Julie Alexanderová, ředitelka městského rozvoje v globálním středisku kompetencí pro města společnosti Siemens, vysvětluje, jak inteligentní infrastruktura Smart City snižuje náklady, zvyšuje efektivitu a zlepšuje každodenní život.
Světový kongres Smart City Expo, který se konal v listopadu loňského roku v Barceloně, vypadal jako naléhavé celosvětové volání po rozvoji chytřejších a udržitelnějších měst. Opravdu inteligentní města tak nutně potřebujeme?
Města si stále více uvědomují, že v důsledku rostoucího počtu obyvatel a pokračující urbanizace budou muset změnit přístup k řízení služeb a zajištění svých občanů. Stávající systémy je nutné optimalizovat a je potřeba zbavit se neefektivních řešení, nicméně rozpočty veřejného sektoru jsou stále napnuté. S ohledem na stárnoucí obyvatelstvo jsou finanční rezervy měst často odkláněny do sektorů zdravotní a sociální péče, což znamená, že ostatním službám, jako je veřejná doprava nebo správa silnic, se rozpočty znatelně snižují. Infrastruktura Smart City, jinými slovy digitální infrastruktura, má pro překonání těchto problémů zásadní význam. Digitalizace těchto systémů přináší vyšší efektivitu a lepší řízení a kontrolu: tento princip platí pro všechna oddělení městské samosprávy.
Poněvadž lidé si uvědomují rizika spojená se zaváděním nových systémů, nových technologií a nových poznatků, v oblasti inovací stále panuje určitá opatrnost. Některá města je však přijímat začnou. Kromě toho existují určité pochybnosti, která technologie je za daných okolností nejvhodnější, a právě zde navrhujeme, aby města identifikovala své klíčové problémy a na vývoji řešení, která pro ně budou fungovat, spolupracovala se soukromým sektorem.
Města by chtěla, aby inovace přinesly řadu věcí. Pokud jde o služby, města by chtěla vidět větší efektivitu, nižší náklady, udržitelnější prostředí a dobré zkušenosti uživatelů. Města se však rovněž obecně zajímají, jakou roli sehrají inovace v ekonomice, při vytváření pracovních míst a jaké přinesou možnosti rozvoje nových příležitostí. Všechny výše uvedené aspekty inovace splnit mohou, ale za předpokladu, že ty správné dovednosti budou poskytnuty těm, od kterých se očekává, že inovace přijmou, neboť ovlivní jejich práci a každodenní život. Pokud jde o infrastrukturu, města se obvykle zajímají o mobilitu, energetiku a budovy. Jejich zájem se ale rozšiřuje i na další oblasti, jako je životní prostředí, bezpečnost a zdravotní péče, protože města popohánějí vpřed výsledky: čistý vzduch, nižší podíl emisí uhlíku, energetická bezpečnost, obecně bezpečnost ve městě, hospodářský růst, zdraví. Naším úkolem je pomáhat správním orgánům měst pochopit, jak jim může pomoci při řešení problémů v těchto oblastech infrastruktura. Digitálně podporované infrastruktury přinášejí mnohem více možností, a to nejen efektivitu, ale také data, která mohou městům pomoci lépe sloužit svým občanům a šířeji posílit digitální ekonomiku. Je to výchozí bod pro získání mnohem lepšího pochopení, jak města fungují a jak je lze efektivněji řídit.
„Tel Aviv dělá úžasné věci v oblasti angažovanosti občanů, Soul má internetové připojení 5G a Londýn vede v oblasti FinTech.“
Inovace v průmyslu rovněž vzbuzují čím dál větší zájem. Ve výrobě s vysokou přidanou hodnotou vidíme obrovský potenciál. Pokud si průmysl osvojí digitální přístup k podnikání, okamžitě dojde ke zvýšení výkonu. Řízení růstu produktivity prostřednictvím inovací a digitalizace umožňuje širší investice do podnikání a pro ty, kteří tuto příležitost přijali, zajišťuje dlouhodobé ekonomické výhody.
Mnoho měst si kreslí svoji vlastní mapu cest vedoucích k digitální transformaci. Některá se zaměřují na digitální páteřní systém a komunikace, jiná na zapojení občanů nebo kritickou infrastrukturu. Žádné z nich nemůže dělat všechno najednou. Tel Aviv dělá úžasné věci v oblasti angažovanosti občanů, Soul má internetové připojení 5G a Londýn vede v oblasti FinTech. A nebude to dlouho trvat, než uvidíme města, která začnou spojovat jednotlivé digitální projekty dohromady jako kusy jediné skládačky.
Města se nutně nestávají chudšími, ale jejich rozpočty se snižují v důsledku rostoucí poptávky po službách. A poněvadž pro modernizaci infrastruktury či zavedení nových sítí jsou nezbytné počáteční investice, což jsou typicky dlouhodobé náklady, které nese vlastník – na provoz, údržbu a servis –, narůstají výdaje, které způsobují městům problémy. Nicméně, z hlediska dlouhodobé udržitelnosti poskytování služeb může digitální infrastruktura naopak náklady výrazně snižovat.Pokročilá analýza a strojové učení například umožňují automatizaci služeb a zavedení prediktivní údržby. To znamená, že namísto toho, abyste měli pevně stanovený plán údržby zařízení v majetku města, ať už tuto údržbu potřebuje, nebo ne, systém vás upozorní pouze tehdy, když je údržba opravdu nutná, a řekne vám přesně, co máte udělat, abyste problém napravili. Navíc, plánování údržby lze racionalizovat a omezit tak prostoje všech zařízení, která by jinak mohla být v provozu. Stručně řečeno, provoz a údržbu zařízení lze optimalizovat téměř s jistotou, že nedojde k žádnému neočekávanému selhání. Tím lze ušetřit obrovské částky z provozních rozpočtů.
