Rozhovor s Janem Fouskem, výkonným ředitelem Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ, o tom, kdy propukne boom velkokapacitních baterií, jak využívají bateriová úložiště české domácnosti a kdo patří mezi odpůrce masivního rozvoje instalace baterií.
Jedná se o celkové vize postupné proměny podoby energetiky EU i České republiky. Díky intermitentním obnovitelným zdrojům vzniká stále vyšší potřeba stabilizovat výkyvy v elektrizační soustavě. Tuto stabilitu doposud zajišťují skrze systém podpůrných služeb konvenční zdroje. Avšak i ty nejpesimističtější scénáře vývoje energetického mixu nejen naší země ukazují, že podíl zdrojů využívajících fosilní paliva pro výrobu elektřiny bude v budoucnu soustavně klesat. Vyrovnanou bilanci soustavy ale nějak zajistit musíme a v tomto ohledu vidíme obrovský potenciál právě ve velkokapacitních bateriích a v akumulaci energie celkově. Nicméně aby se tak mohlo stát, bude třeba změnit příslušnou legislativu, která zatím pojem akumulace v podstatě nezná, a odstranit řadu zejména legislativních překážek. Mezi ty klíčové patří například současný limit na velikost zdroje pro poskytování podpůrných služeb, nejasná definice baterie – zdali se jedná o výrobnu či spotřebu energie, nutnost platit regulovanou složku ceny elektřiny při vybití i nabití či problematika licencí. Až toto bude vyřešeno, věříme v obrovský boom výstavby těchto systémů. Pro začátek bychom baterie rádi legislativně postavili na úroveň přečerpávacích vodních elektráren.
Rozhodně se nechceme soustředit pouze na lithium-iontové či jiné konkrétní druhy baterií. Naopak, jednáme o členství v asociaci i s výrobci například vanad-redoxních průtočných baterií či provozovateli technologií, jako jsou třeba Power 2 gas nebo Power 2 heat. Toto je zakotveno i ve třech základních závazných bodech naší asociace. Snažíme se legislativně zakotvit pojem BESS, tedy Bateriové Energetické Skladovací Systémy, pro jejich využití v energetické soustavě, dále bychom rádi do legislativy začlenili další formy skladovatelné energie, tedy výše zmíněné Power 2 gas, Power 2 heat apod., a usilujeme o regulační využití BESS jako prvku podpůrných služeb.
Žádné technologické překážky rozvoji bateriových systémů nebrání, zatím je to pro některé aplikace pouze vysoká cena, především při realizaci menších jednotek. Avšak i toto negativum může být relativní, pokud se AKU-BATu s příslušnými institucemi, tedy s MPO, ČEPS nebo ERÚ, povede úspěšně změnit legislativu tak, aby se budoucím investorům vyplatilo stavět velkokapacitní baterie a měli možnost se připojit do soustavy.
Neočekávám, že by měl přijít nějaký převratný, zcela nový objev. Myslím si, že posun v následujících letech nastane spíše ve zlepšování parametrů stávajících řešení. Nejdůležitější je však podle mě již výše zmíněné – jak účelně dokážeme existující a dnes již plně funkční bateriové systémy využít ke zlepšení nejen energetiky, ale třeba i elektromobility či rezidenčních i obchodních decentrálních řešení.
Největší investiční akce probíhají především v USA, Velké Británii, Německu či Austrálii. Ve světě je však již minimum států s vyspělou ekonomikou, které by nezrealizovaly žádný projekt zaměřený na využití nových technologií pro akumulaci do bateriových systémů. Zajímavý je zájem severských zemí i přesto, že mají stále možnost investovat také do výstavby vodních přečerpávacích elektráren. Hodně zkušeností má Itálie, která začala s realizací již po roce 2010.
V Mydlovarech právě probíhá realizace velkého projektu pro společnost E.ON o výkonu 1 MW. Druhý podobný projekt staví prakticky současně skupina Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Jedná se rovněž o lithium-iontovou baterii o výkonu 1 MW s kapacitou přes 1 MWh. Plně funkční by měla baterie být nejpozději koncem tohoto roku. O dalších více než pěti chystaných projektech velkokapacitních baterií víme od našich členů či z trhu, ale v den tohoto rozhovoru, alespoň dle našich informací, ještě nikdo oficiálně nevyhlásil tendr, tudíž mi nepřísluší komentovat detaily. Mohu však prozradit, že se jedná o projekty menší, ale i řádově větší než v případě Eonu a Solar Globalu.
