Představte si svět za 40 let. Ve všech oblastech hospodářství, stejně jako v osobním životě, elektřina vytlačí tradiční zdroje energie – v průmyslu, v silničním provozu i při vytápění budov.
Do té doby budou ve výrobě elektřiny hrát rozhodující roli obnovitelné zdroje energie, a to jak větrná, tak solární energie. V energetickém systému přibývají každý den nové malé výrobní jednotky a uzly spojující struktury distribuční sítě s centrální elektrizační soustavou. Díky novému rozdělení rolí mezi výrobci elektrické energie a spotřebiteli, inteligentní přenosové soustavě a možnosti pružně skladovat a uvolňovat elektřinu je energetický systém velmi stabilní a spolehlivý. Klíčové technologie ze začátku tohoto tisíciletí budou hrát i nadále významnou roli, ovšem se zcela novými nebo výrazně inovovanými funkcemi. Jak by mohl budoucí svět energetiky vypadat?
Značný podíl elektřiny, kterou spotřebujeme, zajišťují větrné elektrárny. Zatímco mohutné rotory o průměru kolem 250 metrů umístěné daleko na moři pohánějí výkonné 20megawattové větrné turbíny a produkují velký objem elektřiny, větrné elektrárny postavené na pevnině se staly rozhodujícím faktorem pro snížení cen elektřiny. Tyto elektrárny s rotory o průměru až 150 metrů a výkonem v rozmezí od tří do pěti megawattů totiž vyrábějí elektřinu levněji než uhelné elektrárny.
Vzhledem k vysoké flexibilitě hrají elektrárny s kombinovaným cyklem důležitou roli při vyrovnávání elektřiny v síti. Tyto elektrárny dosahují neobyčejně vysokého stupně účinnosti (až 70 procent při použití vodíku jako paliva pro výrobu elektřiny), ale navíc je jejich celková efektivita v kogeneračním provozu až 95 procent.
Velkokapacitní systémy na bázi kyselé polymerní membránové elektrolýzy (s kapacitou od několika kilowattů do více než 100 megawattů), využívající elektřinu vyrobenou hlavně ve větrných elektrárnách, produkují vodík – plyn s vynikajícími vlastnostmi. Slouží jako surovina v celém chemickém průmyslu a jako palivo pro motorová vozidla. Zároveň je to médium, které lze skladovat, a které tak může garantovat energetickou bezpečnost prostřednictvím rekonverze v elektrárnách s kombinovaným cyklem.
Vysokonapěťové přenosové soustavy s jednosměrným proudem – HVDC (high- -voltage direct current), známé také jako Super Grids, jsou páteří elektrizační soustavy. Vzhledem k množství uzlových spojek na přenosové soustavy se střídavým proudem zajišťují dodávky elektřiny pro rostoucí počet distribučních sítí. HVDC soustavy, založené na technologiích chytrých sítí, tvoří samostatné jednotky v rámci celého systému.
Budoucnost zásobování elektrickou energií je pro mnoho zemí prvořadou otázkou. Zatímco v rozvíjejících se ekonomikách poptávka po energii roste, pro průmyslově vyspělé země je v popředí spíše ziskovost a – v některých případech – ochrana klimatu. Klíčem k úspěšné transformaci zásobování elektřinou ve všech těchto ekonomikách je udržitelnost. Aby transformace uspěla, je třeba přijmout řadu kombinovaných opatření. Pokud budou tato opatření plánována a realizována na základě správných politických rámcových podmínek, budou tvořit inteligentní celek a vznikne promyšlená koncepce budoucího energetického systému – transformace energetiky se stane modelem úspěchu a realizovaná řešení budou exportními hity na světových trzích.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
