„Zaplať pánbůh, že to nebyl hodinář,“ radostně konstatoval mladý Werner, když hodnotil obchodní spojenectví s Halskem. Protože do té doby bylo běžnou praxí, že právě lidé vyučení v tomto oboru stáli u zrodu řady elektrotechnických vynálezů.
Siemens uvádí ve svých vzpomínkách, že „četná zdokonalení telegrafních zařízení a pomůcek si za Halskova vedení dobyla všeobecného uplatnění v telegrafní technice právě díky solidnímu a přesnému provedení naší dílnou. A lze to přičíst hlavně tomu, že zde měl hlavní slovo a praktickou účast přesný mechanik.“ Historie koncernu Siemens začíná v roce 1847, kdy 31letý Werner von Siemens a jeho spolupracovník, strojní inženýr a univerzitní mechanik Johan Georg Halske, založili ve skromné dílně v zadním domovním traktu v ulici Schöneberger Strasse v Berlíně společnost Siemens & Halske na výrobu ručičkových telegrafů. Siemens ve svých pamětech ovšem přiznává, že zpočátku byl jeho pozdější přítel, jehož znal z fyzikální společnosti a který vedl tehdy v Berlíně malou mechanickou dílnu pod firmou Böttcher & Halske, k celému projektu dost nedůvěřivý.
„Protože Halske pochyboval, zdali bude můj přístroj také pracovat, vyrobil jsem si z bedniček od doutníků, bílého plechu, kousků železa a z trochy izolovaného měděného drátu několik samočinně pracujících telegrafů, které zároveň šly a zároveň se zastavovaly s naprostou spolehlivostí. Tento nečekaný výsledek nakonec nadchl Halska tou měrou, že se horlivě věnoval výrobě prvních přístrojů.“
Oba muži pak více než dvě desetiletí vytvářeli zázemí neobyčejně úspěšné a prosperující firmy. Byla to „siamská dvojčata“, nerozlučná dvojice – až pojednou firma osiřela. Její název Siemens & Halske ještě dlouho přetrvával, ale jméno Halske v ní už bylo jen symbolické.
Jak a proč k tomu došlo? Siemens tuto skutečnost popisuje takto: „V roce 1868 vystoupil z firmy můj starý přítel a společník Halske. Příznivý rozvoj závodu – na prvý pohled sotva tomu kdo uvěří – byl rozhodujícím důvodem, který ho k jeho kroku podnítil. Vysvětlení je ve zvláštní Halskově povaze. Radoval se z bezvadné práce svých obratných rukou i ze všeho, o čem měl přehled a čemu rozuměl. Naše společná činnost byla pro nás oba zcela uspokojivá. Radostně přijímal mé konstruktivní plány a návrhy, které vždy pochopil svým pozoruhodným nadáním pro mechaniku a jimž svým tvůrčím talentem často teprve dával jejich skutečnou hodnotu. Přitom byl jasně myslící opatrný obchodník a jen jemu děkuji za dobré obchodní výsledky prvních let. To se však změnilo, když se obchod zvětšoval a když jsme ho už oba sami nemohli řídit. Halske považoval za znesvěcení milovaného závodu, jestliže v něm měli nařizovat a vládnout cizí lidé. Již přijetí účetního ho bolelo. Nemohl se smířit s tím, že dobře organizovaný závod žil bez něho. Když se posléze závody a podniky firmy tak rozrostly, že je už nemohl přehlédnout, necítil se spokojen a rozhodl se věnovat správě města Berlína, což mu poskytovalo osobní uspokojení. Halske zůstal až do své smrti, k níž došlo v roce 1890, mým milým věrným přítelem a projevoval až do poslední chvíle zájem o závod, který spoluzakládal. Jeho jediný syn se jako prokurista živě účastní na řízení závodu...“
Byl to historický přelom ve vývoji firmy, ale ta přesto pokračovala dál, k oběma muži jasnozřivě přednastaveným metám. A jedna zajímavá shoda. Ernst Werner von Siemens se narodil 13. prosince 1816 a zemřel 6. prosince 1892. Johann Georg Halske se narodil 30. července 1814 a zemřel 18. března 1890. Oba významní muži se tedy shodně dožili 76 let.
„Byla to „siamská dvojčata“, nerozlučná dvojice – až pojednou firma osiřela. Její název Siemens&Halske ještě dlouho přetrvával, ale jméno Halske v ní už bylo jen symbolické.“
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
