Již uplynuly přibližně dva roky od našeho posledního rozhovoru s ředitelem divizí Digital Factory a Process Industries and Drives společnosti Siemens ČR panem Wolgangem Weisslerem. Od té doby se mnohé změnilo a nazrál tedy čas sejít se s ním znova. Jeho myšlenky vám zprostředkováváme ve formě následujícího článku.
„Česká republika je vysoce stabilní ekonomikou v rámci Evropské unie, průmysl nás živil, živí a jsem přesvědčen o tom, že ještě dlouho živit bude. I v minulosti procházel mnoha změnami a transformacemi a vždy se dokázala adaptovat a vždy byl hnací silou české ekonomiky. Dnes prochází něčím, čemu říkáme Průmysl 4.0, který představuje další z velkých strukturálních změn, jež průmysl čekají. Myslím si, že tato změna v sobě obsahuje jak rizika, tak příležitosti,“ říká v úvodu našeho rozhovoru Radek Špicar, víceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Nejspíše jako zbytečné plýtvání přišlo Olafu Rehmovi, inženýru společnosti Siemens, vyhazovat vánoční stromeček už na Tři krále. Rozhodl se tedy problém vyřešit jednoduchým způsobem – vyrobil si stromeček vlastní, který nejenže neopadá, ale jenž vydrží v podstatě vše. Stromeček je totiž vytištěný ve speciální 3D tiskárně z oceli legované niklem, která patří k nejhouževnatějším druhům oceli a odolává teplotám až do 1300 °C. Primárně se proto využívá například ve spalovacích komorách plynových turbín. Stromeček, na kterém si vyláme svůj pověstný zub i sám čas, tak hezky demonstruje možnosti 3D tisku, s jehož pomocí je možné vyrábět i součástky jinak jen těžce dosažitelných tvarů.
Digitalizace hraje v průmyslových odvětvích stále důležitější roli. S tím souvisí rostoucí potřeba zaznamenávat a analyzovat obrovská množství dat. Siemens reaguje na tento trend cloudovou platformou Mindsphere.
Každý jistě zná situaci, kdy má rozdělanou práci na počítači, sleduje zápas v televizi nebo má například rozpečenou večeři v troubě a z ničeho nic vypadne elektřina. Proud sice po čase naskočí, neuloženou práci vám ale již nikdo nevrátí, skóre zápasu se mezitím změnilo a lasagne už také nebudou al dente. Tyto drobné domácí komplikace člověk většinou zapomene hned poté, co se o ně druhý den podělí s kolegy v práci, v některých odvětvích ovšem mohou mít výpadky elektrického proudu doslova fatální následky.
Na okraji podkrkonošské obce Choustníkovo Hradiště poblíž Kuksu by současnou nejmodernější českou průmyslovou pekárnu pravděpodobně nikdo nehledal. Přesto zde v loňském roce vyrostla za bezmála půl miliardy korun stavba, která ve svých útrobách skrývá nejpokročilejší průmyslovou automatizační a pekárenskou technologii. Plně automatizovanou výrobu zajišťuje mimo jiné patnáct nejmodernějších řídicích systémů Simatic S7-1500 od společnosti Siemens.
Tichá a čistá hromadná elektrická doprava je jedním ze synonym chytrých měst. Aby však vysokým nárokům těchto měst vyhověla beze zbytku, musí být elektrodoprava rovněž velmi přesná, plynulá a také flexibilní. Základní otázkou proto je, jak pro elektrovozidla zajistit přísun a akumulaci elektrické energie na takové úrovni, aby se tento druh dopravy mohl pyšnit všemi uvedenými atributy.
Německo si dalo za cíl nahradit 55 až 60 procent spotřebované energie energií z obnovitelných zdrojů. Do roku 2050 by to pak mělo být celých 80 procent. V roce 2015 se Německo dostalo na hodnotu 30 procent z celkové hrubé produkce elektřiny. Z toho celých 9 procent připadalo na větrné turbíny, jejichž počet nejen v Německu stále roste. Jeden díl v této energetické skládance ovšem stále chybí. Je jím komplexní systém pro bezpečné uchovávání přebytečné energie.
Jeden z nejtěžších úkolů, který dnešní doprava se svojí kvantitou a složitostí ukládá stavebním inženýrům, je odstraňování úzkých míst na dopravních tepnách. Budování mostů, tunelů či průplavů umožňuje zachovat nebo i navýšit dopravní prostupnost, často však bývá i ukázkou současného stavitelského mistrovství a důmyslného uplatnění nejmodernějších technologií v praxi.
Po silnicích a dálnicích budoucnosti nebo kolem nich by neměli proudit jen cestující a materiál, ale také informace. Jejich rychlá a efektivní výměna by měla zásadně změnit silniční dopravu i náš zážitek z ní.
Stockholmské metro patří mezi místa, která rozhodně musíte navštívit, pokud zamíříte do švédské metropole. S délkou 110 kilometrů totiž bývá označováno za nejdelší výtvarnou galerii světa. Rekonstrukce původně fádních stanic začala již v 50. letech minulého století a proměny trvají dodnes. Z nudných prostor metra se tak stala dechberoucí umělecká díla, na jejichž výzdobě se podílelo více než 150 sochařů a malířů. V současnosti je zkrášleno přes 90 ze 100 stanic, přičemž každá je něčím unikátní. Jednou z nejoblíbenějších stanic je Solna Centrum. Vypadá jako jeskyně, plastický strop zdobí jasně červená barva a po stěnách se táhne kilometrový smrkový les. Vstup do metra může také evokovat bránu do pekel.
Nové sídlo vedení společnosti Siemens v centru Mnichova je jedním z nejmodernějších a „nejzelenějších“ kancelářských komplexů na světě. Slavnostně bylo otevřeno v červnu 2016.
