Největší závod na výrobu nízkonapěťových asynchronních elektromotorů v Evropě. Nejrozlehlejší výrobní areál koncernu Siemens na světě. Továrna dávající práci dvěma tisícům zaměstnanců. To vše lze říci o mohelnickém závodu Siemens Elektromotory. Vloni zde vyrobili více než milion motorů a na příští rok plánují zásadní rozšíření sortimentu.
Mobilita je nedílnou součástí životního stylu. Svoboda pohybu je podmínkou k naplňování mnoha dalších občanských svobod (pracovat, vzdělávat se, navštěvovat se, kulturně a společensky žít, sportovat, …). Doprava zboží je základním předpokladem dělby práce i rozvoje obchodu. V kontrastu s tím jsou současné formy mobility do budoucna neudržitelné.
Podle jedné z vizí, Kurzweilovy teorie singularity, by v naší společnosti měl za dvacet let nastat bod zlomu – umělá inteligence počítačů se zvýší natolik, že překročí schopnosti lidských bytostí. Přestože se miniaturizace a elektronizace každoročně posouvá a exponenciálně roste počet tranzistorů zapojených v procesorech, nemyslím si, že tento okamžik nastane, rozhodně ne v takto stanoveném horizontu. Tento model totiž nepočítá s tím, že se i samotné lidstvo neustále rozvíjí a mění. A i když dnes v řadě oborů dokážeme technologický vývoj předpovědět velmi dobře, stále je zde možnost nepredikovatelných událostí, které od základu mohou změnit i ty nejrealističtější prognózy.
Jaká bude naše blízká budoucnost, jsme se zeptali několika významných osobností z oblasti vědy, výzkumu, ale také veřejné správy. Máme se na ni těšit, nebo se jí obávat?
Na jaře letošního roku vzbudil na světovém veletrhu ISH 2015 ve Frankfurtu nad Mohanem velký zájem návštěvníků nový systém pro technickou správu budov Desigo CC od společnosti Siemens. Jedná se o vůbec první systém svého druhu, který zákazníkům umožňuje integrovat do jedné ovládací stanice přístup ke všem technickým systémům a funkcím v budově.
Voda je nejen nenahraditelným nositelem života, významným zdrojem energie a výkonným pomocníkem při řadě lidských činností, ale především silným živlem, který může být pro lidi i velmi nebezpečný. V průběhu historie jsme se o tom již nesčetněkrát přesvědčili při ničivých záplavách, které v pravidelných intervalech sužují jednotlivá území naší planety. Jak těmto katastrofám předcházet, se snaží vyřešit týmy expertů po celém světě.
Technologie RFID není žádnou novinkou. Systémy rádiofrekvenční identifikace již řadu let pomáhají organizovat výrobu, usnadňují logistické procesy nebo hlídají zboží v obchodech. Zavedená a prověřená technologie však začala v řadě aplikací narážet na své technologické limity. Zdá se však, že mnohé z nich mají brzy padnout.
Elektrotechnika má velmi široké pojetí. Proto se zvláště v posledních letech zásadním způsobem rozvětvila do celé škály specializovaných oborů. Tyto obory mají významné dopady do života společnosti. S některými se setkáváme bezprostředně, některé jsou využívány bez přímé viditelné souvislosti, například elektronika, řídicí technika, telekomunikační technika, diagnostika či informační technologie. Více o tom v rozhovoru s děkanem Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni doc. Ing. Jiřím Hammerbauerem, Ph.D.
Významné technologické změny nás zásadně ovlivňují. Nástup parního stroje, mikročipů nebo internetu razantně změnil podobu mnoha odvětví, ovlivnil životy stamilionů lidí a nové rozdal karty v mezinárodním obchodě. Loňská studie McKinsey Global Institute se snažila najít technologie, které budou nositeli podobných změn do roku 2025.
Filip Pertold se s námi nechtěl bavit o budoucnosti. Podle ekonoma z institutu CERGE-EI, který se specializuje na otázky pracovního trhu, je přítomnost zajímavá dost. Žijeme stále ještě v dozvucích velké technologické změny – digitalizace. Přinesla s sebou dlouhé období prosperity, ale také společenské změny, které některým pomohly, jiným uškodily. I další revoluce budou stejně turbulentní a připravit se na ně lze jen těžko. Pomůže možná jen dobrá škola a přestěhování do velkého města.
„Vyspělé roboty se sice v případě poruchy bez lidí obejdou, ale ne bez algoritmu vytvořeného člověkem, bez něhož by vůbec nemohly fungovat,“ zdůrazňuje vedoucí katedry výrobní techniky a robotiky Strojnické fakulty Technické univerzity Košice Mikuláš Hajduk. Robotice se začal věnovat s lidmi, kteří byli v tehdejším Československu doslova pionýry tohoto oboru. Dnes vede specializovanou katedru a s kolegy a studenty pracuje na výzkumu, jak co nejlépe využít roboty nejen v průmyslu.
Přestavba bývalého plynojemu z Dolní oblasti Vítkovice, slouží již několik let jako multifunkční centrum Gong. Jedná se o další úspěšnou rekonstrukci starých průmyslových areálů v České republice.
