Průmysl

Digitalizace řeší aktuální potřeby průmyslu

Andrea Cejnarová
0

Již uplynuly přibližně dva roky od našeho posledního rozhovoru s ředitelem divizí Digital Factory a Process Industries and Drives společnosti Siemens ČR panem Wolgangem Weisslerem. Od té doby se mnohé změnilo a nazrál tedy čas sejít se s ním znova. Jeho myšlenky vám zprostředkováváme ve formě následujícího článku.

Digitalizace vstupuje do našich životů stále intenzivněji. Vidíme ji všude kolem sebe. Máme mobilní telefony, digitální internet. Ještě před pár lety jsme si kupovali hudbu na CD discích a o pár let dřív dokonce na vinylu. Museli jsme jít do obchodu, tam si nosič vybrat, koupit a fyzicky odnést domů. Dnes stačí připojit se k internetu a hudbu streamovat. Stejně tak například taxi. Dřív jsme si ho volali telefonem a objednávali na určitý čas a na adresu. Dnes kontaktujeme Uber nebo některou z internetových platforem, které řeší městskou mobilitu. Kvůli dovolené jsme museli navštívit cestovní kancelář a tam si pobyt zamluvit. Dnes už vše zařizujeme přes internet. Asi si ještě pamatujete na Žluté stránky, kde člověk hledal kontakty na firmy, řemeslníky a obchody. Dnes už žádné Žluté stránky neexistují. Vše je na internetu. Internet tedy zabírá v našich životech čím dál tím větší místo a bylo by čirým bláznovstvím myslet si, že se to samé nestane v průmyslu.

Rozvoj průmyslu řídí poptávku trhu

Není to ale tak, že by někdo z průmyslu řekl: „Podívejte, máme novou technologii, tak ji koukejte používat!“ Spíš je to tak, že spotřebitelé tlačí na průmysl, aby byl produktivnější. My, jako spotřebitelé, nutíme průmysl ke stále větší flexibilitě, poněvadž chceme stále nové produkty, ale nejen to. Chceme produkty, které budou více customizované. Nedávno se například objevil výrobce sportovních bot, který přišel s možností, aby si zákazníci přes internet navrhovali svoje vlastní boty. Mohou si zde zvolit typ boty, barvu a další vlastnosti, které jim budou nejvíce vyhovovat. Každý si tak může vytvořit svoje unikátní boty, ty si pak jednoduše objedná a domů je dostane v co nejkratším čase. Podobné je to s inovacemi. Od nich očekáváme, že budou přicházet v co nejkratších intervalech. Stále jen rychleji, rychleji a rychleji. A přitom při stejné kvalitě, poněvadž z hlediska kvality odmítáme jakékoliv kompromisy. Navíc vše musí být vyráběno efektivněji, tzn. při nižší spotřebě energie, s méně zdroji, menším odpadem. Jak se ale průmysl může s tím vším vypořádat? Odpovědí je digitalizace. Možnosti digitalizace jsou totiž nekonečné. A digitalizace řeší přesně to, co průmysl dnes potřebuje – být flexibilnější, rychlejší a efektivnější. Tímto způsobem se tedy digitalizace stala nedílnou součástí průmyslu. Dalším faktorem, který zde hraje významnou roli, je internacionalizace. Místní firmy už dnes nemají jinou možnost než se stát součástí mezinárodního prostředí. Potřebují si otevírat cestu na nové zahraniční trhy. Jinými slovy, musejí se stát součástí mezinárodního hodnotového řetězce. A to v dnešním světě lze pouze prostřednictvím internetu a digitalizace. A když dojde na průmysl, tak se dostáváme přesně k tomu, co nazýváme Průmyslem 4.0. Z hlediska flexibility je jednou z vlajkových lodí mezi možnými řešeními 3D tisk. Ten je tedy také jedním z aspektů Průmyslu 4.0. To samé platí pro komunikaci. Komunikace ale není jen telekomunikace, kdy jeden člověk hovoří s druhým, nýbrž i datová komunikace. Ta je klíčovou podmínkou pro začlenění lokálních firem do světové sítě. Všechny tyto aspekty jsou tedy pro mě částmi toho samého obrazu.

