Digitalizace a moderní technologie intenzivně pronikají do všech oblastí lidské činnosti, zdravotnictví nevyjímaje. Vize tzv. chytré nemocnice (Smart Hospital) je dnes již více než reálná. Tento koncept ale neřeší pouze výkonnost nemocnic z ekonomického hlediska. Jeho hlavním cílem je vyhledávat příležitosti ke zlepšení péče o pacienty, jejich osobní zkušenosti a v neposlední řadě ke zvýšení produktivity zaměstnanců.
Na práci pod tlakem jsou v nemocnicích zvyklí. Krizové situace jsou zde téměř na denním pořádku. Když se ale k těmto známým scénářům přidají další nové, které jsou navíc zcela neočekávané, nemocnice se mohou snadno a rychle dostat na hranu anebo až dokonce za hranu svých možností. Příkladem z nedávné doby, který máme všichni ještě ve velmi dobré paměti, byla pandemie covidu-19.
Faktory, které trvale zatěžují celý zdravotnický systém, přicházejí a působí zvnějšku i zevnitř. K nejsilnějším zátěžovým vlivům, které tlačí na zdravotnictví zvnějšku, patří stárnutí obyvatelstva, politická nestabilita anebo trvale sílící požadavky na plnění stále přísnějších předpisů a norem. Nemalé starosti ale působí tomuto sektoru také jeho vlastní problémy. Způsobují je v naprosté většině případů napjaté finanční rozpočty, omezený přístup ke zdrojům či nedostatek kvalifikované pracovní síly.
Vzhledem k této realitě, která se velmi pravděpodobně v brzké době nezlepší, spíše naopak, musí zdravotnictví velmi aktivně pracovat na tom, aby trvale posilovalo vlastní odolnost vůči nejrůznějším destabilizačním jevům, zvyšovalo svou vlastní efektivitu a naplno využilo všech přínosů průběžné modernizace pomocí nejnovějších technologií.
I když se s uvedenými problémy potýká naprostá většina nemocnic po celém světě a musí je aktivně řešit, nemělo by se zapomínat na to, že hlavním strategickým cílem všech nemocnic musí být v prvé řadě trvalé zlepšování péče o pacienta. Vzhledem k rostoucím cenám téměř všech komodit, celosvětovému nedostatku personálu a na druhé straně trvale sílícím nárokům na kvalitu služeb stojí před nemocnicemi v podstatě úkol „dokázat více s méně“.
Jak konkrétně dokáže daná nemocnice tohoto strategického cíle dosáhnout a s pomocí jakých prostředků, záleží výhradně na jejím individuálním přístupu pramenícím z konkrétní situace, ve které se nalézá. Všechna možná a perspektivní řešení nicméně mají jednoho společného jmenovatele –digitalizaci. Není proto divu, že investice do digitálních technologií, určených pro nasazení v nemocnicích, v posledních letech strmě stoupají.
Koncept chytré nemocnice (Smart Hospital) koordinuje optimalizaci mnoha různých součástí reálného provozu nemocnice. Tato optimalizace nejen propojuje provozní technologie (OT) a informační technologie (IT), ale společně s personálem nemocnice z nich vytváří jeden celistvý a proaktivní systém.
Smyslem konceptu chytré nemocnice není řešit jednotlivé problémy pomocí implementace izolovaných technologií, ale vytvářet funkční otevřené ekosystémy. Ty jsou tvořeny jednak investicemi do nových digitálních řešení, ale také integrací stávajících řešení a vybavení.
Nezbytnou podmínkou pro úspěšnou integraci různých systémů do jednoho funkčního celku je úplná digitalizace procesů, intenzivní sběr dat a jejich kvalitní analýza. Jen tak mohou nemocnice profitovat z digitální transformace ve větším měřítku.
V budoucnu čeká každou chytrou nemocnici úplná automatizace. Automatizační řešení nebudou však implementována jednotlivě, ale společně ve větších celcích. Příkladem může být integrovaná úprava prostředí na nemocničních pokojích, tedy ovládání osvětlení, nastavení větrání, vytápění a chlazení, (HVAC), včetně stínění oken. Pokud se tato jednotlivá řešení realizují na jedné společné platformě, přinesou několikanásobný efekt: uspoří podstatnou část nákladů za energie, pomohou optimálně využívat prostory a vybavení nemocnice, výrazně sníží náklady spojené s instalací a uvedením do provozu, pacientům umožní úpravu prostředí z jednoho přístupového místa (například přes chytrý telefon) tak, aby se v něm cítili co nejlépe, podpoří a urychlí uzdravování, hojení ran a rekonvalescenci a v neposlední řadě pomohou zdravotnickému personálu získat více času na odbornou práci namísto rutinních procesů, které přímo nesouvisejí s péčí. Cílem je, aby personál věnoval pacientům dostatek kvalitní odborné péče, ti byli spokojenější a soběstačnější a rychleji se uzdravovali a management nemocnice zároveň s tím dokázal zvládat tlaky na snižování nákladů a nedostatek personálu. Aby bylo možno procesy kontinuálně zlepšovat, musí v nemocnici trvale probíhat intenzivní sběr a analýza dat. Výsledky optimalizace a vyšší efektivitu pocítí nejen vedení nemocnice a ekonomické oddělení, ale především pacienti. Bezprostřední vliv na vnímání obrazu nemocnice v očích pacienta má totiž nejen samotná poskytovaná péče, ale také dojem z celého nemocničního prostředí a z navazujících služeb.
V rámci chytré nemocnice je celá cesta pacienta nemocničním zařízením od příjmu až po propuštění digitalizována a monitorována. Základem tohoto řešení je robustní IoT infrastruktura tvořená inteligentními IoT senzory, které zastávají více funkcí. Je důležité, aby tato síť pokrývala co největší plochu a byla připravena na extenzivní sběr dat. IoT technologie zajišťují průchod pacientů nemocničním zařízením bez komplikací – od registrace u vstupu a zaparkování vozidla přes ubytování na pokojích s patřičným vybavením až po závěrečné propuštění pacienta po vyléčení či do domácího léčení.
Chytré nemocnice by neměly být jen přehlídkou nejmodernějších technologií, ale měly by také výrazně zlepšit ekonomickou bilanci nemocnic. Vynaložené náklady na implementaci chytré infrastruktury, aplikací a služeb by se měly vrátit v podobě uspořených nákladů na energie a další zdroje, včetně lidských, a to díky výrazně vyšší efektivitě provozu. Současně budou schopny poskytovat pacientům lepší služby, a tím zpříjemnit pacientům pobyt. Pacienti je proto budou v případě volby upřednostňovat. Chytré nemocnice tedy získají před ostatními silnou konkurenční výhodu.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
