Potravinová situace třetího světa může mít nečekané následky, jak jsme viděli v případě eboly. Pokud se má nějak výrazně změnit, musí přijít zásadní změna. Změna, kterou by snad šlo přirovnat ke známé „zelené revoluci“ druhé poloviny dvacátého století. Technologie a plodiny bychom na něco takového mít mohli, říká botanik Jaroslav Doležel.
Druhá zelená revoluce prostě přijít musí. Počet obyvatel se zvyšuje, a že nás bude v roce 2050 o dvě miliardy více, je téměř jisté. A pokud to tak bude, musí se produkce potravin zvýšit až o nějakých 70 či 80 procent. Nejen že výrazně vzroste počet obyvatel Země, ale všichni budou chtít lepší a bohatší stravu.
Podobně jako ta předchozí: bude spočívat ve šlechtění nových odrůd a zavádění odpovídajících zemědělských postupů, včetně vhodného hnojení. Velmi důležité bude prosazení správných agrotechnických postupů, zejména v mnoha zemích Afriky. Zásadní roli budou ale hrát nové odrůdy, které musí mít vyšší výnosy než ty současné. Například pšenice je celosvětově asi na třetině, možná pětině výnosového potenciálu. Bude také nutné omezit posklizňové ztráty a zvýšit odolnost plodin vůči chorobám, škůdcům a klimatickým extrémům. Druhá zelená revoluce je ale nemyslitelná bez využití metod molekulární biologie a biotechnologií, které nejsou levné.
Jsou to především nové odrůdy vyšlechtěné s pomocí metod, které využívají poznatků získaných čtením dědičné informace. A také odrůdy získané genetickými modifikacemi. Téměř dvacet let zkušeností zatím jednoznačně potvrzuje, že takové plodiny jsou pro zemědělce přínosné.
Ano. GMO osivo je sicedražší, ale přináší řadu výhod, včetně úspor na postřicích. Osivo si pěstitelé kupují i dnes, protože jedině tak mají zaručenou jeho kvalitu. U mnohých plodin, jako je například hybridní kukuřice, to ani jinak nejde. Druhá generace rostlin je ze své biologické podstaty prakticky nepoužitelná.
Hlavní metody už známe z praxe a nyní se především dočkáme jejich zlepšování a zlevňování. Jednou z nich jsou již zmíněné genetické modifikace. Nemusí se přitom jednat vždy přímo o vkládání cizích genů, ale o úpravy vlastních genů rostliny. Záleží na cíli: když chcete rýži naučit vyrábět vitamín A, respektive látky, ze kterých si ho naše tělo připraví, tak si musíte pomoci genem jiného organismu, protože v rýži nutná genetická výbava chybí. Ale někdy by jen stačilo upravit, aktivovat či utlumit některé vlastní geny. Tou druhou metodou je klasické křížení, ale podpořené metodami molekulární biologie a genomiky, které umožní přesněji a rychleji vybrat vhodné rodiče a pak i jejich potomky s požadovanými vlastnostmi.
Jaroslav Doležel
Český botanik a šéf olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a regionálního centra Haná stojí spolu se svými kolegy za jedním z největších úspěchů české vědy posledních let. Jeho skupina je klíčovým týmem mezinárodního projektu čtení genomu pšenice, který v důsledku slibuje zvýšení výnosů této klíčové světové plodiny či zlepšení její odolnosti proti nemocem i škůdcům.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
