Poznání struktury DNA otevřelo „tajemství života“ k využití lékařům, ale i zemědělcům a také třeba kriminalistům.
K historickému tématu se hodí historický rozhovor. Tento se uskutečnil v roce 1998, kdy jeden z autorů objevu struktury DNA James Watson převzal v Praze čestný doktorát Univerzity Karlovy a medaili J. G. Mendela udělenou Akademií věd. V rozhovoru otevřel otázky, které jsou aktuální a kontroverzní dodnes. V té době profesor Watson začínal provokovat. Říkal: využijme genového inženýrství a odstraňme dědičné nemoci. Ostatní vědci se tehdy, stejně jako dnes, snažili změnit „vadnou“ genetickou informaci v nemocném člověku. Taková změna zůstává pouze v daném jedinci a „zemře“ spolu s ním. Watson doporučoval, aby se lékaři snažili změnit geny už v zárodečných buňkách, tedy ve spermiích a ženských vajíčkách. Pak by ovšem změnu v sobě mělo nejen dítě narozené po takovémto zásahu, ale i jeho pozdější potomci a šířila by se po světě. Etikové namítali, že to je hraní si na Boha či na přírodu.
Dělat genové zásahy v zárodečných buňkách je jednodušší a účinnější než v buňkách celého lidského těla. Už dnes je genové inženýrství schopné vytvářet rostliny, jež jsou odolné proti škodlivým virům. Možná tedy bude genové inženýrství časem schopné pomoci lidem, aby byli odolní třeba proti viru HIV. A tuto získanou odolnost budou lidé dál dědit.
Nemám rád zákazy naslepo. Neměli bychom automaticky říkat, že nesmíme sami sebe zlepšovat. Až budeme mít více poznatků, bude pravý čas lépe zvážit, jestli je větším nebezpečím virus HIV, nebo obrana proti němu. A třeba jednoho dne řekneme, že by vlastně bylo krásné mít děti, které se nemohou nakazit HIV. Měli bychom tedy zkoumat, jestli toho můžeme dosáhnout, a ne to předem odmítat.
Nemyslím si to. Jsem přesvědčen, že musíme ponechat všechna genetická rozhodnutí o potomcích na jednotlivcích. Nebezpečím podle mě naopak je, když vám stát říká, co byste měl a neměl dělat.
Matka, tedy budoucí matka. Ta by měla rozhodnout, co chce pro své potomky.
Samozřejmě že může. Ale představte si, že by kdysi někdo řekl – není správné vyvíjet elektřinu, protože by ji pak mohl nějaký Hitler použít k zabíjení Židů. Hitler pak Židy stejně zabíjel – a bez elektřiny. Plynem. Tyranie je vždy schopná zneužít čehokoli proti lidem. Slýchám někdy názory typu – možná bychom mohli najít způsob, jak zničit nebezpečnou bakterii, ale neměli bychom tento způsob vyvíjet, protože by pak mohl být použit špatně. Jenže je těžké zastavit pokrok. Zvláště když vidíte, jak by mohly nové objevy lidem prospět.
Domnívám se, že má smysl obávat se reálných hrozeb. Třeba rakoviny. Ale proč se hned bát i vlastní představivosti? Genové inženýrství, zejména zásahy do zárodečných buněk, nám hypoteticky nabízí, že budeme schopni vytvořit odolnost proti nemocem. Představte si, že bychom dokázali změnit gen, který zvyšuje dispozice dostat rakovinu. Když máte možnost někomu pomoci, je třeba to zkusit a nepokoušet se to zakazovat. Když se podíváte do historie, uvidíte, že společnosti, v nichž existuje přirozená svoboda ke zkoušení nových věcí, jsou na tom lépe než společnosti, jež jsou ve vědeckém bádání zdrženlivé.
V době tohoto rozhovoru se vědci teprve učili, jak by mohli zasahovat do lidských genů. Ale profesor Watson už říkal – až to zvládneme, nebojme se a měňme trvale dědičné vlastnosti člověka. Dnes se lékaři do genových terapií experimentálně pouštějí častěji, ale stále si netroufají (a obvykle ani nesmějí) dělat změny v zárodečných buňkách. Proč je James Watson ve svých názorech radikálnější? Jeden z jeho dvou synů trpí schizofrenií (rozdvojením osobnosti). Žije doma, nekomunikuje s okolním světem. A zřejmě právě jeho stav vedl Watsona k úvahám, zda by se zdravotní problémy daly rázně léčit genovou terapií. Později přestal mluvit jen o léčbě nemocí, ale rovnou říkal: geneticky podmíněnou chorobou je i hloupost a měla by se odstranit změnou v genech. V pořadu britské televizní stanice Channel 4 v roce 2003 dokonce řekl, že by bylo skvělé, kdybychom udělali genetickým zásahem všechny dívky pěkné. Popouzel tím genetiky a etiky, kteří říkali, že předbíhá možnosti vědy a vyvolává negativní emoce veřejnosti. Dráždil i politiky, kteří schvalovali zákony, jež zásahy do lidských genů omezují. Jenomže pak si provokatér Watson vyšlápl do minového pole. na podzim 2007 v novinovém rozhovoru pro Sunday Times letmo zmínil, že sociální programy pro Afriku jsou založeny na předpokladu, že inteligence tamních obyvatel je stejná jako naše, což ale testy nepotvrzují. Z následného skandálu se už nedostal. A nepomohlo, když říkal, že přece není rasista. musel opustit vedení výzkumného ústavu, i když některé projekty řídí dál. Ale stále tu zůstávají jeho kontroverzní slova o tom, že stát nemá lidem co zasahovat do jejich rozhodnutí o tom, zda chtějí „opravit“ svým potomkům jejich geny.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
