V americkém státě Michigan sněží v průměru 32 dní v roce a za tu dobu tam napadne téměř 180 centimetrů sněhu. Aby svým obyvatelům usnadnilo život, michiganské město Holland vybudovalo před lety systém vyhřívání komunikací a chodníků. Nyní byl modernizován s pomocí parní turbíny z Brna.
Skoro v celém centru Hollandu je od roku 1988 pod povrchem některých ulic a chodníků nataženo potrubí, kterým prochází odpadní teplo z výroby elektrické energie. V loňském roce město přistoupilo k rozsáhlé renovaci nevyhovující staré uhelné elektrárny z roku 1939. Radní pro spolupráci vybrali společnost Siemens, a tak je součástí modernizovaného systému za oceánem i parní turbína z brněnského závodu Siemens Industrial Turbomachinery (SIT). Putovala nejprve kamiónem do Antwerp a pak lodí do USA. „Brněnské turbíny se běžně využívají ve městech po celém světě pro centrální zásobování teplem. Vyhřívání chodníků je ale v naší více než stoleté historii premiéra,“ okomentoval zakázku ředitel SIT Vladimír Štěpán.
Nová strojovna elektrárny Holland Energy Park je kromě brněnské parní turbíny Siemens SST-400 vybavena ještě kombinovaným cyklem dvou spalovacích turbín Siemens SGT-800 vyrobených v Berlíně. Je nyní silnější a šetrnější k životnímu prostředí. Systém je schopen integrovat energii ze všech typů obnovitelných zdrojů – místo uhlí využívá zemní plyn, vítr a energii ze spalování odpadů. Technologie kombinované výroby tepla a elektřiny s využitím zemního plynu výrazně změnila uhlíkovou stopu společnosti. Nové zařízení, které začalo fungovat loni na podzim, produkuje oproti původnímu až o 50 procent méně emisí CO2.
Elektrárna v parku
Samotná elektrárna má zajímavou architekturu a leží uprostřed parku přístupného veřejnosti. Lidé sem chodí běhat nebo tu pořádají pikniky. K dispozici je také návštěvnické centrum, které funguje jako interaktivní expozice zaměřené na vztah současné společnosti k energiím.
Pára z brněnské turbíny vyhřívá i podzemní potrubní systém, který dokáže rozpustit 2,5 cm sněhu za hodinu při okolní teplotě -9 stupňů Celsia. Systém o délce více než 300 km v současnosti pokrývá plochu přibližně 46 000 m2, tedy celé centrum města – hlavní ulice a dvě velká parkoviště. Potrubí z plastu je uloženo v podloží o tloušťce zhruba 8 cm, na které je buďto natažen asfalt nebo tenká vrstva písku a na ní dlažební kostky. Díky termickému tání sněhu už není potřeba používat ve městě chemickou sůl. Řešení, které zvolila radnice v Hollandu, je také velmi efektivní z hlediska nákladů. Odpadní teplo ušetří finance, které by bylo nutné investovat do zajištění techniky a lidí k odklízení sněhu. Další novinkou je, že se celý potrubní systém uzavřel a napustil pitnou vodou. Díky tomu je v současnosti téměř bezúdržbový. Upravená voda neprodukuje v potrubí žádné usazeniny a nedochází ani k žádnému jinému poškozování materiálu. Představitelé města si od inovace slibují zvýšený zájem podnikatelů o tuto lokalitu. Věří, že sem budou mířit investice a čisté chodníky uprostřed sněhových závějí posílí zdejší obchodní aktivity.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
