Zdá se to zvláštní až neuvěřitelné, ale byly to mimo jiné právě život ztěžující byrokratické poměry v pruské armádě a ve společnosti v polovině 19. století, které překvapivě rozhodly o vzniku dnešního koncernu Siemens.
„Vyspělé roboty se sice v případě poruchy bez lidí obejdou, ale ne bez algoritmu vytvořeného člověkem, bez něhož by vůbec nemohly fungovat,“ zdůrazňuje vedoucí katedry výrobní techniky a robotiky Strojnické fakulty Technické univerzity Košice Mikuláš Hajduk. Robotice se začal věnovat s lidmi, kteří byli v tehdejším Československu doslova pionýry tohoto oboru. Dnes vede specializovanou katedru a s kolegy a studenty pracuje na výzkumu, jak co nejlépe využít roboty nejen v průmyslu.
Elektronový mikroskop ukazuje jemné kuličky keramického prášku na lopatkách plynové turbíny v elektrárně v německém Irschingu. Vytvářejí ochranný tepelný povlak, který je výsledkem speciálního procesu mletí, lepení i spékání. Výzkumníci společnosti Siemens nanesli nátěr plazmovou dýzou, aby lopatky odolaly plynu zahřátému na více než 1 500 stupňů Celsia.
Den, od něhož se vše začalo odvíjet Říká se, že sudičky nadělují člověku jeho budoucnost podle řady kritérií, z nichž důležitou roli hraje nadání, výchova a vzdělání, které jeho další cestu nasměrují. U mladého Wernera v mlýnku osudu semlely nejspíš všechny tyto ingredience vrchovatě.
Zemské jádro je velmi horké. Teplota ve středu Země dosahuje až 6 000 °C, což je srovnatelné s podmínkami, jaké panují na povrchu Slunce. Zakusit takové teplo na vlastní kůži můžeme zde, na zemském povrchu, prostřednictvím vulkánů, horkých pramenů a gejzírů. A něco z toho můžeme dokonce zachytit a využít třeba k výrobě elektřiny.
