Zajistit pravidelné kontroly technického stavu rozlehlých potrubních systémů, velkých průmyslových komplexů nebo sloupů vysokého napětí není vůbec snadné. V této nelehké práci by lidem již brzy mohly začít pomáhat drony.
Potrubní systémy protkávají zeměkouli jako žíly a tepny lidské tělo. Zásobují nás vším – zemním plynem a ropou, pitnou vodou, a dokonce i pivem. Již celá desetiletí představují nejbezpečnější a nejefektivnější způsob, jak distribuovat komodity, které by se jinak musely dopravovat mnohem dražším způsobem – nákladními automobily nebo vlaky. Potrubní systémy ale vyžadují pravidelnou kontrolu a péči, a to bez ohledu na to, jestli jsou vedeny nad zemí, anebo pod zemí.
U podzemních systémů představuje množství zeminy, která je překrývá, důležitý bezpečnostní prvek. V Evropě, například, musí být potrubí vedoucí zemní plyn a ropu minimálně 1 m pod zemí. Ve Spojných státech, na jejichž území se nalézá 65 % z celkového světového potrubního systému, který měří neuvěřitelných 3,5 milionu km, je potrubí umístěno v hloubce 1–2 m. Dosud se pravidelné kontroly potrubí prováděly ze vzduchu pomocí helikoptér, které nad daným územím přelétaly každé dva až čtyři týdny. Tyto vizuální inspekce byly ovšem velmi drahé a vrtulníky většinou nebyly vybaveny zařízením, které by dokázalo zjistit, jestli je vrstva zeminy, která potrubí překrývá, stále dostatečně silná. Drony v tomto směru nabízejí zcela nové možnosti.
Inspekční drony, které vyvinuli odborníci ze společnosti Siemens, jsou vybaveny kamerami pro barevné vidění a vidění v blízké infračervené oblasti (NIR). V pravidelných intervalech létají podél dlouhých podzemních potrubních tras a snímají zemský povrch. V budoucnu by se pak měly snímky z dronů posílat přes webové rozhraní přímo do systému, který bude automaticky generovat, aktualizovat a analyzovat třírozměrný povrchový model celého potrubního systému. A to vše s obrovskou přesností. Dron dokáže změřit tloušťku vrstvy zeminy v toleranci 10 cm.
Obrovské ztráty působí po celém světě netěsnosti potrubí, jejich poškození a nelegální odběr. Pokud začne docházet k těmto ztrátám v nepřístupných oblastech, může trvat až několik dní, než se příčina najde a odstraní. I zde tedy mohou drony významně pomoci. V praxi to vypadá tak, že se drony rozmístí podél ventilových stanic, které bývají od sebe vzdáleny 30 až 50 km. Jestliže čidlo některého z kontrolních systémů zaznamená anomálii, nejbližší dron ihned dostane pokyn, aby vzlétl a zmapoval příslušnou část potrubního systému. Data, která dron shromáždí, se odesílají do řídicího systému, který situaci vyhodnotí a navrhne řešení.
Tato nová technologie se ale dá využít i jinak. Například ke kontrole budov. Velké kancelářské a průmyslové budovy spotřebovávají k vytápění spoustu tepla. Toto drahé teplo by ale mělo zůstávat v budovách, a ne z nich unikat kvůli špatné izolaci na fasádě nebo na střeše. Drony vybavené infračervenými kamerami dokážou zobrazit teplo, které budova vyzařuje, a tyto snímky porovnat s klasickými snímky pořízenými ve viditelném světle. Z výsledků potom lze sestavit třírozměrný model, který přesně identifikuje místa, odkud teplo z budovy uniká.
S rozvojem elektrovozidel a zvláště pak tzv. eHighways, tedy elektrifikovaných dálnic, narůstá i nutnost průběžné kontroly dálkových elektrických vedení pro elektrovozidla, čili trolejí. I zde lze vyslat na inspekci dron, který prolétne požadovanou trolejovou trasu a celou ji nafotí. Získané snímky poté vyhodnocuje speciální software, který dokáže odhalit prověšené kabely, porušené stožáry a další potenciální zdroje nebezpečí. Díky těmto informacím lze většině poruch předejít a nemusí docházet k přerušení dopravy.
Již několik let fungují drony také například v rakouském Aspernu, kde monitorují průběh stavby této nové a „chytré“ aglomerace, která vyrůstá na předměstí Vídně. V dnešní době se většina stavebních návrhů realizuje ve 3D, proto dává dobrý smysl, aby se i monitoring a zobrazování reálné situace prováděly ve 3D. To ale klasické fotografické snímky neumožňují. Výborným řešením jsou proto drony, které dokážou daný objekt obletět ze všech stran a pořídit natolik detailní záběry, že z nich pak lze sestavit zcela přesný prostorový model. V současnosti zatím ještě porovnávají aktuální záběry s grafickým návrhem lidé. Do budoucna se počítá s tím, že systém bude sám schopen přiřazovat záběry z dronů ke konstrukčním návrhům a sám rovněž ihned odhalí a zobrazí odchylky. Mohou to být například chybějící okna nebo špatně usazené stěny. Takto odhalené chyby si pak stavitelé budou moci zobrazit na velkoplošných obrazovkách v kanceláři a nebudou muset vůbec chodit osobně na potenciálně nebezpečné staveniště, aby si zmapovali aktuální stav.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