„Julie Alexanderová je doma v londýnském Crystalu, sídle Kompetenčního centra Siemens pro města a největší světové výstavy o udržitelnosti měst, a je ředitelkou pro rozvoj měst. Díky svému globálnímu mandátu pracovat s městy po celém světě je zodpovědná za spolupráci s městy na prezentaci úlohy infrastruktury a integrovaných technologických řešení při rozvoji měst.“
Analýza dat má více aplikací. Poznatky o tom, kam a kdy lidé cestují, například umožňují dopravním operátorům lépe lokalizovat vlakové soupravy, aby vyhověli požadavkům cestujících. Informace o tom, kde a kdy lidé nejvíce utrácejí peníze, velmi pomáhá obchodním společnostem. Analýza dat nám rovněž může říci,jak využíváme elektrickou energii a kdy je její nákup cenově nejvýhodnější, což vede ke změnám v chování spotřebitelů. Tyto údaje jsou klíčové pro zajištění správného a bezpečného zásobování energií v městech budoucnosti.Každé město a každá společnost však bude tyto možnosti využívat jinak. U nás, ve společnosti Siemens, jsme měli velký úspěch s využíváním analytických nástrojů pro správu železničních souprav a jako pomocníka při navrhování větrných turbín. Datová analýza nám pomáhá zjišťovat, jak naše větrné turbíny fungují za různých podmínek, takže je pak můžeme správně nadesignovat a rovnou identifikovat nutnou údržbu, kterou později lze řešit na dálku. Příležitostí je nekonečně. Sítě čidel a sběr dat jsou jen pouhým začátkem.
V digitálním světě může být energie poskytována a řízena velmi odlišným způsobem. Ve společnosti Siemens vyvíjíme virtuální elektrárnu, kde jsou zařízení pro výrobu, distribuci, správu, ukládání a řízení začleněna do jediné sítě – v ní jsou všechny tyto elektroenergetické prostředky digitálně propojeny, což umožňuje nakupovat, prodávat a využívat energii „přesně ve správnou dobu“ v cenách založených na poptávce a obchodovat s energií v nejvhodnějších okamžicích. V energetice v současnosti probíhá vývoj nových obchodních modelů založených právě na těchto inteligentních sítích a virtuálních elektrárnách.
Autonomní vozidla (AV) představují novou příležitost k poskytování mobility jako služby. Lidé už nemusejí vlastnit vozidla, ale místo toho mohou využívat vozidla na požádání a vyhnout se nákladům plynoucím z jejich vlastnictví. Siemens se již zapojil do AV pilotních projektů v Coventry v Anglii, abychom si mohli být jistí, že v okamžiku příchodu nových konceptů mobility budeme v oblasti managementu dopravy na čelném místě.
V rámci konceptu „Vozidlo-s-X“ komunikují nejen vozidla mezi sebou, ale také s pouličním vybavením, jako jsou semafory, díky čemuž se vozidla i chodci pohybují plynuleji. Propojené automobily se přesouvají do informačního zábavního prostoru, který nám brzy přinese možnost užívat si zábavu v autě v reálném čase. Připojené auto má ale i další užitečné aplikace. Pokud například někoho v autě postihne nebezpečná zdravotní komplikace, čidla by to mohla zjistit a vozidlo by mohlo být ihned přesměrováno do nejbližší nemocnice. Současně by reagovaly i semafory po cestě, které by pomocí zelené signalizace daly automobilu reagujícímu na nouzovou situaci přednost.
Zůstat na vrcholu kybernetické bezpečnosti je věc, kterou Siemens bere velmi vážně. Vyrábíme kritické infrastruktury a jejich bezpečnost je naší hlavní prioritou. Jedná se o trvalou aktivitu, která se musí neustále vyvíjet. Vždy musíme být o krok napřed, nebo ideálně o dva až tři. Uvažujeme o nových aplikacích, jako je Blockchain, které se v průmyslu vyvinuly nad rámec své původní aplikace v oblasti financí, a věříme, že by mohly být potenciálním řešením, které bude za určitých okolností fungovat. Firma Siemens se mimo jiné zabývá i tím, jak můžeme tento kódovací mechanismus využít k lepšímu zabezpečení našich vlastních systémů.
Ne až tak moc. Poroste význam obchodního modelu „jako služba“, jak je již dnes vidět na příkladu taxislužby nebo systému sdílení jízdních kol. Technologie by měla být neviditelná; měla by však současně být výrazně jiná. Měli bychom dýchat čistší vzduch, cestovat plynuleji a chodit po tišších ulicích. V ideálním případě je totiž digitální infrastruktura zdrojem lepší kvality života pro každého.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