Nabídka reálných produktů mění obchodní modely

Vývoj tímto směrem probíhá již dlouhou dobu, ale teprve nedávno ho lidé pojmenovali jako Průmysl 4.0. V žádném případě to ale nemůžeme chápat tak, že by Průmysl 4.0 někdo vymyslel. Je to dlouhodobě probíhající vývoj, který jednoho dne dostal jméno. Je pravda, že velkou změnu jsme zaznamenali na Hannover Messe 2016 a snad ještě větší na veletrhu SPS IPC Drives 2016 v Norimberku, kde byly opravdu poprvé vidět hmatatelné produkty s nálepkou Průmysl 4.0. Například cloudové aplikace. Do té doby lidé pouze mluvili o tom, co lze dělat a co by se mělo, ale ve skutečnosti neexistovaly produkty, které by si člověk mohl vzít do ruky, zapojit je a vidět, že se na monitoru skutečně něco začíná dít. Během posledních dvou let se spotřebovala spousta energie na vysvětlování, o co v Průmyslu 4.0 jde, a na přesvědčování zákazníků. Ale nebylo nic, co by si zákazníci skutečně mohli koupit. To se teď výrazně mění. Pro nás, jako Siemens, je vzorovým příkladem Průmyslu 4.0 továrnu v Amberku. Je to ukázka našeho digitálního podniku. Tato továrna se ale vyvíjela a stavěla nejméně deset let! Je tedy evidentní, že tento vývoj i produkty jsme měli již dávno před tím, než se o Průmyslu 4.0 začalo mluvit. Měli jsme ale i konkrétní řešení pro zákazníky, která jsme prodávali, jako například PLM software. Jisté ale je, že během posledních dvou let jsme velmi zrychlili ve vývoji prodejných produktů. Výsledkem je například náš nový cloudový systém Mindsphere, který jsme poprvé předvedli právě na SPS IPC Drives. To je momentálně náš hlavní produkt pro Průmysl 4.0, poněvadž se týká analýzy a zpracování dat. V posledních měsících nastal skutečný boom těchto nových produktů. A lidé vidí, že je už tady něco hmatatelného, a začínají chápat, jaké výhody to přináší. To je velice důležitý moment. Poněvadž, jakmile zákazníci začnou vidět výhody, lze to překonvertovat do obchodního modelu a ten postupně do zisku. Na veletrhu v Norimberku jsme měli od zákazníků velmi pozitivní odezvu. Už to není, jako to bývalo dřív, kdy se lidé děsili, že vše, co je spjato s Průmyslem 4.0, znamená, že je to bude stát miliony, a kdo ví, jestli jim to nakonec k něčemu bude. Teď už jsou k dostání konkrétní produkty, dosažitelné i s malým rozpočtem, a lidé začínají dobře chápat jejich význam. Jsou to totiž věci, které si umějí konkrétně představit ve svých vlastních provozech.

Éra digitalizace již dorazila do výrobního a zpracovatelského průmyslu

Testovací laboratoř pro Průmysl 4.0

Jedním z výsledků vládní iniciativy pro Průmysl 4.0 je spolupráce Siemens s ČVUT v Praze na výstavbě testovací laboratoře pro Průmysl 4.0. Tato laboratoř se již pomalu, ale jistě formuje. V budoucnu by měla mít největší přínos pro český průmysl, zvláště pak pro střední a malé podniky. Bude to jakési zkušební hřiště pro tyto menší firmy, které si zde budou moci vyzkoušet „Průmysl 4.0 v praxi“ – svoje vlastní obchodní případy, myšlenky, nápady, a to dřív, než podepíšou vážné investice. Bude to pro ně bezpečné prostředí vybavené skutečnými stroji, roboty, 3D tiskárnami, kde si budou moct vše nejdříve vyzkoušet. Jakési propojení akademického světa s těžkou průmyslovou realitou. Pro české firmy by to měl být bezpečný krok k Průmyslu 4.0. Kromě toho také samozřejmě investujeme i do našich sedmi továren, které máme v České republice (o tom se více dočtete v následujícím bloku článků) – investujeme do digitalizace, tedy do Průmyslu 4.0, což je také dobrý příklad pro české firmy. Mohou k nám přijet, podívat se, jak to funguje, přesvědčit se, jestli to přináší nějaký užitek, mohou si některá řešení dokonce zkopírovat, pokud chtějí, a my je pak samozřejmě podporujeme v implementaci.

Jak to bude s pracovními místy?

