Nové sídlo vedení společnosti Siemens v centru Mnichova je jedním z nejmodernějších a „nejzelenějších“ kancelářských komplexů na světě. Slavnostně bylo otevřeno v červnu 2016.
Hlavním požadavkem na nový kancelářský komplex, kam by se mělo přestěhovat vedení koncernu Siemens, bylo, aby byl otevřenější, modernější a především pak energeticky úspornější než stávající budovy, které nahradil. I když plány byly velmi ambiciózní, bezezbytku se je podařilo naplnit. 24. června t. r. se při slavnostním otevření sídla návštěvníkům představil komplex, který spotřebovává o 90 % méně elektřiny než staré budovy, o 75 % méně vody a generuje o 90 % méně emisí CO2.
Náhrada starých budov za nové ale vůbec nebyla snadná. Postupem času, jak se firma rozrůstala a tím rostly i její nároky na prostor, skupovala v okolí další a další objekty a výsledkem byl konglomerát oddělených budov, jejichž modernizace by byla velmi nepraktická. V roce 2010 proto Siemens vyhlásil architektonickou soutěž na vybudování zcela nových ultramoderních prostor, které by splňovaly vysoké nároky „zelené“ budovy budoucnosti. V soutěži zvítězila dánská společnost Henning Larsen Architects, která se rozhodla pro zachování a renovaci historických budov paláce Ludvíka Ferdinanda a jejich začlenění do nového futuristického komplexu.
Geotermální energie a dešťová voda
Významným obnovitelným zdrojem energie, který budova využívá, je geotermální energie. Každou hodinu proudí přes 70 km potrubí umístěného v základech budovy 100 000 litrů vody, která trvale cirkuluje budovou a tu podle potřeby a ročního období buďto vytápí, nebo ochlazuje. Funguje zde tzv. bivalentní topná soustava, v rámci které tepelná čerpadla fungují i jako chladiče a která využívá i obnovitelné zdroje energie, jakými jsou okolního vzduch a zmíněné podzemní vody. Zvětšené potrubí snižuje průtokový odpor, a tím pomáhá ušetřit ještě více energie.
Celá fasáda obklopující vnitřní dvory a atria je pokryta velkými okny, která jsou nakloněná pod úhlem asi 5 stupňů, aby lépe zachycovala denní světlo a osvětlovala vnitřní prostory i dvory. Na střechách jsou umístěny vodní kolektory, které dokáží sesbírat až 1,5 milionu litrů dešťové vody, která se používá ke splachování toalet, zalévání venkovních zelených prostor apod. Pokud je přísun dešťové vody větší, než jaký se dá spotřebovat, přebytky se odvádějí systémem podzemních výkopů do zásobáren podzemních vod.
Na střechách je rovněž umístěn ultramoderní systém fotovoltaických panelů, které dokážou pokrýt až celou jednu třetinu veškerých požadavků budovy na elektřinu.
Je zcela logické, že se v sídle vedení společnosti Siemens budou uplatňovat především jeho vlastní technologie. Systém Desigo od Siemens Building Technologies zde například sbírá a analyzuje data generovaná z primárního vytápění, ventilace a klimatizace rozmístěných po celé budově a automaticky optimalizuje jejich funkce. Na tuto platformu Desiga navazuje i systém automatizace TRA (Total Room Automation), který rovněž řídí osvětlení a stínění. Navíc, automaticky detekuje nezbytné využití energie a oznamuje ho prostřednictvím „zelených lístků“, které se zobrazují na rozhraní energetického managementu každého pokoje. Jednoduchým stlačením symbolu na řídicí konzoli může uživatel automaticky změnit řízení v místnosti na energeticky optimální.
Částečné nepřímé osvětlení komplexu zajišťují LED světla od Osramu, která rovněž přispívají k minimalizaci spotřeby elektrické energie. Osvětlení se přizpůsobuje měnícím se podmínkám denního světla v místnostech a jen použití LED osvětlení samo o sobě snižuje spotřebu elektřiny téměř o polovinu oproti konvenčním světlům.
Nový komplex kanceláří v centru Mnichova poskytuje moderní a inspirativní zázemí pro cca 1 200 zaměstnanců.
Návštěvníky nového sídla společnosti Siemens v Mnichově jistě ihned upoutají impozantní bronzové plastiky „Schwesterngruppe“ (Skupina sester), které vytvořil sochař Georg Baselitz. Volný přístup k tomuto dílu pro veřejnost je součástí nové otevřené stavební koncepce společnosti Siemens. Georg Baselitz sám o své práci říká: „To, co zde vidíte, je vzpomínka v monumentálním měřítku: v tomto případě moje sestra a její přítelkyně jdoucí ruku v ruce přes náves. Námětem této práce je tradice tří Grácií, která se táhne od starověkého Řecka přes Botticelliho až do dnešních dnů. Podle mého nejlepšího vědomí, v historii sochařství se ještě nikdy neobjevila skupina postav se vzájemně propojenými pažemi.“
Druhým uměleckým dílem, které tvoří součást nové budovy vedení společnosti Siemens, je socha s názvem „Křídla“, kterou vytvořil architekt a umělec Daniel Libeskind. Nachází se přímo na mnichovském Oskar-von-Miller-Ring a stává se tak viditelným referenčním bodem nové osy spojující centrum města s muzejní čtvrtí. Další dvě kopie sochy jsou instalovány v největším sídle Siemensu v Erlangenu a na místě, kde byla společnost založena, tj. v Berlíně. „Křídla“ symbolizují most, který spojuje místa historicky důležitá pro celý Siemens.
„Křídla“ od Daniela Libeskinda jsou nejen impozantním uměleckým dílem, jež zdobí novou budovu Siemens, ale i významným symbolem propojujícím jednotlivé části města i firmy samotné. Okolní fasády jsou osazeny množstvím oken, která osvětlují nejen vnitřní prostory, ale i dvory a atria.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
