Chytré sítě jsou výsledkem evoluce, ne revoluce

Chytré sítě jsou výsledkem evoluce, ne revoluce

28. 04. 2017

Nejúspornější a nejšetrnější k životnímu prostředí je kilowatthodina nevyrobená, říká Tomáš Hüner, šéf divize Energy Management. Digitální technologie i další novinky podle něj přinášejí celou řadu možností, jak úspory uskutečňovat.

Tomáš Hüner se narodil v roce 1959 v Ostravě. Svou profesní kariéru začal na elektrárně Dětmarovice, poté působil v distribuční firmě SME, a. s., jako předseda představenstva a GŘ, následně coby country manager ČEZ v Bulharsku či náměstek ministra průmyslu a obchodu zodpovědný za oblast energetiky. Ve společnosti Siemens zastává funkci ředitele divize Energy Management.

Vy jste si v energetice vyzkoušel vše možné, od práce na elektrárně přes státní správu po různé manažerské funkce. Ale stejně asi i vám musí připadat současný vývoj nečekaný?

Především rozvoj obnovitelných zdrojů s sebou přináší úplně nové perspektivy. My jsme tu v ČR zažili fotovoltaický boom, který vznikl v situaci, kdy byly poskytovány extrémně výhodné dotace na relativně jednoduchou technologii, kterou můžete snadno stavět. Projevilo se to raketovým růstem, který obnovitelným zdrojům jako celku podle mého názoru spíše uškodil, když vyčerpal peníze, které mohly jít na zdroje, které v našich geografických podmínkách dávají snad větší smysl, třeba bioplynové stanice či energetické zdroje spalující biomasu.

I těch ovšem přibývalo...

Ano, ale úplně jiným tempem. Jedním důvodem je dostupnost paliva, samozřejmě, ale i ten, že fotovoltaiku lze jednoduše postavit a jednoduše provozovat. Z hlediska klasické energetiky více žádoucí zařízení jako bioplynové stanice či zdroje na biomasu už jsou podstatně složitější. Mají svůj palivový cyklus, musíte se starat o kotel a turbínu. To už není práce pro někoho, kdo má pouze kapitál a chce ho investovat, jako to bylo v případě fotovoltaiky. Množství investorů, kteří by něco takového mohli provozovat, je podstatně menší než v případě fotovoltaiky. Tím chci jen ilustrovat, že rozvoj energetiky je limitovaný celou řadou faktorů, a na to bychom neměli ani do budoucna zapomínat.

Když jsme u budoucnosti: jak bude vypadat? Co se dnes dá říci?

V České republice máme státní energetickou koncepci, která se sice rodila velmi dlouho a složitě, ale je podle mého názoru dobře postavená. Koncepce v každém případě říká, že v dohledné době by měly základ výroby, tedy takzvaný baseload, zajišťovat velké zdroje jaderné a do jisté míry také uhelné. Špičky ve výrobě pak bude i nadále pokrývat z velké část uhlí, ale do jejich podílu se postupně ve stále větší míře budou zakusovat obnovitelné zdroje.

Jaké přesně?

V našich podmínkách to bude poměrně náročné, protože máme takové přírodní podmínky, jaké máme. Hrubým odhadem si můžeme s dnešními technologiemi vyrábět z obnovitelných zdrojů vyrábět řekněme 25 % elektrické energie. Například vodní elektrárny u nás mohou vznikat reálně už pouze malé, včetně takzvaných mikroturbín. Jsou jistě zajímavé a mají svůj potenciál, ale věcně vzato z nich nemůžete získat výkony v řádech tisíců megawattů. Biomasa a bioplyn mají své velké výhody z hlediska energetického, ale už jsme se bavili o tom, že počet investorů je v takových případech omezený, a reálně omezené je i množství dostupného paliva. U nás také zdaleka nefouká tak jako třeba v severním Německu, a tak zbývá fotovoltaika. Vhodné jsou malé instalace na střechách domů či výrobních hal. V případě České republiky platí, že největší část spotřeby bude muset být pokryta z jiných zdrojů, než jsou bohužel ty obnovitelné. I tak bude zavádění nových zdrojů asi vyžadovat i nějakou změnu na straně sítě. Pomůže v tomto ohledu technika? Objevuje se celá řada nových a zajímavých technologií, umožňujících zvyšování úspor. Stále platí, že ta nejúspornější a nejšetrnější megawatthodina je ta nevyrobená. Jinými slovy úspory. Možností, jak jich dosáhnout, je celá řada a mají společné to, že vedou ke zvyšování efektivity výroby, přenosu i spotřeby.

