Ženy, které budují chytrá města

To, co je v jejich funkcích spojuje – kromě toho, že jsou to ženy –, je závazek usilovat o udržitelný rozvoj měst v duchu konceptu smart cities. Jaké jsou jejich plány učinit města ekologičtějšími a „chytřejšími“? A čeho se jim již podařilo v tomto směru dosáhnout? Nejnaléhavějším úkolem je pro řadu velkých měst vytvoření skutečně udržitelného dopravního systému. Nejinak je tomu i ve švédském Göteborgu. Ten během následujících patnácti až dvaceti let hodlá uskutečnit ambiciózní investiční plán, který by měl výraznou měrou přispět k zefektivnění tamní dopravní infrastruktury. Značně by například měla vzrůst kapacita železniční dopravy. „Domnívám se, že elektrifikace a pravděpodobně také autonomní vozidla výrazně přispějí k dlouhodobé udržitelnosti. V rámci projektu ElectriCity jsme v Göteborgu zavedli první linku obsluhovanou elektrickými autobusy. Projekt Drive Me zase bude zkouškou autonomních vozidel v městském provozu. S potěšením mohu dodat, že dva göteborští výrobci automobilů – Volvo Group a Volvo Cars – patří v této oblasti ke špičce,“ říká starostka Göteborgu Ann-Sofie Hermanssonová.

Příležitost pro středně velká města

Finské Tampere je jak městem se silným průmyslovým zázemím, tak centrem finského know-how v oblasti ICT. Tamní starostka si dobře uvědomuje, že digitalizace a internet věcí zásadně promění průmysl i veškerou ekonomiku. „Naším cílem je pomoci oživit tradiční průmyslová odvětví a vytvořit takový vzdělávací systém, který firmám umožní profitovat z digitalizace a bude jim poskytovat dostatek pracovních sil s vyhovujícími znalostmi a dovednostmi,“ uvedla starostka Tampere Anna-Kaisa Ikonenová. Středně velká města mohou být průkopníky rozvoje smart cities a může jím být i Tampere. Je totiž dostatečně velké na to, aby fungovalo jako silné vývojářské centrum, a zároveň i dostatečně malé, aby v něm různé organizace mohly efektivně spolupracovat s vizí jednoho společného cíle.

Madrid se připravuje na změnu klimatu

V Madridu je jedním z největších problémů znečištění ovzduší. „Pracujeme na ambiciózním plánu zkvalitnění ovzduší, který zahrnuje zlepšení mobility pro pěší a cyklisty, podporu čistějších dopravních technologií (elektrická mobilita a alternativní paliva) a obnovitelné energie a směřování k energetické soběstačnosti, jíž by mělo být dosaženo do roku 2030,“ vyjmenovala hlavní cíle starostka Madridu Manuela Carmenaová. Jednou ze součástí tohoto plánu je program Madrid+Natural. V Madridu studovali možné dopady změny klimatu na město, ať již v podobě nižších srážek, nebo opakujících se letních veder. Možným klimatickým změnám chce tento program čelit vizí zelené městské infrastruktury, která propojí veřejný prostor, parky, přírodní oblasti a budovy s vegetací na střechách a fasádách. Madrid se také účastní několika velmi zajímavých mezinárodních projektů. Jedním z nich je projekt ECCENTRIC, který se uskutečňuje v rámci evropské spolupráce Horizon 2020. V něm je Madrid dokonce hlavním koordinátorem. V pěti účastnících se městech – kromě Madridu jde o Mnichov, Stockholm, bulharské Ruse a finské Turku – by měl projekt přispět ke zlepšení mobility na periferiích uvedených měst, důraz přitom bude kladen na podporu cyklistiky a chůze. Zajímavý je také projekt IKAAS, který zavádí nové systémy monitorování kvality ovzduší v Madridu, zejména s pomocí senzorů nainstalovaných na autobusech MHD.

I Praha má smělé cíle

Také pražská primátorka Adriana Krnáčová si klade odvážné cíle: „Chceme, aby se Praha stala chytrým městem, a myslím si, že jdeme správným směrem. V současné době jsme ve fázi testování prvních konkrétních projektů. ‚Smartifikace‘ města je během na dlouhou trať a my jej chceme absolvovat úspěšně,“ říká Adriana Krnáčová. „Již dnes ale máme velmi komplexní systém veřejné dopravy, což z Prahy činí město krátkých vzdáleností. Daří se nám uspokojovat vysoké nároky zahraničních turistů, kteří se k nám rádi vracejí. Praha je tak dokladem toho, jak důležité je umět čelit řadě rozličných výzev,“ uzavírá Krnáčová.