Společnost Siemens podepsala smlouvy v hodnotě osmi miliard eur na vysoce účinné, zemním plynem poháněné elektrárny a větrné elektrárny, které oproti současnému stavu posílí objem výroby elektrické energie v Egyptě o více než padesát procent. Projekty dodají do egyptské rozvodné sítě dalších 16,4 gigawattu, podpoří rychlý ekonomický rozvoj země a uspokojí energetickou poptávku rostoucí populace.
Firma ElectroKavir Co. je partnerem společnosti Siemens již více než dvacet let. Přesto jste o ní s největší pravděpodobností neslyšeli – její aktivity se totiž soustřeďují na Blízký východ a jihovýchodní Asii. Tento důležitý zákazník těch úseků Siemens, které se věnují nízkému napětí, má licence na různé rozvaděče – SIMOPRIME, SIVACON 8PT, 8BK20, 8BK80. Kromě toho s ním firma spolupracuje i v oblasti výroby plynem izolovaných rozvaděčů.
Prvního ledna 2015 vešel v platnost zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který má za úkol zvýšit bezpečnost kybernetického prostoru. Vztahuje se i na energetické společnosti, ať už zajišťují provoz páteřní rozvodné soustavy, nebo se zabývají distribucí energie. Pokud by kyber útočníci zacílili na tyto systémy, mohlo by dojít k jejich výpadkům nebo k narušení jejich dostupnosti. Úspěšné útoky by jednoznačně vedly k poškození koncových zákazníků a značným finančním ztrátám.
Česká společnost Chemoproject Nitrogen vybuduje novou jednotku na výrobu kyseliny dusičné v továrně ve švédském Köpingu. Zakázka pro koncern Yara, největšího světového výrobce hnojiv, dosahuje úctyhodného objemu 132 milionů eur. Ke spolupráci Chemoproject přizval i společnost Siemens.
Zvyšující se požadavky na ochranu životního prostředí a také nezávislost na dovozu surovin jsou logicky spojeny s rozvojem obnovitelných zdrojů elektrické energie, které jsou již dnes nedílnou součástí našeho života. Růst podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektrické a tepelné energie vyvolává potřebu hledat nové nástroje, jak tyto zdroje technicky a ekonomicky integrovat do stávajícího energetického modelu.
Společnosti Siemens a Airbus se v dubnu 2016 dohodly na tom, že do roku 2020 společně otestují možnosti využití hybridních elektrických pohonů v letecké dopravě. Projektový manažer Airbusu Martin Nüsseler a jeho protějšek ve společnosti Siemens Joachim Zoll v našem rozhovoru popisují cíle a perspektivy spolupráce obou firem.
Na okraji podkrkonošské obce Choustníkovo Hradiště poblíž Kuksu by současnou nejmodernější českou průmyslovou pekárnu pravděpodobně nikdo nehledal. Přesto zde v loňském roce vyrostla za bezmála půl miliardy korun stavba, která ve svých útrobách skrývá nejpokročilejší průmyslovou automatizační a pekárenskou technologii. Plně automatizovanou výrobu zajišťuje mimo jiné patnáct nejmodernějších řídicích systémů Simatic S7-1500 od společnosti Siemens.
Zlepšit zásobování elektřinou v Egyptě má za úkol obří projekt stavby tří elektráren na zemní plyn doplněný vybudováním soustavy větrných elektráren. Jeho první fáze překonala všechna pozitivní očekávání.
Cloudy začínají pomalu pronikat do většiny oborů. Výjimkou nejsou ani železnice. Ve Švýcarsku, na železniční trati, která vede z Zermattu na vrchol Gornegratu, jenž se tyčí do výšky 3 089 m n.m., funguje od loňského roku první cloudový řídicí systém vlakové dopravy. Do oblak tak nevystoupaly jen vlaky a jejich pasažéři, ale díky řídicímu systému, IT infrastruktuře a aplikačnímu softwaru od společnosti Siemens, i celý drážní systém.
Myšlenka zelené vlny v dopravě není žádnou novinkou, ovšem s moderní bezdrátovou komunikací a vzájemným propojením účastníků silničního provozu a dopravní infrastruktury vznikají zcela nové možnosti pro zvyšování efektivity dopravy i snižování ekologické zátěže. Siemens již realizoval celou řadu projektů zelené vlny v evropských městech.
Myšlenka zelené vlny v dopravě není žádnou novinkou, ovšem s moderní bezdrátovou komunikací a vzájemným propojením účastníků silničního provozu a dopravní infrastruktury vznikají zcela nové možnosti pro zvyšování efektivity dopravy i snižování ekologické zátěže. Siemens již realizoval celou řadu projektů zelené vlny v evropských městech.
Při výrobě elektřiny se čas počítal v desetiletích. V těchto jednotkách se celkově plánovaly a pak připravovaly a opravdu stavěly velké výrobní zdroje, v takových jednotkách se také počítalo s jejich využíváním a pak uvažovalo o jejich rekonstrukci, a na takovou dobu se plánovala i jejich náhrada, když dosluhovaly. V týchž jednotkách je potřeba počítat i nyní, ale okolní svět to přestává umožňovat. A tak přestává být jasné, kam zamíří elektroenergetika už v nejbližších letech.