Můžeme být konkrétnější?

Jednou z technologií, která podporuje efektivní fungování energetické sítě a umožňuje úspory, je chytrá síť. Ta nabízí celou řadu řešení: jednou možností je například osazení sítě digitálními čidly, která dokážou mnohem přesněji určit, co se v síti děje. Především to, že je soustava přetížená, a zde ale například také to, že tam někdo krade a tak dále. Když s daty z těchto přístrojů umíte pracovat, umíte je analyzovat, dá se z nich zjistit celá řada užitečných věcí. Síť se tak dá lépe řídit technicky, například překonfigurovat podle momentální situace, ale také řídit obchodně.

Tím myslíte…?

Chytrá síť dává obchodníkům nové možnosti, jak tvořit tarify pro zákazníky a přistupovat k tomu kreativně. Například se může ve stále větší míře využívat možnost, kdy zákazník poskytne přístup ke svému zařízení výměnou za snížení tarifu. V tu chvíli se stává síť pružnější, já si s ní mohu více „hrát“ a její chod optimalizovat, šetřit technologii a zákazníkům peníze.

Pokud je řeč o klasické energetice, nelze nezmínit Elektrárnu Prunéřov II, jejíž kompletní obnova byla pro Siemens největším projektem posledních let. Elektrárna má díky obnově vyšší účinnost, výkon obnovených bloků se navýšil z původních 3x 200 MW na 3x 250 MW. Společnost Siemens v rámci projektu zajišťovala formou zakázky na klíč projekt, dodávku, instalaci a oživení kompletní elektročásti, tedy vyvedení výkonu a vlastní spotřeby elektrárny, řídicího systému elektrárny a polní instrumentace. Komplexní obnova byla zahájena v září 2012, přičemž přípravné a projekční práce probíhaly v Prunéřově od roku 2010.

Přijde mi, že toto musí být dost obtížné...

Jde o procesy už do značné míry automatizované. Vše se děje tak rychle, že nejde o práci pro člověka ani pro vyškoleného dispečera. Ten samozřejmě bude mít i nadále svou úlohu, ale bude jiná než přímé řízení všech detailů v síti –  o to by se měla postarat sama. Lidé se stále častěji ocitají v situaci, kdy nedokážou v reálném čase vhodně reagovat a vědět, co vlastně daný prvek přesně dělá.

Jsou chytré sítě evolucí, nebo úplnou revolucí?

Evolucí; technologický základ sítě zůstává stále stejný. Ale přichází s celou řadou nových prvků, které už dnes předbíhají v mnoha ohledech lidské schopnosti. A tento trend bude pokračovat, protože lidské schopnosti jsou v tomto ohledu příliš omezené – nová technika je posune ale mnohem dále. Abych byl konkrétní: digitální čidla mohou například mnohem rychleji zjistit, že na zařízení je problém a jaký, a zařízení velmi rychle vyřadit z provozu. To samozřejmě výrazně snižuje riziko dalších potíží. Energetika tedy sice už není nový obor a má za sebou celou bohatou a velmi úspěšnou historii, kterou se nevyplácí přehlížet, ale stále je co zlepšovat na základě moderních technologií a poznatků vědy.

Líbil se vám článek?