Digitalizace významně proměnila tvář řady odvětví. Stavebnictví ale zatím příliš nedotkla. Rostoucí obliba technologie BIM (Building Information Modeling) však naznačuje, že i zde se časy nezadržitelně mění.
Statistická data nabízejí fascinující pohled na vývoj efektivity německého hospodářství v posledních dvou dekádách. Průměrná produktivita práce vztažená na zaměstnance vzrostla mezi lety 1991 a 2011 přibližně o 20 %. Ve výrobní sféře poskočila dokonce téměř na dvojnásobek. Podle expertů na tom mají lví podíl nové technologie, nové postupy řízení, automatizace a digitalizace. Ze stejného grafu je ale patrné, že produktivita ve stavebnictví se za oněch dvacet let prakticky nezměnila. Obor zatím nedokázal zefektivnit své procesy a výsledkem jsou – kromě stagnující produktivity – i časté problémy zejména u větších projektů. Práce se zpožďují, objevují se vícenáklady, někdy vázne kvalita nebo se komplikuje provoz a údržba staveb. S řešením má pomoci právě BIM.
Technologie BIM prostupuje celým životním cyklem budovy. „Opírá se o detailně zpracovaný digitální model stavby,“ vysvětluje Pavel Pitař, produktový specialista ze společnosti Siemens. „Ten přehledně zachycuje všechny prvky budovy včetně rozvodů, technologií a jejich vzájemné interakce. Ke každému prvku přidává také detailní a provázané technické informace. Třeba u použitého ventilu hned zjistíte jméno výrobce, objednací číslo, jeho tlakové ztráty a koeficienty průtoku, z jakého materiálu byl vyroben nebo jaké má certifikáty. Rozsah informací je v podstatě neomezený.“ Model vzniká již v raném stadiu přípravy stavby. Usnadňuje architektům a projektantům tvorbu návrhu a umožňuje ověřit jeho kvalitu pomocí simulací. Budoucí budovu lze otestovat před zahájením stavby a vyvarovat se tak pozdějších nákladných úprav zadání. Data jsou dále využita ke spolehlivějšímu rozplánování prací a přesnějšímu rozpočtování stavby. V některých zemích již BIM model poslouží i při získávání stavebního povolení. A nemusíme chodit daleko. Pilotní projekt výměny BIM dat se státní správou již spustilo například sousední Rakousko. V průběhu přípravy, výstavby i následné správy budovy zabraňuje kvalitní model ztrátám informací při předávání mezi jednotlivými zapojenými články. Přesná prostorová vizualizace a uložení informací o stavbě na jednom místě usnadňují komunikaci a zlepšují možnosti kontroly. Snižuje se tak riziko výskytu chyb i náklady. „Pro nás je to hlavně aktuální a spolehlivá dokumentace stavebního projektu, pro investora pak především možnost průběžně kontrolovat stav oproti návrhu projektu a efektivní a transparentní použití finančních prostředků,“ nechal se nedávno v Hospodářských novinách slyšet Ondřej Svatoň, šéf komunikace společnosti Skanska. Hledisko investora je přitom nesmírně důležité – je to přeci on, kdo v konečném důsledku nese největší břímě nákladů všech změn zadání, odůvodněných víceprací, zpoždění a dalších neefektivit.
BIM data z divize Building Technologies jsou nyní dostupná pro více než 1600 produktů včetně výrobků pro regulaci, automatizaci, KNX a produkty požární bezpečnosti a další výrobky jsou stále přidávány. Do konce léta bude databáze dat BIM obsahovat více než 2 000 produktů.
Přínosy BIM modelování jsou natolik přesvědčivé, že v některých zemích se stalo povinností. V Dubaji je vyžadováno pro všechny veřejné zakázky a rozsáhlé stavby. Od loňska se bez něj neobejdou stavby financované z veřejných prostředků ve Velké Británii. A Francie se přidává letos. V Česku tak daleko nejsme. Podle průzkumů BIM zatím používá jen něco přes 5 % firem v oblasti stavebnictví. Ale ledy se hýbou. Do pěti let chce novou technologii využívat téměř polovina firem. BIM bylo využito na komplexu Corso Karlín, pracuje se s ním na projektech Smíchov City nebo při přípravě stanic chystané linky D pražského metra. Nezahálí ani státní správa. Česká legislativa již umožňuje zadavatelům veřejných zakázek BIM požadovat. A ještě letos bychom se měli dočkat i dokončení koncepce využití BIM ve státní správě. Zatím jsme hovořili převážně o fázi přípravy stavby a výstavby. Existence kompletních, přehledných a detailních dat o budově má však význam i po kolaudaci. Čtyři pětiny nákladů spojených s budovou obvykle souvisejí až s jejím provozem a údržbou. Detailní model umožní lépe využít potenciálu budovy, inteligentně ji řídit i spravovat. Kompletní data usnadňují běžnou údržbu a mají cenu zlata při rekonstrukcích, kterými každá stavba za svůj život nevyhnutelně několikrát projde.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
