Články, www stránky strana 17

Hlavní hvězdou expozice Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně bude chytrá motorka Honda CBR 600RR a její jezdkyně Petra Fuchsíková. Společně závodí a sbírají ceny na českých i evropských okruzích. V letošní sezóně se tým rozšířil o nového výkonného pomocníka – cloudovou platformu pro internet věcí MindSphere, do které se ukládají data, jež v průběhu jízdy odesílají senzory připevněné na různých částech motocyklu. Digitální technologie poskytuje závodnici mimořádnou zpětnou vazbu a možnost zlepšovat nejen technický stav stroje, ale i závodní strategii a styl jízdy.   Jezdkyní závodní motorky Honda CBR 600RR je Petra Fuchsíková, konzultantka pro digitální podnik a cloudovou platformu pro průmyslový internet věcí MindSphere společnosti Siemens. Motorkářka tělem i duší k motocyklovému sportu tíhla již od mala. Závodně ale začala jezdit teprve…

Galapážské souostroví ve východním Pacifiku vstoupilo do dějin vědy jako místo, které umožnilo Darwinovi, aby pochopil evoluční principy vývoje. Teď tu probíhá jiná evoluční změna – energetické zásobování začal zajišťovat unikátní systém, který by se měl rozšířit i do jiných míst.

V letošním, 21. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense zvítězil v kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu tým Ing. Radka Mušálka, Ph.D., z Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, který vyvinul novou technologii plazmového nástřiku z kapalin. Tato technologie umožňuje připravovat zcela nové typy ochranných vrstev a má značný potenciál najít uplatnění v řadě průmyslových odvětví. O detailech oceněné technologie jsme hovořili právě s Radkem Mušálkem.

Během posledních let se aditivní výroba vyvinula do podoby nezávislé výrobní strategie, která umožňuje vytvářet zcela nové typy komponent a struktur v malých výrobních sériích i v plně customizovaných prototypových variantách.

3D tisk nebo, chcete-li, aditivní výroba či rapid prototyping je způsob výroby známý již od 80. let. Na rozdíl od subtraktivních technologií, které jsou založeny na odebírání materiálu, je jeho základem postupná výstavba požadovaného tvaru tzv. vrstva po vrstvě.

Minulosti i současnosti rozvodných sítí vévodí střídavý proud. Ale stejnosměrná konkurence začíná z jeho království ukrajovat. Experimenty ukazují, že svým pánům dokáže přinést značné úspory.

Minimální znečištění ovzduší v USA, Kanada jako supervelmoc poháněná jen zelenou energií, bezemisní Británie či klimaticky neutrální Německo. Vize jednotlivých států, které mají být naplněny do roku 2050 spojuje jeden a ten samý problém – klimatická změna. Města, a dokonce i celé státy mohou být digitalizované, automatizované, s chytrými lavičkami, zastávkami i odpadkovými koši, e-governmentem a sdílenými daty, ale to nejdůlěžitější ještě stále visí ve vzduchu. Zdravé ovzduší jdoucí ruku v ruce s bezemisní budoucností je to, co aktuálně trápí většinu měst i států po celém světě. Jak vyzrát nad klimatickou změnou? A jsou cíle do roku 2050 vůbec reálné?

Moderní systémy řízení zásadně zvyšují užitnou hodnotu budov. Vlastníkům pomáhají vládnout nad technologiemi, zvyšují komfort uživatelů a snižují náklady na provoz a údržbu. Vývojáři v Siemens právě dokončují novou generaci systému, jehož možnosti jdou ještě výrazně dál a scénáře jeho nasazení znějí jako sci-fi. Na trh by přitom měl být uveden již v příštím roce.

London Underground nebo prostě Tube. Londýnská podzemka je nejstarším metrem světa. Za dobu své existence se stala nejen ikonickou součástí metropole, ale udávala i světové trendy v oblasti veřejné dopravy. Za čtyři roky oslaví své 160. výročí. Dostane k němu nová vozidla vycházející z platformy Siemens Inspiro.

Výrobní centra budoucnosti nebudou produkovat jen výrobky, ale také nevyčerpatelný proud informací, ze kterého budou současně i těžit. Jejich základem bude samoorganizující se internet věcí, založený na umělé inteligenci, který bude holistický a pružný, a díky němu budou pracovníci – lidé i jejich robotičtí asistenti – schopni optimalizovat toky materiálů a energie v rámci aditivních i subtraktivních výrobních systémů.

Lidstvo čeká elektrická budoucnost, a proto je třeba se už nyní připravit na to, že elektrické sítě budou vypadat jinak než dosud. „V roce 2050 se bude na světě jen pro dopravu používat více elektřiny, než se celkově vyrábí nyní,“ řekl v rozhovoru pro HN Michael Weinhold, šéftechnolog energetické divize firmy Siemens.

Síťové transformátory patří mezi nejméně nápadné garanty našeho pohodlí v moderním světě. Tvoří páteř všech energetických soustav. Páteř, kterou čeká revoluční změna.