Jeden z nejtěžších úkolů, který dnešní doprava se svojí kvantitou a složitostí ukládá stavebním inženýrům, je odstraňování úzkých míst na dopravních tepnách. Budování mostů, tunelů či průplavů umožňuje zachovat nebo i navýšit dopravní prostupnost, často však bývá i ukázkou současného stavitelského mistrovství a důmyslného uplatnění nejmodernějších technologií v praxi.
Po silnicích a dálnicích budoucnosti nebo kolem nich by neměli proudit jen cestující a materiál, ale také informace. Jejich rychlá a efektivní výměna by měla zásadně změnit silniční dopravu i náš zážitek z ní.
Stockholmské metro patří mezi místa, která rozhodně musíte navštívit, pokud zamíříte do švédské metropole. S délkou 110 kilometrů totiž bývá označováno za nejdelší výtvarnou galerii světa. Rekonstrukce původně fádních stanic začala již v 50. letech minulého století a proměny trvají dodnes. Z nudných prostor metra se tak stala dechberoucí umělecká díla, na jejichž výzdobě se podílelo více než 150 sochařů a malířů. V současnosti je zkrášleno přes 90 ze 100 stanic, přičemž každá je něčím unikátní. Jednou z nejoblíbenějších stanic je Solna Centrum. Vypadá jako jeskyně, plastický strop zdobí jasně červená barva a po stěnách se táhne kilometrový smrkový les. Vstup do metra může také evokovat bránu do pekel.
Nové sídlo vedení společnosti Siemens v centru Mnichova je jedním z nejmodernějších a „nejzelenějších“ kancelářských komplexů na světě. Slavnostně bylo otevřeno v červnu 2016.
Pozorovatelé loď Ampere někdy přirovnávají ke krokodýlovi: připlouvá právě tak tiše a i břehu doširoka otvírá svou „tlamu“, tedy vstupní vrata, aby jimi mohly vyjet přepravované automobily. Ale není nijak nebezpečná, naopak. Trajekt poháněný elektřinou přepravuje ekologicky přívětivě cestující přes norský záliv Sognefjord.
Německý železniční dopravce Deutsche Bahn v září 2016 představil čtvrtou generaci vysokorychlostních jednotek ICE. Ty přicházejí s řadou významných technologických novinek, které zajišťují vyšší komfort cestujícím a současně řeší požadavky na efektivitu provozu. Od příštího roku se nové vlakové soupravy začnou stávat páteří vozby v dálkové dopravě. A dráhy s nimi mají velké plány.
Technologická revoluce, kterou dnes prochází celý průmysl, se dotkne i dopravy, říká Ivan Bednárik. Šéf jednoho z největších železničních dopravců v Evropě, akciové společnosti ČD Cargo, vidí potenciál nových technologií především ve zvyšování efektivity, a také pomoci při vyřešení dlouhodobých bolístek evropských železnic.
Když se hovoří o digitálním podniku, většinou se míní celý komplexní systém pojednávající životní cyklus výrobku od návrhu přes výrobu a prodej až po následný servis a případnou recyklaci. Tato „kniha života“ daného produktu má ale mnoho kapitol, které samy o sobě jsou velmi obsáhlé a složité. Jednou z nejdůležitějších je bezesporu dílenská výroba, kde produkt reálně přichází na svět.
Každý z nás má jedinečný a individuální způsob chůze. Nejen že podle něj můžeme na dálku poznat třeba své známé, její podoba současně vypovídá i o zdravotním stavu. Ne vždy je ale možné pohledem zjistit zda chůze poukazuje na nějaký zdravotní problém. Proto jsou běžnou pomůckou pro lékařskou diagnostiku speciální chodící pásy. Fungují tak, že zatímco se pacient prochází přes takovýto chodník, senzory měří tlak vyvíjený při každém kroku. Na základě jednotlivých fází kroku jsou pak s pomocí počítačů vypočteny detaily chůze. Tato metoda má ale několik nevýhod. Především vytváří nepřirozenou situaci při které je pacient pozorován jako kdyby chodil po přehlídkovém molu. To mění jeho zažité návyky, protože člověk chce v těchto situacích přirozeně předvést co nejlepší výkon. Kromě toho je chůze po chodníku omezena pouze na několik metrů a samotná diagnostická pomůcka je velmi drahá. Nový…
„Chceme pořád lepší jídlo, které musí dodat stále míň zemědělců. Zemědělství se proto nemůže obejít bez dalších modernizací,“ říká profesor Jaroslav Petr.
Čistírny odpadních vod většinou nebývají stavby, které by příliš přitahovaly zájem veřejnosti. Ty od společnosti Environment Commerce CZ ale představují výjimku. Jejich kruhové budovy připomínající okrasné skleníky v sobě totiž skrývají pokročilou technologii s plně automatickým provozem řízeným systémem Siemens.
Rozvoj semaforů kopíruje silniční dopravu. Se zvyšujícím se množstvím automobilů vzrůstal počet světelných signalizačních zařízení a z jednoduchých, dálkově ovládaných návěstidel se po nástupu elektronických obvodů postupně stala automatizovaná zařízení propojená do systémů, které umožňují projet na zelenou několik křižovatek za sebou. U světelné signalizace, podobně jako u automobilů, hraje klíčovou roli spotřeba, spolehlivost a bezpečnost. Vědci společnosti Siemens, nyní vyvinuli nejúspornější semafor na světě.
