Rozhovor s Janem Fouskem, výkonným ředitelem Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ, o tom, kdy propukne boom velkokapacitních baterií, jak využívají bateriová úložiště české domácnosti a kdo patří mezi odpůrce masivního rozvoje instalace baterií.
Jedná se o celkové vize postupné proměny podoby energetiky EU i České republiky. Díky intermitentním obnovitelným zdrojům vzniká stále vyšší potřeba stabilizovat výkyvy v elektrizační soustavě. Tuto stabilitu doposud zajišťují skrze systém podpůrných služeb konvenční zdroje. Avšak i ty nejpesimističtější scénáře vývoje energetického mixu nejen naší země ukazují, že podíl zdrojů využívajících fosilní paliva pro výrobu elektřiny bude v budoucnu soustavně klesat. Vyrovnanou bilanci soustavy ale nějak zajistit musíme a v tomto ohledu vidíme obrovský potenciál právě ve velkokapacitních bateriích a v akumulaci energie celkově. Nicméně aby se tak mohlo stát, bude třeba změnit příslušnou legislativu, která zatím pojem akumulace v podstatě nezná, a odstranit řadu zejména legislativních překážek. Mezi ty klíčové patří například současný limit na velikost zdroje pro poskytování podpůrných služeb, nejasná definice baterie – zdali se jedná o výrobnu či spotřebu energie, nutnost platit regulovanou složku ceny elektřiny při vybití i nabití či problematika licencí. Až toto bude vyřešeno, věříme v obrovský boom výstavby těchto systémů. Pro začátek bychom baterie rádi legislativně postavili na úroveň přečerpávacích vodních elektráren.
Rozhodně se nechceme soustředit pouze na lithium-iontové či jiné konkrétní druhy baterií. Naopak, jednáme o členství v asociaci i s výrobci například vanad-redoxních průtočných baterií či provozovateli technologií, jako jsou třeba Power 2 gas nebo Power 2 heat. Toto je zakotveno i ve třech základních závazných bodech naší asociace. Snažíme se legislativně zakotvit pojem BESS, tedy Bateriové Energetické Skladovací Systémy, pro jejich využití v energetické soustavě, dále bychom rádi do legislativy začlenili další formy skladovatelné energie, tedy výše zmíněné Power 2 gas, Power 2 heat apod., a usilujeme o regulační využití BESS jako prvku podpůrných služeb.
Žádné technologické překážky rozvoji bateriových systémů nebrání, zatím je to pro některé aplikace pouze vysoká cena, především při realizaci menších jednotek. Avšak i toto negativum může být relativní, pokud se AKU-BATu s příslušnými institucemi, tedy s MPO, ČEPS nebo ERÚ, povede úspěšně změnit legislativu tak, aby se budoucím investorům vyplatilo stavět velkokapacitní baterie a měli možnost se připojit do soustavy.
Neočekávám, že by měl přijít nějaký převratný, zcela nový objev. Myslím si, že posun v následujících letech nastane spíše ve zlepšování parametrů stávajících řešení. Nejdůležitější je však podle mě již výše zmíněné – jak účelně dokážeme existující a dnes již plně funkční bateriové systémy využít ke zlepšení nejen energetiky, ale třeba i elektromobility či rezidenčních i obchodních decentrálních řešení.
Největší investiční akce probíhají především v USA, Velké Británii, Německu či Austrálii. Ve světě je však již minimum států s vyspělou ekonomikou, které by nezrealizovaly žádný projekt zaměřený na využití nových technologií pro akumulaci do bateriových systémů. Zajímavý je zájem severských zemí i přesto, že mají stále možnost investovat také do výstavby vodních přečerpávacích elektráren. Hodně zkušeností má Itálie, která začala s realizací již po roce 2010.
V Mydlovarech právě probíhá realizace velkého projektu pro společnost E.ON o výkonu 1 MW. Druhý podobný projekt staví prakticky současně skupina Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Jedná se rovněž o lithium-iontovou baterii o výkonu 1 MW s kapacitou přes 1 MWh. Plně funkční by měla baterie být nejpozději koncem tohoto roku. O dalších více než pěti chystaných projektech velkokapacitních baterií víme od našich členů či z trhu, ale v den tohoto rozhovoru, alespoň dle našich informací, ještě nikdo oficiálně nevyhlásil tendr, tudíž mi nepřísluší komentovat detaily. Mohu však prozradit, že se jedná o projekty menší, ale i řádově větší než v případě Eonu a Solar Globalu.
Co se týče obliby baterií instalovaných společně s domácími fotovoltaickými elektrárnami, dle odhadů z poloviny roku jejich počet oproti loňsku vzrostl v řádech stovek procent. Na druhou stranu je však nutno dodat, že vzhledem k jejich stále ještě vysoké ceně se jedná o maximálně tisícovku baterií v celé zemi. Pro porovnání, např. v Německu bylo loni 41 % veškerých domácích fotovoltaik postaveno s baterií, zatímco o rok dříve pouze 27 %. Celkem v německém segmentu domácí akumulace v roce 2016 přibylo 116 MWh skladovací kapacity, což – při uváděné průměrné kapacitě 6 kWh – je přibližně 20 000 nových zařízení. V Česku je situace výrazně horší, ale Nová zelená úsporám výstavbu alespoň částečně podporuje.
Poskytování podpůrných služeb síti již nebude výsadou provozovatelů většinou uhelných zdrojů, protože Energetický zákon a Kodex ČEPS umožní výstavbu a následný provoz velkokapacitních baterií bez nutnosti platit větší část regulačních poplatků při vybíjení a nabíjení. Jejich provozovatelům se tak výrazně zlepší návratnost investice a bude to „win-win“ situace pro všechny – investoři nebudou muset spoléhat na trh deformující dotace, stát/EU je nebudou muset vyplácet a provozovatelé distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy, kteří budou za jasně stanovených podmínek moci baterie používat, dostanou další nástroj k udržování vyrovnané bilance elektrizační soustavy. Co zmiňuji, již funguje v řadě západních zemí, nemluvím proto o žádném sci-fi.
Jedna z častých připomínek odpůrců nových technologií k rozšiřování bateriových systémů je hrozící nedostatek rotačních zdrojů. Avšak už dnes někteří provozovatelé přenosových soustav vyvíjejí programy, které mají být v budoucnu schopné řídit elektrizační soustavu bez dispečerského, tedy lidského zásahu. Takový typ programu navrhuje nápravná opatření, jakými jsou například rekonfigurace sítě, redispečink, spuštění kompenzační tlumivky či v budoucnu aktivace podpůrných služeb s využitím takzvané syntetické setrvačnosti. Tím, že by v ideálním případě v budoucnu došlo k plné automatizaci procesů, se do velké míry sníží závislost na stávajících konvenčních zdrojích, které svou podstatou zajišťují setrvačnost změny frekvence sítě. Každopádně v blízké budoucnosti bude stále převažovat podíl rotačních zdrojů a nové akumulační systémy budou sloužit jako spojovací most mezi klasickými zdroji a OZE. Vše samozřejmě souvisí s celkovým rozvojem chytrých sítí a automatizací procesů, ale to je již na jinou debatu.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
