V malém německém regionu Horní Franky ve městě Wunsiedel proběhla energetická revoluce, která upoutala pozornost celého světa. Na území jednoho katastru se podařilo s integrovaným, decentralizovaným systémem zabezpečit spolehlivé a ekonomicky živé pokrytí energii se 100 % obnovitelnou dodávkou.
Horní Franky sousedí s Karlovarským krajem a v minulosti byly znevýhodněny jednak železnou oponou a také relativní izolací. I díky těmto skutečnostem došlo k jednoduššímu přijetí inovativního energetického konceptu. Ve Wunsiedelu bylo více neobydlených ploch a kromě několika málo obav místních, byli lidé otevření změnám a novým nápadům.
Když Marco Krasser, nynější ředitel SWW Wunsiedel GmbH, začínal pracovat v energetice jako operační inženýr, psal se rok 1998 a v Německu začínala deregulace energetického trhu. Společnosti jako je SWW přizpůsobovaly své obchodní modely a navyšovaly napájení sítě z větrné a solární energie. Tento vývoj akceleroval s katastrofou na Fukušimě, a na základě toho se vláda rozhodl, že do konce roku 2022 stáhne všechny nukleární elektrárny z provozu. Prvním krokem na cestě k udržitelné energii budoucnosti ve Wunsiedelu byly úpravy přímo podle lokálních podmínek. Začala intenzivní spolupráce mezi úřady, utilitami a tamějšími obchody, která přinesla první výsledky v podobě modré energetické stopy.
Jako první byla postavena fotovoltaická elektrárna - s výkonem 81 kWp , která generuje zhruba 70 000 kilowatthodin ročně. Aktuálně je do sítě zapojeno 340 solárních systémů ze soukromých a komerčních budov. A jde zatím o největší fotovoltaickou elektrárnu. Její solární články pokrývají plochu 7 000 m2 a ročně vyrobí až 550 000 kilowatthodin elektrické energie.
Po solárních elektrárnách vstoupily do energetického mixu také větrné elektrárny a elektrárna na biomasu. Společnost SWW Wunsiedel GmbH tak zásobuje elektřinou, plynem, vodou a teplem 20 000 obyvatel Wunsiedelu a jeho okolí.
Pro Siemens byl jeden z nejdůležitějších aspektů spokojené spolupráce fakt, že společnost SWW se soustředila nejen na inovace, ale i na vhodný obchodní model.
Letos na jaře, došlo k zapojení Siemens bateriového systému SIESTORAGE s kapacitou 8.4 Megawattů, který dokáže řídit kolísavý příkon z lokálních větrných turbín a fotovoltaických elektráren. Akumulační systém SIESTORAGE využívá lithiumiontové články a je umístěný ve třech kontejnerech. Příjmy ze stabilizace sítě pokryjí náklady na pořízení baterií a tak spolupráce obou společností nabízí nové zdroje pro obchodování.
Do budoucna se uvažuje i o tom, že by se ve Wunsiedelu využila technologie power-to-gas, konkrétně systém Siemens Silyzer, který nadbytečnou elektřinu přeměňuje s využitím technologie PEM (proton exchange membrane - protonová výměnná membrána) na vodík. Do současného rozložení by tedy musela přibýt ještě elektrárna, která by ve výsledku snížila místní produkci skleníkových plynů o 1 000 tun ročně. Mezi další plány patří vyvíjení infrastruktury pro elektromobilitu a integraci operačního systému MindSphere. Potom by se ve Wunsiedelu mohli pochlubit i tím, že tamní městská utilita jako první využívá operační systém MindSphere.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
