Po čtyřiadvacáté byly letos na jaře uděleny ceny Wernera von Siemense. Společnost Siemens tyto ceny uděluje nejlepším studentům, pedagogům a mladým vědcům již od roku 1998. Oceněné práce i tentokrát potvrdily, že soutěž má velmi vysokou odbornou úroveň a právem se těší značné prestiži.
Hlavní ocenění za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal mladý kolektiv vědců působících na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Akademii věd ČR, které vede Mgr. Bruno de la Torre, Ph.D. Tomuto týmu se v rámci práce s názvem Zobrazení nerovnoměrného rozložení elektronového náboje na atomu: sigma-díry podařilo jako prvnímu na světě pomocí nové metody pozorovat nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu, tzv. sigma-díru. Nová zobrazovací metoda, díky níž tohoto vědeckého úspěchu dosáhli, otevírá cestu ke zdokonalení materiálových a strukturních vlastností řady fyzikálních, biologických či chemických systémů, které ovlivňují náš každodenní život. Poskytnou hlubší vhled například do využití halogenových vazeb při vývoji nových léků nebo nových makromolekulárních materiálů. Na úrovni základního výzkumu by měla tato metodologie pomoci odhalit, jak je náboj v molekulách a atomech prostorově organizován. O významu práce svědčí fakt, že byla publikována v renomovaném časopise Science a měla značný ohlas.
Ocenění za Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal kolektiv autorů pod vedením Mgr. Bruna de la Torre, Ph.D. (uprostřed) ve složení Mgr. Benjamin Mallada Faes (vpravo), Aurelio Gallardo, MSc. z AV-FZU (vlevo) a Mgr. Maximilián Lamanec z AV-ÚOCHB
V kategorii Nejlepší disertační práce získal první cenu Ing. Petr Hauschwitz, Ph.D., z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Ve své práci s názvem Velkoplošná funkcionalizace povrchů pomocí laserem vytvořených mikro- a nanostruktur popisuje unikátní metodu laserového mikroobrábění, která otevírá nové možnosti tvorby funkčních povrchů, například superhydrofobních, antibakteriálních, ledofobních, samočisticích či antikorozních.
Petru Hauschwitzovi se podařilo vymyslet a do praxe uvést způsob, jak za pomoci laseru vyrábět velkoplošné periodické mikroa nanostruktury rychle, přesně a ekonomicky. Nová technologie laserového mikroobrábění totiž využívá vícesvazkovou optiku, tedy speciální optiku pro dělení laserového svazku, která umožňuje paralelizaci obráběcích postupů, což ve výsledku znamená výrazné zrychlení výroby.
1. místo za nejlepší disertační práci s názvem Velkoplošná funkcionalizace povrchů pomocí laserem vytvořených mikro a nanostruktur získal Ing. Petr Hauschwitz, Ph.D. z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.
Druhé místo v kategorii Nejlepší disertační práce obsadila Mgr. Ivana Víšová, Ph.D., z Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy s prací Studium interakcí funkčních povrchů s biologickými systémy. Ivaně Víšové se podařilo vyvinout biosenzory na bázi antifoulingových povrchů, které dokážou detekovat bakterie, viry či biomolekuly přímo z potravin, stěrů či tělních tekutin během pouhých jednotek minut a přímo v terénu. Není tedy třeba provádět kultivaci, izolaci či úpravy vzorků za pomoci nákladného laboratorního vybavení. K provedení detekce stačí pouze zaškolená osoba, která umí s biosenzory náležitě zacházet.
Nové biosenzory se již v praxi velmi osvědčily, například při zjišťování bakteriálních patogenů v potravinách. Vyvinout se podařilo biosenzor pro detekci viru SARS-CoV-2, kombinující rychlost antigenních testů s citlivostí PCR.
Na třetím místě v kategorii Nejlepší disertační práce stanul Ing. Roman Lavička, Ph.D., z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze. Porota jej ocenila za práci s názvem Ultra-Peripheral Collisions at ALICE. Romanu Lavičkovi se jako úplně prvnímu na světě podařilo pozorovat, jak vypadá struktura atomových jader, když se pohybují téměř rychlostí světla. Zjistil, že je výrazně odlišná od toho, jak vypadají v klidovém stavu. Autor práce měl během výzkumu možnost používat i nejpokročilejší měřicí nástroje současnosti, nacházející se na mezinárodním výzkumném pracovišti CERN u Ženevy. Výsledkem jeho několikaletého úsilí jsou nová a unikátní data, která jsou nyní výzvou pro teoretické fyziky, aby se pokusili lépe porozumět tomu, jak vlastně ke změnám struktury atomových jader dochází, a proniknout tak hlouběji do tajů kvantové chromodynamiky.
Materiálové výzkumy, které probíhají v oblasti tkáňového inženýrství a regenerativní medicíny, v poslední době zaměřují svou pozornost na nanovlákenné materiály. Právě tímto směrem se ve své diplomové práci s názvem Inkorporace antibiotik do biodegradabilních nanovlákenných vrstev pro nové medicínské aplikace vydala Ing. Senta Müllerová z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci, která získala první cenu v kategorii Nejlepší diplomová práce. Podařilo se jí vyvinout nanovlákenný materiál, který dokáže předcházet pooperačním komplikacím v gastrointestinální chirurgii.
Díky inkorporovanému antibiotiku působí antibakteriálně a zároveň není pro buňky toxický. Jeho předností je i to, že se v lidském těle sám rozloží a není tak nutná reoperace a jeho vyjmutí.
Ing. Senta Műllerová z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci
|
Do čtyřiadvacátého ročníku Ceny Wernera von Siemense bylo podáno |
31 % přihlášených činily ženy, mezi vítězi pak jsou ženy zastoupeny |
568 přihlášek |
24% |
|
|
|
|
Mezi 21 oceněných bylo rozděleno |
Od začátku existence soutěže bylo mezi vítěze rozděleno |
900 000Kč |
14 300 000Kč |
Jubilejní pětadvacátý ročník Ceny Wernera von Siemense pro studenty technických, přírodovědeckých a medicínských oborů a mladé vědce již byl vyhlášen a mezi oceněné rozdělí celý milion korun.
Kandidáti se mohou přihlašovat prostřednictvím internetových stránek www.cenasiemens.cz až do 30. listopadu 2022.Do nominací se ale může zapojit i široká veřejnost – kandidáty a kandidátky a jejich práce je možné nominovat prostřednictvím webových stránek www.cenasiemens.cz. V případě, že navržený kandidát nebo kandidátka zvítězí, získá nominující prémii ve výši 10 000 Kč. 14 300 000Kč
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
