Články, www stránky strana 36

Na okraji podkrkonošské obce Choustníkovo Hradiště poblíž Kuksu by současnou nejmodernější českou průmyslovou pekárnu pravděpodobně nikdo nehledal. Přesto zde v loňském roce vyrostla za bezmála půl miliardy korun stavba, která ve svých útrobách skrývá nejpokročilejší průmyslovou automatizační a pekárenskou technologii. Plně automatizovanou výrobu zajišťuje mimo jiné patnáct nejmodernějších řídicích systémů Simatic S7-1500 od společnosti Siemens.

Tichá a čistá hromadná elektrická doprava je jedním ze synonym chytrých měst. Aby však vysokým nárokům těchto měst vyhověla beze zbytku, musí být elektrodoprava rovněž velmi přesná, plynulá a také flexibilní. Základní otázkou proto je, jak pro elektrovozidla zajistit přísun a akumulaci elektrické energie na takové úrovni, aby se tento druh dopravy mohl pyšnit všemi uvedenými atributy.

Německo si dalo za cíl nahradit 55 až 60 procent spotřebované energie energií z obnovitelných zdrojů. Do roku 2050 by to pak mělo být celých 80 procent. V roce 2015 se Německo dostalo na hodnotu 30 procent z celkové hrubé produkce elektřiny. Z toho celých 9 procent připadalo na větrné turbíny, jejichž počet nejen v Německu stále roste. Jeden díl v této energetické skládance ovšem stále chybí. Je jím komplexní systém pro bezpečné uchovávání přebytečné energie.

Jeden z nejtěžších úkolů, který dnešní doprava se svojí kvantitou a složitostí ukládá stavebním inženýrům, je odstraňování úzkých míst na dopravních tepnách. Budování mostů, tunelů či průplavů umožňuje zachovat nebo i navýšit dopravní prostupnost, často však bývá i ukázkou současného stavitelského mistrovství a důmyslného uplatnění nejmodernějších technologií v praxi.

Po silnicích a dálnicích budoucnosti nebo kolem nich by neměli proudit jen cestující a materiál, ale také informace. Jejich rychlá a efektivní výměna by měla zásadně změnit silniční dopravu i náš zážitek z ní.

Stockholmské metro patří mezi místa, která rozhodně musíte navštívit, pokud zamíříte do švédské metropole. S délkou 110 kilometrů totiž bývá označováno za nejdelší výtvarnou galerii světa. Rekonstrukce původně fádních stanic začala již v 50. letech minulého století a proměny trvají dodnes. Z nudných prostor metra se tak stala dechberoucí umělecká díla, na jejichž výzdobě se podílelo více než 150 sochařů a malířů. V současnosti je zkrášleno přes 90 ze 100 stanic, přičemž každá je něčím unikátní. Jednou z nejoblíbenějších stanic je Solna Centrum. Vypadá jako jeskyně, plastický strop zdobí jasně červená barva a po stěnách se táhne kilometrový smrkový les. Vstup do metra může také evokovat bránu do pekel.

Nové sídlo vedení společnosti Siemens v centru Mnichova je jedním z nejmodernějších a „nejzelenějších“ kancelářských komplexů na světě. Slavnostně bylo otevřeno v červnu 2016.

Pozorovatelé loď Ampere někdy přirovnávají ke krokodýlovi: připlouvá právě tak tiše a i břehu doširoka otvírá svou „tlamu“, tedy vstupní vrata, aby jimi mohly vyjet přepravované automobily. Ale není nijak nebezpečná, naopak. Trajekt poháněný elektřinou přepravuje ekologicky přívětivě cestující přes norský záliv Sognefjord.

Německý železniční dopravce Deutsche Bahn v září  2016 představil čtvrtou generaci vysokorychlostních jednotek ICE. Ty přicházejí s řadou významných technologických novinek, které zajišťují vyšší komfort cestujícím a současně řeší požadavky na efektivitu provozu. Od příštího roku se nové vlakové soupravy začnou stávat páteří vozby v dálkové dopravě. A dráhy s nimi mají velké plány.

Technologická revoluce, kterou dnes prochází celý průmysl, se dotkne i dopravy, říká Ivan Bednárik. Šéf jednoho z největších železničních dopravců v Evropě, akciové společnosti ČD Cargo, vidí potenciál nových technologií především ve zvyšování efektivity, a také pomoci při vyřešení dlouhodobých bolístek evropských železnic.

Když se hovoří o digitálním podniku, většinou se míní celý komplexní systém pojednávající životní cyklus výrobku od návrhu přes výrobu a prodej až po následný servis a případnou recyklaci. Tato „kniha života“ daného produktu má ale mnoho kapitol, které samy o sobě jsou velmi obsáhlé a složité. Jednou z nejdůležitějších je bezesporu dílenská výroba, kde produkt reálně přichází na svět.

Každý z nás má jedinečný a individuální způsob chůze. Nejen že podle něj můžeme na dálku poznat třeba své známé, její podoba současně vypovídá i o zdravotním stavu. Ne vždy je ale možné pohledem zjistit zda chůze poukazuje na nějaký zdravotní problém. Proto jsou běžnou pomůckou pro lékařskou diagnostiku speciální chodící pásy. Fungují tak, že zatímco se pacient prochází přes takovýto chodník, senzory měří tlak vyvíjený při každém kroku. Na základě jednotlivých fází kroku jsou pak s pomocí počítačů vypočteny detaily chůze. Tato metoda má ale několik nevýhod. Především vytváří nepřirozenou situaci při které je pacient pozorován jako kdyby chodil po přehlídkovém molu. To mění jeho zažité návyky, protože člověk chce v těchto situacích přirozeně předvést co nejlepší výkon. Kromě toho je chůze po chodníku omezena pouze na několik metrů a samotná diagnostická pomůcka je velmi drahá. Nový…