technologie a centrální kontrolní jednotku.
Systém fungující na bázi Wi-Fi zajistí, že vlaky budou jezdit ve špičkách v taktu 90 sekund, takže budou schopny přepravit více než 21 000 cestujících za hodinu. Bezpečnost provozu při relativně malých vzdálenostech mezi vlaky bude mít na starosti speciální systém, který bude neustále propočítávat brzdné dráhy vlaků s ohledem na jejich momentální rychlosti. Při zohlednění profilu trati bude řídicí systém také určovat, jak rychle má vlak zrychlit, aby spotřeboval co nejméně energie k tomu, aby dosáhl určité vzdálenosti od vlaku, který jede před ním.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
