Předchůdcem měřicího systému SCADA bylo v mnoha dispečerských centrech špendlíkové schéma. Po desítky let se do ručně zakreslovaného nákresu distribuční sítě zapisovaly poruchy i plánované opravy. S nástupem počítačové techniky a informačních systémů se začaly „špendlíky“ postupně nahrazovat měřicím systémem SCADA. Ve společnosti PRE distribuce se rozhodli pro další zdokonalení systému o vizualizaci 400V sítě. Více informací o tomto jedinečném projektu se dozvíte z rozhovoru s vedoucím sekce Řízení sítí, Ing. Jiřím Hradeckým.
Dá se říci, že již při podání nabídky firmou Siemens jsem byl překvapen ambiciózním harmonogramem, který dle naší úvahy nemohl být splněn, což se taky bohužel, nebo bohudík, potvrdilo. Bohudík říkám proto, že se alespoň podařilo doladit funkčnost systému tak, aby odpovídala naší představě o potřebách pro řízení soustavy. Příjemně překvapen jsem byl nasazením a erudicí našeho vedoucího Energetického dispečinku Ing. Oty Schmidta, který dokázal s IT odborníky ze Siemensu výborně komunikovat a nezůstal jen v pozici „uživatele“ systému tak, jak byl nabídnut, ale obohatil SP4 o řadu uživatelsky příjemných aplikací.
Dispečink PREdistribuce řídí elektrické sítě úrovně 110 kV, 22 kV a 0,4kV na území hl. m. Prahy a Roztok. Vlastní dispečerská pracoviště jsou 4, a dále disponujeme samozřejmě i záložním dispečerským pracovištěm v jiné lokalitě, které je svojí funkčností plně provozuschopné, byť samozřejmě komfort prezentování např. rozsáhlejších síťových celků je ponížen o neexistenci velkoprojekčních ploch.
Po převzetí směny se podívá do OMS, co jej čeká v průběhu jeho služby za práce. Od toho se odvíjí, s jakými subjekty bude komunikovat, zdali si bude muset připravovat spínací podmínky, potřebuje-li něco dovysvětlit, komunikuje s pracovníky z přípravy provozu, kteří mu práci nachystali apod. Jak vidíte, ani se nezmiňuji o řešení poruch, ne že by občas nebyly, ale dispečer už nechodí do práce s tím, co mu kde zase vypadne, jak tomu bylo řekněme před 30 lety.
Dispečer monitoruje vše, co mu je v systému zobrazeno, tzn. stavy prvků (vyp/zap), toky výkonů, hodnotu napětí, působení různých typů ochran, ztráty pomocných napětí např. pro ovládání, signalizaci. Jsou mu zobrazovány i poruchy z oblasti komunikačních přenosů mezi dálkově řízenými objekty. Prezentovány jsou i neelektrické veličiny ze zebezpečovacích signalizací (požární, vstupy do objektů). Díky online výměně informací mezi řídicími systémy dispečinků ČEPS a ČEZ Distribuce má i informace z elektrizační soustavy okolo Prahy, což slouží k lepší a přesnější vzájemné komunikaci mezi zainteresovanými dispečery.
Spíše než odhalit (porucha se většinou dopředu neohlásí, že nastane) se díky SCADě daří rychleji obnovovat dodávku do postižených lokalit, a to nejenom pomocí dálkového ovládání, ale třeba i díky implementované nadstavbě GIS už může dispečer NN cíleně poslat na základě hlásících se zákazníků poruchovou četu na konkrétní místo předpokládané prasklé pojistky. Nebo díky propojení se SAPem vidí na svém schématu i možnost přístupu do jednotlivých trafostanic, některé jsou umístěné ve sklepích, na dvorech, a řešení poruchy může ovlivnit i tím, aby si s sebou vzala klíče od takto běžně nepřístupných objektů. Jednu rizikovou situaci ale pomohla SCADA (obecně, ne ta současná SP4) ve spolupráci s GISEm zdárně vyřešit, a tou jsou povodně. V GISu existuje vrstva pro povodně s různou velikostí průtoku ve Vltavě, a díky tomu můžeme cíleně posílat čety k monitorování úrovně stavu vody s ohledem na naše elektrické zařízení a udržovat dodávku elektřiny do posledního možného okamžiku v dané lokalitě. Také proto se nám nestalo, že by naše distribuční zařízení bylo pod napětím, když do něj zatekla voda.
Vycházeli jsme ze zkušeností minulých let, řekněme od r. 2000, kdy jsme cítili větší potřebu se síti NN dispečersky věnovat, protože se v síti pohybovaly zhotovitelské firmy, síť nízkého napětí byla převedena do GISu a tím, že čety z terénu komunikovaly s dispečerem, se i zpřesňovaly údaje o této hladině napětí. Dále ERÚ přišlo s vykazováním bezproudí až na konkrétního zákazníka a těch je nejvíce samozřejmě na této hladině, a kdo jiný, než dispečer má mít přehled…:-)
Největší výhodou je jednotný fyzikální model elektrizační soustavy PREdi, což stručně řešeno znamená, že třeba bezproudí na VVN se okamžitě projeví graficky i na hladině NN nebo sepnutí dvou trafostanic do paralelního provozu někde v síti nízkého napětí se graficky projeví i dispečerovi VN. Další předpokládanou a realizovanou výhodou je napojení na systémy SAP, GIS, Fotel, archivy měření z distribučních transformátorů 22/0,4 kV přístroji MEg40 apod. Příjemnou funkčností je i možnost přístupu do systému pracovníků z jiných útvarů, takže mohou vidět online stav sítě, práce, které se provádějí apod., ale samozřejmě nemají možnost ovládat zařízení. Do nejbližší budoucnosti je výhodou rezerva místa v databance pro začleňování prvků smart grid, typicky chytrých distribučních trafostanic, což s sebou bude přinášet další množství online signálů a měření.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