Co se týče obliby baterií instalovaných společně s domácími fotovoltaickými elektrárnami, dle odhadů z poloviny roku jejich počet oproti loňsku vzrostl v řádech stovek procent. Na druhou stranu je však nutno dodat, že vzhledem k jejich stále ještě vysoké ceně se jedná o maximálně tisícovku baterií v celé zemi. Pro porovnání, např. v Německu bylo loni 41 % veškerých domácích fotovoltaik postaveno s baterií, zatímco o rok dříve pouze 27 %. Celkem v německém segmentu domácí akumulace v roce 2016 přibylo 116 MWh skladovací kapacity, což – při uváděné průměrné kapacitě 6 kWh – je přibližně 20 000 nových zařízení. V Česku je situace výrazně horší, ale Nová zelená úsporám výstavbu alespoň částečně podporuje.
Poskytování podpůrných služeb síti již nebude výsadou provozovatelů většinou uhelných zdrojů, protože Energetický zákon a Kodex ČEPS umožní výstavbu a následný provoz velkokapacitních baterií bez nutnosti platit větší část regulačních poplatků při vybíjení a nabíjení. Jejich provozovatelům se tak výrazně zlepší návratnost investice a bude to „win-win“ situace pro všechny – investoři nebudou muset spoléhat na trh deformující dotace, stát/EU je nebudou muset vyplácet a provozovatelé distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy, kteří budou za jasně stanovených podmínek moci baterie používat, dostanou další nástroj k udržování vyrovnané bilance elektrizační soustavy. Co zmiňuji, již funguje v řadě západních zemí, nemluvím proto o žádném sci-fi.
Jedna z častých připomínek odpůrců nových technologií k rozšiřování bateriových systémů je hrozící nedostatek rotačních zdrojů. Avšak už dnes někteří provozovatelé přenosových soustav vyvíjejí programy, které mají být v budoucnu schopné řídit elektrizační soustavu bez dispečerského, tedy lidského zásahu. Takový typ programu navrhuje nápravná opatření, jakými jsou například rekonfigurace sítě, redispečink, spuštění kompenzační tlumivky či v budoucnu aktivace podpůrných služeb s využitím takzvané syntetické setrvačnosti. Tím, že by v ideálním případě v budoucnu došlo k plné automatizaci procesů, se do velké míry sníží závislost na stávajících konvenčních zdrojích, které svou podstatou zajišťují setrvačnost změny frekvence sítě. Každopádně v blízké budoucnosti bude stále převažovat podíl rotačních zdrojů a nové akumulační systémy budou sloužit jako spojovací most mezi klasickými zdroji a OZE. Vše samozřejmě souvisí s celkovým rozvojem chytrých sítí a automatizací procesů, ale to je již na jinou debatu.
Aditivní výroba – 3D tisk a subtraktivní výroba – obrábění. To jsou dva klíčové procesy, které kombinuje unikátní řešení z produkce společnosti SinuCraft – hybridní CNC robot řízený řídicím systémem Sinumerik ONE.
Do vývoje generativní AI, konkrétně do rozšíření jejích principů do praxe, se v současné době investuje obrovské množství peněz i úsilí. Očekávání jsou v tomto směru velká, a to jak v pozitivním, tak i negativním smyslu. Zeptali jsme se čtyř osobností, které k tomuto tématu mají co říct: „Jaký je váš názor na tento trend? Kde si myslíte, že najde generativní AI nejlepší uplatnění? Co pozitivního (příp. negativního) přinese a v čem je její největší potenciál? A jakou roli v tomto novém scénáři bude hrát člověk?“
Představujeme projekt zaměřený na výměnu řídicího systému v české pobočce společnosti Indorama Ventures, který se realizoval v těsné spolupráci tří firem – Indorama Ventures, Siemens a SIDAT. Část projektu, který trval několik let, probíhala během plného provozu a výsledky, které projekt přinesl, hovoří za vše: úspora 4 miliony Kč, snížení energetické náročnosti o 5 %.
Na konci července 2025 vyměnil závod Siemens Nízkonapěťová spínací technika (NST) Trutnov poslední firemní automobil se spalovacím motorem za plně elektrický model a dosáhl nulových emisí CO₂ ve Scope 1 a Scope 2.
