
Homepage


Aspern – jak se žije v laboratoři
Na severovýchodním okraji Vídně, v místech, kde v minulosti bývala letištní plocha, se již několik let čile rozrůstá nové předměstí jménem Aspern. Není to však pouze další z mnoha tuctových městských periferií. Toto je laboratoř, kde se simuluje život budoucích měst, kde se vědci, urbanisté, ale i běžní rezidenti společně učí, jak sladit požadavky na komfortní bydlení s energeticky úspornými technologiemi a novými distribučními soustavami.

Hybridní budoucnost letectví
Objem letecké dopravy vytrvale roste a s ním i obavy o dopady na životní prostředí. Vyřešit ekologické, ale i ekonomické otazníky by dopravcům měly pomoci letouny s hybridním elektrickým pohonem. Zdá se, že jejich nástup se blíží.

První let rekordního elektromotoru
Začala se psát nová kapitola letectví – v Německu zdárně proběhl první let letadla s elektrickým motorem o výkonu 260 kW, což je v této kategorii světový rekord. O pohon letadla se postaral speciálně vyvinutý elektromotor Siemens s mimořádným poměrem hmotnost/výkon.

Metro bez lidské obsluhy – rychlejší, bezpečnější
Soupravy metra jezdící bez lidské obsluhy nejsou ničím novým, v některých evropských městech se takovéto vlaky pohybují již více než 25 let. Nejdéle je bezobslužné metro v provozu ve francouzském Lille – od roku 1983. Bezobslužným provozem metra se dnes mohou pochlubit rovněž v Londýně, Lyonu, Turíně, Budapešti či Barceloně.

Velkoměstské peripetie: ve dne málo místa, v noci příliš světla
Jízda po městě většině řidičů příliš radosti nečiní. Vydatně k tomu přispívají i potíže, které obvykle mívají s parkováním. V každém trochu větším městě je totiž parkovacích míst méně než vozidel, která se pohybují po jeho ulicích. Pokud řidič hledá místo k zaparkování, musí v průměru ujet 4,5 km, než je najde. Pokud tyto kilometry přepočteme na emise CO2, jedná se minimálně o 630 g. Jsou-li takových vozidel každý den ve městě stovky či tisíce, je to již poměrně značné množství.

Nechceme produkty, ale obecná řešení
Město Pardubice patří v rámci České republiky k několika málo regionům, které jsou velmi aktivní v projektu Smart Cities, tzv. chytrých měst. O tom, jak by měly vypadat Pardubice v roce 2020 a jaké cesty vedou k naplnění těchto vizí, jsme hovořili s primátorem města Pardubice Martinem Charvátem.

Měření tepelných ztrát s horkovzdušnými balony
Horkovzdušné balony plují po obloze již téměř 240 let a zejména ve svých počátcích, kdy šlo o jediný způsob jak dopravit člověka do vzduchu, představovaly jeden z nejvýznamnějších prostředků pro výzkum atmosféry. S příchodem letadel a dalších strojů schopných letu balony téměř ztratily svůj význam, přesto se s nimi můžeme setkat i dnes. A to nejen jako s vyhlídkovými plavidly, stále plní roli efektivního prostředku k realizaci vědeckých měření. Rozsáhlá, ale rychlá měření V projektu zvaném „Hotspots“ používají vědci společnosti Siemens horkovzdušné balony a drony vybavené infračervenými kamerami a dalšími senzory k měření tepelné bilance nejen jednotlivých budov, ale rovnou celých městských částí. Výhoda tohoto přístupu spočívá v tom, že umožňuje podstatně lépe odhadnout, které budovy vykazují největší tepelné ztráty a u nichž by tak případná modernizace měla největší přínos. V…

Vývojová centra Siemens: energetiku čekají revoluční změny
V roce 2016 společnost do inovací investuje 4,8 miliardy eur, kromě jiného na výzkum decentralizovaných energetických systémů. Míst, kde probíhá výzkum pod značkou Siemens, je více než 170, zaměstnávají 31 000 lidí a najdete je po celém světě. Kurz pro budoucí inovace pak udává jednadvacet výzkumných a vývojových center koncernu, v nichž pracuje 7 800 výzkumníků, vývojářů a dalších odborníků. V roce 2016 hodlá Siemens do výzkumu a vývoje investovat zhruba 4,8 miliardy eur, tedy o 300 milionů víc než loni. Převážná část nových finančních prostředků je určena na rozvoj automatizace, digitalizace, ale také decentralizovaných energetických systémů, které zajistí stabilitu energetických soustav.