Nejmenší VN rozvaděč Siemens
Plynem izolovaný rozvaděč 8DJH Compact je určen pro sekundární distribuční sítě do 25 kV. Je vhodný pro síťové stanice všech typů a přibližně o třetinu menší než srovnatelné konkurenční modely.
Plynem izolovaný rozvaděč 8DJH Compact je určen pro sekundární distribuční sítě do 25 kV. Je vhodný pro síťové stanice všech typů a přibližně o třetinu menší než srovnatelné konkurenční modely.
V Severním moři se letos v létě nad hladinu vztyčila další konvertorová plošina. Jmenuje se SylWin1 a s kapacitou 864 megawattů bude přenášet na pevninu elektrickou energii vyrobenou třemi větrnými parky v Severním moři – Dan Tysk, Butendiek a Sandbank.
Siemens je jedním z předních světových dodavatelů zařízení pro řízení a chránění energetických systémů. Špičkové přístroje SIPROTEC se nasazují ve všech oblastech energetiky – od výroby přes přenos, transformaci až po distribuční sítě. Operátorům umožňují spolehlivou a bezpečnou ochranu a řízení sítí a zároveň slouží jako základ pro zavádění efektivních řešení všech úkolů, které jsou kladeny na moderní a chytré přenosové soustavy. Uživatelé mohou libovolně kombinovat jednotky různých řad SIPROTEC k řešení rozmanitých úkolů.
I provoz v lomech se samozřejmě vyvíjí a je založen na nejmodernějších technologiích. Ty jsou pochopitelně náročné na spolehlivost dodávek elektrické energie, a to znamená, že bezchybně musejí pracovat také rozvaděče. A to ve velmi tvrdých podmínkách. Siemens dokáže nabídnout řešení, která tyto vysoké nároky splňují. Jaká jsou úskalí, s nimiž se moderní rozvaděče potýkají? I náročné požadavky mají řešení.
Představte si svět za 40 let. Ve všech oblastech hospodářství, stejně jako v osobním životě, elektřina vytlačí tradiční zdroje energie – v průmyslu, v silničním provozu i při vytápění budov.
Několika osobnostem, které mají k této problematice co říci, jsme položili otázku: Jak bude podle vás vypadat energetika v roce 2050?
Digitální technologie dokážou vytvořit obrovské bohatství. Jak ho využijeme? Soustředí se v rukou malé skupinky anebo poskytne lepší možnosti miliardám lidí? Musíme se rozhodnout, protože ne technologie, ale my sami si vytváříme vlastní osud, říká profesor Erik Brynjolfsson z Massachusettského technologického institutu.
Jen opravdu tiše žasneme nad všestranností Wernera Siemense, který doslova sršel nápady a (řečeno dnešním slovníkem) technickými inovacemi.
Zhruba 125 km od německého pobřeží jsou v Severním moři umístěny přímořské větrné parky Veja Mate a Global Tech 1, jejichž společný výkon bude činit 800 MW. Aby bylo možné tyto dva větrné parky připojit do německé rozvodné sítě, instalovala společnost Siemens coby subdodavatel firmy TenneT přenosové a připojovací zařízení BorWin 2 využívající přenosovou technologii high-voltage direct current (HVDC). Srdcem zařízení BorWin 2, které elektrickou energii na pevninu transportuje pomocí podmořského kabelu, je transformátorová technologická platforma BorWin beta (na obrázku), jejíž instalace na volném moři byla nejnáročnější částí celého projektu připojení větrných parků. Technologie HVDC využívá pro transport elektrické energie na vzdálenosti větší než 80 km stejnosměrný proud, protože má ve srovnání s přenosem střídavého proudu minimální ztráty.
Může to znít jako paradox – vynálezce sestrojí úplně nový přístroj, vystaví jej na odborné výstavě a pak na něj chce patent. Ale nedostane jej s vysvětlením: tím, že byl přístroj už na výstavě, i když jej tam vystavil jeho vlastní autor, ztrácí nápad svou celosvětovou novost a není možné jej patentovat… Patentové právo je někdy záludné – jak dobře zná Jiří Sedlák své praxe patentového zástupce.
Pod zkratkou AFDU se skrývá anglické Arc Fault Detection Unit, tedy přístroj pro detekci elektrického oblouku. Jde o relativně nový typ ochranného přístroje, který umí vyhodnotit vznik sériového nebo paralelního oblouku v koncových obvodech do hodnoty jmenovitého proudu 16 A. Jeho hlavním úkolem je účinně zabránit vzniku požárů, ke kterým by mohlo dojít vinou poškozených elektrických přístrojů nebo instalací.
Lednický zámek patřil Lichtenštejnům od 13. století. Je samozřejmé, že sídlo bohatého rodu, který ovlivňoval politiku v celé Evropě, muselo být dokonalé po stránce estetické i technické. Jeho majitelé kromě jiného vyžadovali, aby bylo dobře osvětleno. Na počátku 20. století zde používali v té době nejpokročilejší verzi osvětlení – hořáky na arganový olej. Již v roce 1901 ale byla zahájena kompletní elektrifikace zámku.