Lednický zámek patřil Lichtenštejnům od 13. století. Je samozřejmé, že sídlo bohatého rodu, který ovlivňoval politiku v celé Evropě, muselo být dokonalé po stránce estetické i technické. Jeho majitelé kromě jiného vyžadovali, aby bylo dobře osvětleno. Na počátku 20. století zde používali v té době nejpokročilejší verzi osvětlení – hořáky na arganový olej. Již v roce 1901 ale byla zahájena kompletní elektrifikace zámku.
Náročnou zakázkou, jejíž realizace trvala dva roky, byla tehdy pověřena firma Siemens Schuckert, která elektrifikaci vyprojektovala, dodala veškeré elektroinstalační komponenty a nakonec elektrický proud do zámku také přivedla. Použitá technologie byla na svou dobu velmi vyspělá. Napájení nejprve zajišťoval generátor připojený k původnímu zařízení Maurské vodárny v lednickém zámeckém parku, když přestal stačit, elektřina se vyráběla ve tři kilometry vzdáleném mlýně v Nejdku. Bylo to jedno z prvních opravdu dálkových elektrických vedení vysokého napětí podzemním kabelem – krásné panorama novogotického zámku tedy nenarušily žádné sloupy. Celá elektrická soustava měřila sedmnáct kilometrů.
Pro minimalizaci přenosových ztrát bylo zvoleno vysoké napětí 5 000 voltů, které se prostřednictvím transformátorů v jednotlivých objektech měnilo na 3x 210/120 voltů. Tato soustava běžela až do roku 1958, kdy byly objekty připojeny k tehdy rozšiřované Československé elektrizační soustavě. Od té doby ale původní elektrizační soustava chátrala a nikdo se o ni nestaral. V roce 2013 proběhla vůbec první rekonstrukce transformační stanice z roku 1911 a rozvodny z roku 1903. Renovovaná část elektroinstalace byla dokonce osazena původními komponenty značky Siemens Halske a Siemens Schuckert. Náklady na opravu části elektrizační soustavy pokryl příspěvek společnosti Siemens v celkové výši 230 000 Kč, další úpravy byly provedeny pod patronací Národního památkového ústavu. Restaurátorské práce pak dodala odborná restaurátorská dílna Flirex.
Celá renovace unikátní trafostanice a rozvodny trvala tři měsíce a následně byla zpřístupněna veřejnosti. Transformační stanice i původní elektroinstalační prvky se nově staly součástí prohlídkového okruhu, a od května 2014 je tak mohou vidět i návštěvníci zámku.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
