Pozorovatelé loď Ampere někdy přirovnávají ke krokodýlovi: připlouvá právě tak tiše a i břehu doširoka otvírá svou „tlamu“, tedy vstupní vrata, aby jimi mohly vyjet přepravované automobily. Ale není nijak nebezpečná, naopak. Trajekt poháněný elektřinou přepravuje ekologicky přívětivě cestující přes norský záliv Sognefjord.
Norsko je země, která se snaží snížit ekologickou zátěž z dopravy, a to i vodní. A tak, mezi jinými opatřeními, vyhlásilo tamní Ministerstvo pro dopravu a komunikace soutěž na nový trajekt, který měl napříč Sognefjordem přepravovat pasažéry i s jejich automobily. Vyhrál projekt, v němž se spojil Siemens s výrobcem lodí společností Fjellstrand a provozovatelem lodní dopravy firmou Norled. Konstruktéři navrhli trajekt dlouhý 80 metrů a široký 20 metrů, tvarem připomínající katamarán neboli loď se dvěma souběžnými trupy. Pohánějí jej dva elektrické motory, z nichž každý má výkon 450 kW. Energii jim dodávají lithium-iontové baterie. Na trajekt se vejde až 360 cestujících a 120 automobilů. Ampere pendluje od začátku roku 2015 napříč fjordem po trase dlouhé šest kilometrů mezi vesnicemi Lavik a Oppedal, severně od přístavního města Bergen. Každý den tuto cestu, která trvá dvacet minut, uskuteční čtyřiatřicetkrát. Licenci na přepravu má na deset let.
Původně tady měli trajekt s dieselovými motory, který za celoroční provoz spálil kolem milionu litrů nafty. Vypouštěl do ovzduší oxid uhličitý, který škodí klimatu, a oxid dusičitý, jenž škodí lidským plicím. Ministerstvo mu proto už nechtělo prodloužit koncesi. Úřady chtěly dopravní prostředek s menšími emisemi, a také tišší. Dodavatelé se rozhodli, že emise z provozu lodi sníží rovnou na nulu, a to díky pohonu na elektřinu. „Využili jsme znalostí, které má naše společnost s elektrickými pohony, a vytvořili jsme projekt, který o svých výhodách jednoznačně přesvědčil pracovníky ministerstva,“ popisuje Odd Moen, který je v norské pobočce Siemensu odpovědný za obor lodní dopravy. Elektrický pohon má ostatně rád natolik, že třikrát týdně jezdí do práce na elektrickém kole. Vznikl první trajekt na světě, který pro pohon používá výlučně elektřinu a dokáže převážet nejen pasažéry, ale i jejich automobily. A protože v tamní oblasti se elektřina vyrábí výhradně ve vodních elektrárnách, nevznikají skleníkové plyny ani tam. „V Norsku navíc vyjde elektřina levněji, než kdybychom trajekt poháněli naftovými motory,“ doplňuje Odd Moen. Elektrické baterie na lodi mají kombinovanou kapacitu 1 000 kWh, což stačí na několik cest napříč zálivem.
Při každé zastávce se baterie dobíjejí, zatímco cestující vystupují a odjíždějí auty a noví zase nastupují na loď. Při tom bylo nutné vyřešit ještě jeden problém. „Elektrická síť v okolí Sognefjordu je relativně slabá, protože byla postavena jen pro elektrické zásobování malých vesnic. Kdybychom na ni napojili lodní baterie, abychom je rychle nabili, zatížili bychom vedení natolik, že pračky v domech v okolí by přestaly na tu dobu fungovat. Tohle jsme samozřejmě nemohli lidem udělat,“ usmívá se Odd Moen. A tak konstruktéři našli jiné řešení: Baterie jsou nejen na lodi, ale také na přístavních molech na obou stranách zálivu, v budově o velikosti novinového stánku. Akumulátory v přístavech se zvolna nabíjejí ze sítě, a když loď připluje, předají shromážděnou energii lodním bateriím. Díky tomu není elektrická síť přetížena. V noci, když trajekt nejezdí, se pak jeho akumulátory rovněž dobíjejí přímo ze sítě. „Je to pro nás nejlepší řešení, protože rozšiřovat kvůli trajektu celou elektrickou síť by bylo příliš drahé, a projekt by se tak stal neuskutečnitelným,“ poznamenává Odd Moen. Navzdory desetitunovým bateriím je trajekt dokonce o polovinu levnější než dosavadní obdobná plavidla. Je to dáno tím, že je vyroben z hliníku místo obvykle používané oceli. A tím ušetří i na provozních nákladech; nepotřebuje totiž pravidelné nátěry, které jsou na běžných lodích nutné na ochranu před korozí –hliníkovému trupu Amperu rezavění nehrozí. Odd Moen věří, že Amperem éra elektrických trajektů teprve začíná. „Jen v Norsku existuje padesát tras, na něž by se takové lodě hodily. V příštích pěti letech se dá čekávat další zlevňování baterií, což dál vylepší ekonomické podmínky pro jejich provoz,“ předpovídá.
V Norsku se připravují další dvě linky e-trajektů. V provozu budou od ledna 2018 a Siemens bude, podobně jako u Ampere, zodpovědný za elektrický pohon. Siemens je stejným způsobem podepsán pod první elektrotrajektem ve Finsku, na hladinu vypluje během příštího léta. Díky lodím s elektrickým pohonem od společnosti Siemens je nově také ekologicky šetrnější cestování mezi benátským letištěm a starobylým městským centrem. Lodní taxi se jmenuje Scossa, což v překladu znamená elektrický šok.
A budoucnost nemíří jenom k přepravním lodím. Siemens již dodal elektrický pohonný systém pro první rybářskou loď. Jmenuje se Karoline, vyrobily ji loděnice Selfa Arctic a od podzimu 2015 je jejím domovským přístavem norské město Tromsø. Na moři loď netráví celé dny, ale obvykle osm, nejvýše dvanáct hodin. Pak se vrací do přístavu. Po tuto dobu její baterie obvykle postačují, přes noc se pak nabijí ze sítě. Loď je tichá a nezůstávají za ní zplodiny.
Nicméně Karoline není elektrická na 100 %. Výjimečně používá také dieselový motor, který pohání elektrický generátor. Protože však většinu času spotřebovává levnější norskou elektřinu z baterií, ušetří za palivo a také peníze za údržbu, protože elektrický motor vyžaduje menší péči než motor naftový. A rybáři si pochvalují, že plavba na Karoline je pocitově příjemnější, protože díky elektrickému pohonu se loď nechvěje, jako to dělají čluny se spalovacím motorem.
Pohled do minulosti ukazuje, že svůj první člun na elektřinu, nazvaný Elektra, Siemens testoval už v roce 1886 na řece Sprévě v Berlíně jako typ vodního taxíku pro 25 cestujících. O pětadvacet let později začala přepravovat až 38 cestujících najednou na jezeře Königssee v jihovýchodním Bavorsku dvanáctimetrová elektrická loď Siemensu pojmenovaná Akkumulator. Objednávka na ni vzešla od regenta Luitpolda Bavorského, který se obával, že hluk ze spalovacích motorů by plašil zvěř v okolním loveckém revíru. Akkumulator vezl olověné baterie, které mu umožnily urazit vzdálenost kolem sta kilometrů. Jeho električtí následovníci tady ostatně plují dodnes. A v roce 1965 Siemens představil ve svém výzkumném středisku v Erlangenu první evropskou loď poháněnou palivovými články. Nyní však zřejmě nastává z důvodů ekologických, technických i ekonomických ta správná doba, kdy elektřina ovládne také příbřežní plavbu.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
