Součástí Vysokého učení technického v Brně jsou prostory určené pro výzkum a vývoj – Vědecko-technický park prof. Lista. Jejich součástí je i Laboratoř spínacích přístrojů koncipovaná jako tzv. zkratová zkušebna.
Laboratoř spínacích přístrojů slouží pro výzkum, vývoj, a zejména pak pro testování různých elektrických zařízení z oblasti silnoproudé elektrotechniky a elektroenergetiky. Unikátní vybavení laboratoře, které společnost Siemens dodala na klíč, bude využíváno v rámci fakulty jednak pro výuku doktorandů a jednak – a to zejména – při řešení projektů výzkumu, vývoje a inovací realizovaných společně s průmyslovými partnery z oblasti silnoproudé elektrotechniky a elektroenergetiky.
Cílem zkratové zkušebny je simulace těch nejnepříznivějších stavů, které mohou nastat při poruše v domovních i průmyslových elektroinstalacích, a následné zkoumání vlastností a schopností spínacích zařízení za těchto podmínek. Úkolem spínacích zařízení je přerušení elektrického oblouku a bezpečné vypnutí zkratového proudu. V laboratoři je k dispozici i vysokorychlostní kamera, která detailně zaznamenává všechny fáze elektrického výboje – jeho vznik, hoření a uhašení ve zhášecích komorách přístrojů.
Hlavním zdrojem zkratových proudů světových parametrů je zkratový generátor, který byl vyroben v drásovském závodě společnosti Siemens. Stejně jako běžné generátory slouží i ten z Drásova k produkci elektřiny. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že nedodává do obvodu stabilní hodnotu energie, ale uvolňuje jí obrovské množství v intervalech dlouhých jen několik milisekund. Výsledkem je střídavý proud o síle až 150 kiloampérů a s nárazovým pulsem až 375 kiloampérů. Plazma vzniklé ionizací vzduchu při hoření elektrického oblouku přitom dosahuje teplot 30 000 °C.
Takovéto množství elektrické energie je však doprovázeno i působením ohromných mechanických sil. Aby stroj tento nápor vydržel, disponuje masivní konstrukcí, která zpevňuje veškeré elektrické a mechanické součásti stroje. Generátor díky tomu váží 50 tun, přičemž je ještě umístěn na odpruženém betonovém bloku stejné hmotnosti (jen pro zajímavost, celé zařízení muselo být usazeno s přesností 0,01 mm).
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