To je otázka, na kterou se narazí vždy: co bude s pracovními místy. Protože lidé si myslí, že Průmysl 4.0 bude brát pracovní místa. Na tuto otázku existuje široké spektrum odpovědí. Je jisté, že se budeme muset vyrovnat s tím, že zde dojde k posunu z hlediska kvalifikace. Když se podíváte na Průmysl 4.0 a na spolupracující roboty, které jsou součástí Průmyslu 4.0, je jisté, že dělník už nebude dělat těžkou manuální práci, ale bude spíše vykonávat dohled nad zařízením (robotem), které tuto práci bude provádět za něj. Otázkou je, jestli jsou všichni natolik kvalifikovaní, aby mohli dělat odpovědnější práci. Pravděpodobně to bude tak, že ne každý bude schopen tuto odpovědnost převzít. To je samozřejmě ta horší část scénáře. Když se podíváte zpět na první, druhou či třetí průmyslovou revoluci, všechny byly provázeny velkým strachem, že připraví lidi o práci. Co se ale doopravdy stalo? V České republice dnes v podstatě neexistuje nezaměstnanost. Revoluce způsobily pouze to, že ukončily některé staré profese, současně však otevřely pozice úplně nové. Mnohé tedy opravdu zanikly, ale mnoho nových bylo vytvořeno. Existuje studie Bitcomu, která ukazuje, že v roce 2012 internet otevřel 1,4 milionu nových pracovních míst. Některé samozřejmě ve službách, ale mnoho z nich také ve výrobě. Jiné studie ukazují, že řada pracovních míst se vrací z Asie zpět do Evropy, a to díky digitalizaci. Historie to předpovídá a budoucnost nám jistě potvrdí, že zde vznikne spousta nových zaměstnaneckých pozic, které si zatím ani neumíme představit. Upřímně, když se podíváme na situaci českého průmyslu, tak vidíme, jak se rozvíjí – aktuálně se rozvíjí nejvíce z celé Evropy, a procentuální podíl průmyslu na národním HDP je zde největší také v rámci celé Evropy. A předpovědi říkají, že i nadále poroste. Co to znamená? Český průmysl poroste a bude vyrábět více produktů. A větší objem výroby znamená více pracovních míst. V žádném případě se nestane to, že by každá pracovní pozice byla nahrazena robotem. Stále zde bude existovat mnoho manuální práce. Vezměme si třeba za příklad továrnu Siemens v Mohelnici, kde vyrábíme elektromotory. Téměř každý z těchto motorů je vyráběn na zakázku, je tedy unikátní a na jejich výrobu nelze použít žádnou výrobní linku. Dělníci tady proto budou stále. Co se ale změní, je, že jejich práce a pracovní prostředí bude mnohem komfortnější. Nebudou už muset vykonávat těžkou manuální práci, poněvadž tu za ně převezmou roboty. Změní se náplň jejich práce, ale jejich počet se bude spolu s rostoucím průmyslem zvyšovat. Velký problém však vidím jinde. Když se podíváte na množství kvalifikovaných lidí v České republice, vážně se obávám, jestli budeme schopni obsadit nové pozice, které Průmysl 4.0 vytvoří. Naše zkušenost už z této doby ukazuje, že pravděpodobně ne. A to je něco, z čeho mám opravdový strach – uzavírá náš rozhovor pan Weissler.

SIEMENS ELEKTRONIKWERK AMBERG

Výrobní závod Siemens Elektronikwerk Amberg (EWA) byl založen v roce 1989 a vyrábí programovatelné logické automaty Simatic. Jedná se o malé průmyslové počítače, řídicí jednotky, pro automatizaci procesů v reálném čase. V současné době se v Amberku vyrábí více než 1 000 variant řídicích systémů Simatic. S jejich pomocí jsou řízeny stroje a zařízení a automatizovány výrobní procesy, což umožňuje úsporu času a nákladů a vyšší kvalitu produktů. Také samotnou výrobu v Amberku řídí systémy Simatic. Ročně vyrobí závod přibližně 15 milionů produktů řady Simatic. Při 230 pracovních dnech to znamená, že každou vteřinu opustí závod jeden výrobek. Během 24 hodin jsou k dispozici výrobky k dodání pro 60 000 zákazníků po celém světě. Výroba funguje z velké části automatizovaně. Až 75 % hodnotového řetězce zvládají samostatně stroje a počítače, za čtvrtinu práce jsou odpovědni zaměstnanci. Pouze na začátku výroby se lidská ruka dotýká první součástky, prázdné desky plošných spojů, když zaměstnanec pokládá desku na výrobní linku. Celkem pracuje v závodu EWA kolem 1 200 lidí.

zdroje: Siemens

Diskuze k článku

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit přes facebook. Přihlásit se

Vaše komentáře

Zatím nebyl přidán žádný příspěvek. Buďte první.

Mohlo by vás zajímat

 
Galerie