Když kapacita sítě pro distribuci elektřiny v Bachledově dolině přestala dostačovat, bylo třeba začít hledat řešení. Výběr vhodné technologie komplikoval náročný terén i ekologické aspekty, které musely být zohledněny. Inteligentní, ekonomické a zároveň ekologické řešení se nakonec objevilo v podobě bateriového úložiště od společnosti Siemens.
Posláním akciové společnosti Východoslovenská distribuční (VSD) bylo odjakživa distribuovat elektřinu koncovým zákazníkům bezpečně, spolehlivě a hospodárně. Zatímco hlavní cíle firmy se od jejího vzniku nezměnily, zažité způsoby a technologie, jakými VSD svoje úkoly plní, začínají být ovlivňovány novými chytřejšími řešeními. Příkladem je projekt bateriového úložiště, které distributor vybudoval ve spolupráci se společností Siemens v Bachledově dolině, jež se nachází ve Vysokých Tatrách.
Když v lokalitě nastal v posledních letech nebývalý turistický boom, který má vliv na celé fungování regionu, společnost VSD musela začít zvažovat, jak naplnit rostoucí požadavky na kapacitu a očekávaný počet připojených uživatelů soustavy a jak vykrýt narůstající extrémy v zatížení sítě, vyskytující se v čase nerovnoměrně.
U lokalit vzdálených od napájecích uzlů, ve kterých je obvykle dostatek výkonu, by tradičním řešením bylo dotáhnout na místo standardní vysokonapěťová vedení pro zvýšení kapacitních nároků. Vzhledem ke složitému přírodnímu reliéfu a velké vzdálenosti by však šlo o nákladné a administrativně složité řešení, jež by vyžadovalo mnoho povolení a mělo značný dopad na ekologii.
„Vysokonapěťová elektroenergetická zařízení s konvenčními elektrickými stanicemi zabírají velkou plochu a bylo by nevzhledné postavit v dolině stožáry s více než dvacetimetrovým koridorem pro dodržení povinných ochranných zón. Navíc by se jednalo o neekologické a velmi nákladné řešení, které by navíc vzhledem ke své délce bylo i značně limitováno. To nás motivovalo poohlédnout se po nějakém inovativnějším řešení,“ říká Jozef Tomčík, vedoucí Strategie a rozvoje distribuční soustavy VSD.
Management provozovatele distribuční soustavy proto začal hledat efektivnější, adresnější a ekologičtější možnost. Našel ji v bateriovém úložišti, které se v minulosti začalo využívat zejména v průmyslu.
Průmyslové podniky, které potřebují mimořádně vysoký příkon pouze během jedné či dvou hodin během dne, si technologií akumulace umí tyto špičky vykrýt, a neplatit tak zbytečně vysoké poplatky za velkou rezervovanou kapacitu.
V případě VSD šlo zejména o zlepšení a konstantní udržení kvality distribuované elektřiny korekcí fyzikálních zákonitostí, podle nichž délky elektrických vedení přímo úměrně zvyšují ztráty a úbytky napětí. Bateriové úložiště dokáže automaticky vyrovnávat zatížení sítě v reálném čase. Střídače, které jsou jeho součástí, dokážou v současnosti regulovat a měnit i charakter a velikost jalové složky elektřiny prakticky v celém výkonovém rozsahu. Právě taková regulace je nejúčinnějším způsobem, jak ovlivnit napěťové poměry v daném místě. Toto téma je navíc aktuální i z hlediska rozvoje tzv. nefrekvenčních podpůrných služeb.
Z veřejných zakázek vzešel jako vítěz s nejlepší nabídkou slovenský Siemens s robustním akumulačním řešením. Významnou roli v projektu představoval i český Siemens, který zaštiťoval celou kompletaci bateriového úložiště. Nese odpovědnost především za projekční práce, dodávku technologií, řídicí systém včetně softwaru a zkoušek celého systému. Montážní práce na úložišti měla na starosti firma ESB Rozvaděče.
„Postavit bateriové úložiště dokáže více firem, ale naše přidaná hodnota spočívá ve znalostech odborníků z celého světa, díky kterým umíme každé řešení přizpůsobit individuálním požadavkům zákazníků,“ říká Radoslav Baňacký, sales manažer ze slovenské pobočky Siemens.
Namísto budování nového komplexního nadzemního vedení nainstalovala VSD v Bachledově dolině úložiště velikosti lodního kontejneru s kapacitou 1200 kilowatthodin (kWh).
Dovoz, vykládka a instalace 30tunového kontejneru nebyla jednoduchá, ale díky spolupráci odborníků Siemens a VSD se projekt podařilo úspěšně zrealizovat, a to s maximálním ohledem na estetický a ekologický rozměr.
Úložiště je obloženo dřevem a designově navrženo tak, aby zapadlo do okolního prostředí. Kromě toho se VSD podařilo v rámci projektu uložit do země rozsáhlou část stávajícího vysokonapěťového vedení podél nové cyklostezky ze Spišské Belé do lokality Ždiar.
Ekologické, inteligentní a ekonomicky přívětivé bateriové úložiště umožňuje dnes v Bachledově dolině naakumulovat energii v době nižších požadavků odběratelů a vykrýt zvýšené nároky na zatížení sítě při extrémní dynamice odběrů.
Úložiště je ekologické proto, že VSD se díky němu vyhnula značným zásahům do krajiny. Inteligentní proto, že je vyvedeno do dispečerské centrály, odkud může být kompletně spravováno na dálku a má několik režimů provozu, včetně automatizovaného. A ekonomicky efektivní proto, že v porovnání s vybudováním tradičního vysokonapěťového vedení vyšlo několikanásobně levněji.
Jak podotýká vedoucí Strategie distribuční soustavy Jozef Tomčík, bateriová úložiště prozatím nedokážou zajistit potřeby dvou či tří měst a větších obcí, resp. aglomerací čili řádově desítky megawatt výkonu. „Parametry však postačují pro lokality, které rychle rostou, kde se dynamicky rozvíjí výstavba, případně jsou i obtížněji dostupné, a kde je v dobách špičky žádoucí zhruba jeden megawatt výkonu,“ vysvětluje. Dodává také, že hlavní vysokonapěťová napájecí vedení jsou přirozeně stále nezbytná, ale pokud narazí na kapacitní limity, lze je bateriovým úložištěm vhodně doplnit.
Radoslav Baňacký ze společnosti Siemens je přesvědčen, že bateriová úložiště se v budoucnu stanou nedílnou součástí i distribučních soustav, stejně jako průmyslových podniků či moderních budov. Příklad VSD mu dává za pravdu, jelikož její management již identifikoval kromě Bachledovy doliny i několik dalších lokalit vhodných pro nasazení bateriových úložišť.
 |
|
Zkušenost distributora elektřiny ukazuje, že ve vybraných lokalitách může být akumulace energie ideálním doplňkem při zkvalitňování síťové infrastruktury.
|
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
