Rozhovory strana 5

V České republice neustále přibývá aut, ale už téměř neroste počet auty najetých kilometrů. Při pohledu na statistiky je zřejmé, že jsme dosáhli vrcholu v objemu individuální automobilové dopravy, a je cítit zvýšená poptávka po lepší hromadné dopravě, říká Jiří Pohl, senior engineer společnosti Siemens. Ale musíme podle něho nabídnout zákazníkům kvalitu, a co je ještě důležitější, mít dlouhodobou vizi a uskutečňovat ji.

Elektrotechnika má velmi široké pojetí. Proto se zvláště v posledních letech zásadním způsobem rozvětvila do celé škály specializovaných oborů. Tyto obory mají významné dopady do života společnosti. S některými se setkáváme bezprostředně, některé jsou využívány bez přímé viditelné souvislosti, například elektronika, řídicí technika, telekomunikační technika, diagnostika či informační technologie. Více o tom v rozhovoru s děkanem Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni doc. Ing. Jiřím Hammerbauerem, Ph.D.

Nová Státní energetická koncepce pro Českou republiku, to je v současnosti velmi aktuální téma. Kdekdo na její schválení čeká jako na smilování, a tak vás asi potěší úplný závěr rozhovoru s Ing. Pavlem Šolcem, náměstkem ministra průmyslu a obchodu. Ale nepředbíhejme, kromě finálního dotazu jsme Pavlu Šolcovi položili i řadu jiných.

Digitální technologie dokážou vytvořit obrovské bohatství. Jak ho využijeme? Soustředí se v rukou malé skupinky anebo poskytne lepší možnosti miliardám lidí? Musíme se rozhodnout, protože ne technologie, ale my sami si vytváříme vlastní osud, říká profesor Erik Brynjolfsson z Massachusettského technologického institutu.

Může to znít jako paradox – vynálezce sestrojí úplně nový přístroj, vystaví jej na odborné výstavě a pak na něj chce patent. Ale nedostane jej s vysvětlením: tím, že byl přístroj už na výstavě, i když jej tam vystavil jeho vlastní autor, ztrácí nápad svou celosvětovou novost a není možné jej patentovat… Patentové právo je někdy záludné – jak dobře zná Jiří Sedlák své praxe patentového zástupce.

„Katastrofy existují především díky lidem,“ říká Vít Vilímek z Přírodovědecké fakulty. Ne že by příroda neznala zemětřesení či povodně, ale když nezasáhnou člověka či jeho výtvory, jsou to přirozené přírodní děje. „děje, které se často opakují a škodí nám hlavně tehdy, když zapomeneme na minulost,“ podotýká český odborník. A připomíná, jak rychle i v Peru lidé zapomněli na poučení z největší přírodní pohromy v jižní Americe, která před 44 lety zabila také skupinu českých horolezců.

Nedostatku kvalitních techniků není třeba se obávat, ale musíme začít konat, říká Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens Česká republika. Místo kritiky škol bychom se spíš měli zamyslet nad tím, jakou budoucnost u nás absolventi technických oborů vlastně mají. A také nad tím, proč naši mládež technika nebaví.

Astronom Pavel Spurný je ve svém oboru světovou špičkou. Práce jeho malé, pouze několikačlenné skupiny z Astronomického ústavu v Ondřejově zahrnuje nejen výpočet dráhy loňského Čeljabinského meteoritu, ale třeba také první objev „meteoritu s rodokmenem“ – tedy tělesa, jehož pád jsme přímo sledovali na jižní polokouli, uprostřed Austrálie. Ale za to, že je to možné, může v podstatě jedna velká kosmická shoda okolností.

Profesor Jiří Chýla je místopředsedou Výboru pro spolupráci České republiky a Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Má tedy blízko i k objevům, které se tam uskutečňují.

Potravinová situace třetího světa může mít nečekané následky, jak jsme viděli v případě eboly. Pokud se má nějak výrazně změnit, musí přijít zásadní změna. Změna, kterou by snad šlo přirovnat ke známé „zelené revoluci“ druhé poloviny dvacátého století. Technologie a plodiny bychom na něco takového mít mohli, říká botanik Jaroslav Doležel.