Homepage

Aditivní technologie jsou považovány za jeden z pilířů Průmyslu 4.0 a za jeden z nejperspektivnějších oborů budoucnosti. O tom, jestli se tato očekávání naplní, do značné míry rozhodne, jak a nakolik se podaří industrializace této technologie, čili přechod od výroby prototypů k výrobě sériové až masové. O nových perspektivách tohoto oboru s námi hovořil Julian Waldmann, Business Development Manager ze společnosti Siemens Additive Manufacturing.

Technologický pokrok dosažený v rozvoji průmyslových internetových sítí a snímačů, dostupnost dat a možnosti jejich analýzy anebo vývoj nových materiálů – to vše může významným způsobem zvýšit efektivitu a produktivitu výroby v chemickém průmyslu. Digitální transformace tohoto sektoru současně otevírá také nové příležitosti k inovacím v produktech a výrobních postupech.

Výrobce kompresorů, společnost SECOP ve Zlatých Moravcích na Slovensku, potřeboval zvýšit kapacitu výrobní linky a zlepšit monitoring procesů. Papírové výkazy se přežily a vedení firmy zaujaly možnosti, které přináší koncepce Průmysl 4.0. Jako první krok k ní a zároveň jako zkušební test, co digitalizace skutečně může firmě přinést, se rozhodli vytvořit digitální dvojče jedné z výrobních linek. A jaký je výsledek? Lepší nad očekávání! Úspěšný projekt na platformě Siemens navrhla a realizovala SIDAT DIGITAL dceřiná firma společnosti SIDAT.

To, co podniky doopravdy potřebují, není teorie, ale konkrétní produkt (řešení a nástroje), který by obsahoval vzájemně dobře sladěná softwarová a automatizační řešení. Z tohoto požadavku vycházeli odborníci ze společnosti Siemens, kteří se podíleli a podílejí na vytváření sady nástrojů a řešení pro digitální podnik – Siemens Digital Enterprise Suite.

Tak, jako v průmyslové výrobě efektivní a flexibilní technologie hrají klíčovou roli, ani v zemědělství to není jinak. Spolehlivost a efektivita zařízení jsou v této oblasti snad ještě důležitějšími faktory úspěchu, vzhledem k závislosti úrody a chovu dobytka na přírodních podmínkách. O to důležitější je mít maximálně flexibilní a výkonné zařízení, jež spolehlivě obstará každodenní potřeby zvířat, zaseje v agrotechnické lhůtě a sklidí v ten správný čas. Proto zemědělci neustále zdokonalují své technologie, které zaručí precizní, spolehlivou a ekologickou výrobu.

Digitální transformace mohelnického závodu Siemens probíhá intenzivně již od roku 2018. O dosažených výsledcích i plánech do budoucna hovoří Petra Fuchsíková – konzultantka pro Digital Enterprise & MindSphere ve společnosti Siemens.

Tento rok nám už jasně ukázal, jak je důležitá digitalizace výrobních podniků a jak je mnohde podceňovaná. Mnoho firem bylo nuceno řešit vzdálené přístupy k datům, technické zabezpečení komunikace a mnoho dalšího prakticky ze dne na den. Potvrdilo se tak, že digitalizace je hlavním faktorem pro konkurenceschopnost a růst výrobních podniků napříč všemi průmyslovými odvětvími.

Přípravy jsou v plném proudu. Za několik málo let bude mnoho firem schopno propojit své továrny zcela bezdrátově. Díky tomu bude výroba v těchto závodech efektivnější, autonomnější a flexibilnější, než bylo kdy dříve vůbec představitelné.

Dnes se již většina složitých výrobků i náročných výrobních procesů navrhuje, testuje a kalibruje nejdříve ve virtuálním světě a do reality se přenáší až v okamžiku, kdy je vše propracováno do nejmenších detailů. Nejvíce se digitální dvojčata etablovala v průmyslu, kde doslova ovládla procesy podél celého hodnotového řetězce. A nejen to – vytvářejí zde trvalou konkurenční výhodu.

Od první „věci“ na internetu v 80. letech až po současných 27 miliard připojených zařízení. Připomeňme si příběh o strmém vzestupu technologie, která doslova mění svět. Bez internetu věcí by neexistoval žádný Průmysl 4.0, neexistovala by síť 5G, bylo by velmi málo průmyslových aplikací AI a ještě méně práce pro odborníky na kybernetickou bezpečnost. Zavzpomínejme na historii technologie, bez níž se dnes již neobejdeme.

Jak se společnost Pfeiffer stala beta testerem řídicího systému Sinumerik? A jak se vůbec tento systém dostal do světa zakázkového obrábění a provozu obroben? Nebyl to vůbec lehký začátek a pro projektového manažera Karstena Schwarze ze společnosti Siemens, který stojí za tímto historickým milníkem, to nebylo vůbec snadné.

SINUMERIK ONE je další generace řídicího systému, díky kterému společnost Siemens opět posunula hranice propojení CNC řízení a digitálních technologií. Současná špička v oblasti inovací. Co však stálo za vznikem číslicového řídicího systému a kdo jej uvedl do provozu?   „Důležitým aspektem k úspěchu je překonat strach z toho, co je příliš nové, i se všemi následky.“Werner Feist, 1960   Tak jako vrcholky hor mohou být dost zrádné a mnohdy vám nezapomenutelný výhled umožní až po dlouhém a náročném výstupu, tak je to často i v historii a v jejím vývoji. Ne vždy vidíme u výsledku jeho původ a cestu k jeho dosažení. A pokud se podíváme na ranné začátky vývoje systému SINUMERIK, zjistíme, že měl více než jeden začátek. Před 60 lety – v září 1960 – společnost Siemens s podporou svých zákazníků poprvé představila číslicový řídicí systém na průmyslovém…