Dnes se již většina složitých výrobků i náročných výrobních procesů navrhuje, testuje a kalibruje nejdříve ve virtuálním světě a do reality se přenáší až v okamžiku, kdy je vše propracováno do nejmenších detailů. Nejvíce se digitální dvojčata etablovala v průmyslu, kde doslova ovládla procesy podél celého hodnotového řetězce. A nejen to – vytvářejí zde trvalou konkurenční výhodu.
Od první „věci“ na internetu v 80. letech až po současných 27 miliard připojených zařízení. Připomeňme si příběh o strmém vzestupu technologie, která doslova mění svět. Bez internetu věcí by neexistoval žádný Průmysl 4.0, neexistovala by síť 5G, bylo by velmi málo průmyslových aplikací AI a ještě méně práce pro odborníky na kybernetickou bezpečnost. Zavzpomínejme na historii technologie, bez níž se dnes již neobejdeme.
Jak se společnost Pfeiffer stala beta testerem řídicího systému Sinumerik? A jak se vůbec tento systém dostal do světa zakázkového obrábění a provozu obroben? Nebyl to vůbec lehký začátek a pro projektového manažera Karstena Schwarze ze společnosti Siemens, který stojí za tímto historickým milníkem, to nebylo vůbec snadné.
SINUMERIK ONE je další generace řídicího systému, díky kterému společnost Siemens opět posunula hranice propojení CNC řízení a digitálních technologií. Současná špička v oblasti inovací. Co však stálo za vznikem číslicového řídicího systému a kdo jej uvedl do provozu? „Důležitým aspektem k úspěchu je překonat strach z toho, co je příliš nové, i se všemi následky.“Werner Feist, 1960 Tak jako vrcholky hor mohou být dost zrádné a mnohdy vám nezapomenutelný výhled umožní až po dlouhém a náročném výstupu, tak je to často i v historii a v jejím vývoji. Ne vždy vidíme u výsledku jeho původ a cestu k jeho dosažení. A pokud se podíváme na ranné začátky vývoje systému SINUMERIK, zjistíme, že měl více než jeden začátek. Před 60 lety – v září 1960 – společnost Siemens s podporou svých zákazníků poprvé představila číslicový řídicí systém na průmyslovém…
O tom, že vpád nemoci covid-19 do našich životů způsobí obrovské změny, nikdo nepochybuje. Avšak skutečnost, že ony změny mohou být i pozitivní, si ještě zdaleka všichni neuvědomují. Jedněmi z těch, kdo na pozitivní změny věří, a navíc dělají vše pro to, aby jich bylo co možná nejvíce, jsou tvůrci moderních technologií. Na konkrétní kroky i konkrétní technologie, které mohou posunout lidstvo o velký krok kupředu, jsme se ptali Ing. Tomáše Duby, zástupce divize Digital Industries společnosti Siemens.
Jak Siemens pomáhá svým zákazníkům v novém normálu? Bez digitalizace to nepůjde! Dnes je zcela zřejmé, že globální krize způsobená pandemií viru COVID-19 má nevyhnutelné dopady pro většinu firem, proto i průmysl se musí přizpůsobit. Jeho digitalizace, která je důležitější než kdy jindy, může být klíčem k úspěchu. Možnosti, které digitalizace přináší, mohou současné krizi a průmyslovým firmám nejen pomoci překonat současný stav, ale také ukázat nové obchodní příležitosti. A jak společnost Siemens reaguje na aktuální situaci trhu?
Na blížícím se Expu 2020 budou technologie Siemens zajišťovat hladký chod výstavy, kterou podle předpokladů navštíví každý měsíc přes čtyři miliony lidí. Po skončení Expa využije Siemens část jeho budov na to, aby v nich umístil globální řízení logistiky.
Digitalizace je hlavním faktorem pro konkurenceschopnost a růst všech výrobních podniků napříč všemi průmyslovými odvětvími. Důraz na modernizaci a optimalizaci výrobních procesů, zvyšování efektivity, flexibility a kvality a snižování energetické náročnosti výroby byl kladen již před nástupem Průmyslu 4.0. I když je digitalizace tématem vysokého zájmu, je stále ve fázi vývoje. Dva základní přístupy firem Existují dva základní přístupy firem. První skupina disponuje ERP produkty a jeví rysy digitálního podniku. Digitalizace jde od úrovně ERP funkcionality přes MES/MOM systémy se snahou propojit vrstvu automatizace. Využívají se zde další řešení pro integraci s výrobními linkami, stroji a roboty. Tato vize budoucnosti tzv. „digitálního ERP podniku“, je založena na tzv. digitálním jádru, tj. databázi jež je schopna zpracovávat všechny podnikové informace v reálném čase pro veškeré…
Do nedávna bylo velmi těžké sbírat v průmyslovém prostředí data a přenášet je do blockchainu. Dnes, zdá se, je většina těchto problémů již vyřešena. Prudký rozvoj technologie blockchainu v průmyslu umožnil především rozvoj průmyslové internetové sítě, včetně internetu věcí (IoT) a cloud computingu. Když se začalo celkem nedávno hovořit o možnosti vzájemné kombinace IoT s blockchainem v průmyslovém prostředí, jen málokdo si uvědomoval, jak velký potenciál toto spojení má. Dnes se ukazuje, že dodavatelské řetězce v potravinářském a nápojovém průmyslu bez nadsázky doslova revolucionizuje. Jak blockchain vlastně funguje? Základem této technologie je decentralizovaná počítačová síť, to znamená taková, která nemá žádný centrální server. Tato decentralizovaná síť spravuje distribuovanou databázi dat. Tato databáze de facto existuje v…
MindSphere je cloudový operační systém pro průmyslový internet věcí od společnosti Siemens, který propojuje fyzické objekty s digitálním světem. Platforma MindSphere je nabízena jako otevřená služba (PaaS) – otevřený partnerský ekosystém umožňující vývoj nových aplikací, které jsou průběžně dodávány na trh. Zákazníci si tak mohou sami vytvářet a využívat aplikace podle vlastní potřeby, aniž by si sami museli složitě budovat vlastní infrastrukturu nebo se vypořádávat se spoustou složitých softwarových balíků.
Cílem Průmyslu 4.0 je vylepšit efektivitu a produktivitu v průmyslové automatizaci aplikováním principů informačních technologií. Výsledkem je obrovské množství dat, která mohou znamenat potenciální obchodní příležitosti pro výrobce. Problémem ale je, že posílání všech těchto dat do a z cloudu je velmi časově náročné, drahé a vysoce nepraktické.
Polyamid je základním materiálem pro výrobu celé řady předmětů každodenní potřeby – od oblečení a obuvi až po automobilové komponenty. Společnost Cathay Industrial Biotech Ltd. dnes ve své digitální továrně v Číně vyrábí tento oblíbený materiál z obnovitelných zdrojů – z biomasy.
