Brněnský odštěpný závod společnosti Siemens – Industrial Turbomachinery – se zabývá výrobou a servisem turbín. Co se týče výroby, během více než stoleté historie továrny spatřilo v Brně světlo světa přes 4450 turbín, které pracují na všech obydlených kontinentech. My se ale dnes zaměříme na druhý pilíř zdejšího byznysu – již zmíněný servis.
Siemens Industrial Turbomachinery zajišťoval například generální opravu turbín v paroplynové elektrárně Vřesová nebo retrofit odběrové turbíny pro Plzeňskou teplárenskou. Dalšími referenčními zakázkami jsou footprint a modernizace dvoutělesové turbíny v polské elektrárně Skawina, generální oprava dvoutělesové kondenzační odběrové turbíny TG-6 o výkonu 70 MW pro PKN Orlen, oprava čtyř kondenzačních odběrových turbín o výkonu 25 MW pro Unipetrol Litvínov nebo footprint turbíny GT1201 sloužící k pohonu napájecího čerpadla pro Českou rafinerskou. S polskou státní plynárenskou společností PGNiG má pak SIT uzavřenu dlouhodobou servisní smlouvu na údržbu dvou turbín o výkonu 98 MW a dvou s výkonem 110 MW.
SIT, jak se závodu zkráceně říká, nabízí pro turbíny záruční i pozáruční servis, dodává k nim náhradní díly, provádí opravy a modernizace. Kromě vlastních turbín servisuje i zařízení jiných výrobců. A právě v tomto ohledu nyní brněnský SIT získal výjimečnou zakázku, podepsal smlouvu na opravu dvou parních turbín Škoda v elektrárně Chvaletice.
„Každé z těchto zařízení má výkon 205 MWe,“ říká Roman Jahoda, ředitel servisu parních turbín, a pokračuje: „Jedná se o jedny z největších parních turbín, jaké jsme za více než sto let v našem závodě měli. Oprava je součástí obnovy 3. a 4. bloku uhelné elektrárny, která proběhne od března do prosince letošního roku. Turbíny ze sedmdesátých let jsou dosud v provozu a budou odstaveny až těsně před opravou.“
Modernizace turbín bude zahrnovat kompletní výměnu lopatkování vysokotlaké (VT) části turbíny, středotlakých (ST) a částečně i nízkotlakých (NT) rotorů, opravu a dodávku nových ventilů a vnějších skříní, nové vnitřní skříně a natáčecího zařízení atd. Vzhledem k tomu, že Siemens není výrobcem tohoto zařízení, bude třeba nejprve zajistit výrobní dokumentaci pro výrobu náhradních dílů. „Obstaráme si ji především díky takzvanému re-engineeringu, kdy pomocí 3D scanneru připravíme modely jednotlivých součástí, které následně proměříme a zpracujeme do vlastní výrobní dokumentace,“ popisuje další postup Roman Jahoda. Procedura zabere poměrně hodně času, a proto je třeba s výrobou a přípravou dokumentace začít dříve, než se turbíny odstaví. Bylo tedy nutné v předstihu zajistit dílce z jiných, typově shodných turbín. Tyto díly SITu na proměření zapůjčil provozovatel z vlastního skladu.
Dále už bude oprava probíhat standardně jako při jiných podobných zakázkách. To znamená, že po odstavení strojů budou turbíny demontovány a dílce odvezeny do brněnského závodu. Tam proběhnou veškeré zkoušky, technici vypracují revizní nálezy a budou zahájeny opravy zjištěných vad. Mezi odstavením strojů a návozem posledních dílů uběhne několik měsíců. „Montážní práce a uvádění do provozu zajišťujeme ve spolupráci s dodavatelem prací na strojovně – firmou G-Team,“ vysvětluje ředitel servisu parních turbín a pokračuje: „Siemens dodává supervizi montáže VT části a nutnou podporu při uvádění do provozu. Staráme se také o přepravu. Kvůli velikosti zařízení panovaly obavy, zda projde vstupními vraty dílen, ale nakonec to dobře dopadlo, a i když má NT rotor průměr přes tři metry, lze jej přepravit standardním způsobem.“ Nutno ovšem říci, že NT rotor je v brněnských dílnách pouze za účelem re-engineeringu. Vlastní revizní nález, samotná oprava a vyvážení tohoto rotoru budou probíhat v externích dílnách dodavatelů.
Z celkového pohledu obnovy je cílem projektu snížení emisí a prodloužení životnosti bloků B3 a B4 až do roku 2030 i s ohledem na snížení limitů pro oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky. Dnes elektrárna produkuje cca 350 mg/Nm3 oxidů dusíku z jednoho bloku, díky modernizaci toto číslo klesne pod 200 mg/Nm3. Sníží se také emise prachových částic. Primárním účelem opravy turbín nebylo významné zvýšení účinnosti, šlo zejména o zajištění spolehlivého provozu na další období. „Účinnost turbín běžně zvyšujeme především změnou konstrukce průtočného kanálu,“ upřesňuje Roman Jahoda. „Takový zásah do turbíny nazýváme retrofit a jeho prostřednictvím lze docílit zvýšení výkonu i o více než 10 %. Přesné číslo samozřejmě závisí na původní konstrukci a parametrech stroje. V posledních letech jsme takovýchto projektů úspěšně realizovali řadu jak v ČR, tak v zahraničí. To ovšem není případ opravy ve Chvaleticích.“
Proč je tedy právě tato zakázka pro závod Siemens Industrial Turbomachinery tak zajímavá? Především proto, že se jedná o první turbínu tohoto typu, na které budou v ČR pracovat. Ale i proto, že cesta k takové zakázce nebyla krátká ani snadná. Za úspěchem stojí dlouhodobé zvyšování kompetencí servisního oddělení a budování referenčních zakázek v podobě různých modernizací, retrofitů a footprintů* původních turbín, kterými závod za posledních deset let prošel. Díky těmto referencím bylo možné zákazníkovi doložit příslušné kompetence a ucházet se o zakázku, která otevírá dveře novým příležitostem nejen pro SIT, ale i pro jeho další zákazníky. „Trh pro údržbu a opravy elektrárenských turbín je v porovnání s průmyslovým segmentem mnohem konzervativnější,“ popisuje situaci v odvětví Roman Jahoda. „Zákazníci hledají pro takové práce silného a stálého partnera, což je vzhledem k významu těchto zařízení pro provoz samotných elektráren pochopitelné.“
Není vždy jednoduché přesvědčit zákazníka, že má více možností, jak pro zařízení zabezpečit kvalitní a erudovaný servis. Siemens ale přichází se solidní alternativou provádění oprav a údržby turbín jiných výrobců, ze které zákazník může jen profitovat.
* Footprint je výměna staré turbíny za novou při zachování všech připojovacích rozměrů.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
