Technologie budov strana 2

Zbrojovka Brno je pro mnohé synonymem tradiční české firmy s poměrně širokým záběrem. Po neúspěšných pokusech o její restrukturalizaci v 90. letech minulého století se však historie této firmy na počátku nového milénia definitivně završila. Tehdy firma zcela ukončila výrobu. Nový počátek přišel v roce 2016, kdy investiční skupina CPI Property Group oznámila záměr revitalizace celého území bývalé továrny a představila developerský projekt Nová Zbrojovka.

Moderní systémy řízení zásadně zvyšují užitnou hodnotu budov. Vlastníkům pomáhají vládnout nad technologiemi, zvyšují komfort uživatelů a snižují náklady na provoz a údržbu. Vývojáři v Siemens právě dokončují novou generaci systému, jehož možnosti jdou ještě výrazně dál a scénáře jeho nasazení znějí jako sci-fi. Na trh by přitom měl být uveden již v příštím roce.

Jako o jednom z největších a nejsložitějších stavebních projektů se v odborných kruzích hovoří o několikaleté generální rekonstrukci Historické budovy Národního muzea. Ta se na sklonku loňského roku, u příležitosti oslav 100 let od založení Československé republiky, opět otevřela veřejnosti. Zatím sice jen z části, ale až budou dokončeny všechny expozice, budou moci návštěvníci obdivovat mnoho unikátních sbírkových předmětů, které byly doposud ukryty v depozitářích. Vznikne tak moderní muzejní komplex, který bude rozlohou více než 15 000 metrů čtverečních největší v ČR.

Co by to bylo za chytrá města, kdyby se v nich nedalo kvůli znečištěnému ovzduší žít? Bohužel, realita je dnes taková, že velká spousta světových metropolí, které aspirují na to, aby se v hodnocení dle kritérií „smart city indexu“ postavily na čelná místa, mají problémy s životním prostředím větší než velké. Minutu před dvanáctou se začínají objevovat moderní řešení, která, doufejme, tristní situaci pomohou vyřešit.

Jak mohou města využívat výhody, které přináší digitalizace, aby zmírnila napětí způsobené přetíženými službami a zdroji? Řídit a optimalizovat spodní vrstvu městské infrastruktury lze pomocí integrovaných dat shromažďovaných prostřednictvím internetu věcí (IoT).

Crystal, který před šesti lety otevřeli v Královských viktoriánských docích, je jednou z nejvíce nízkoenergetických budov na světě. Toto výstavní a konferenční centrum je jednou velkou přehlídkou zelených řešení pro městskou infrastrukturu.

Po desetiletí experimentování vstupují chytrá města do nové fáze. Přestože jsou digitální řešení pouze jednou součástí kompletní sady nástrojů pro vytváření „dokonalých“ měst, již řadu let jsou nejúčinnějším a nejlevnějším příspěvkem k této sadě. McKinsey Global Institute (MGI) vydal letos v červnu obsáhlou zprávu, která analyzuje desítky současných aplikací a dochází k závěru, že by je města mohla využít ke zlepšení ukazatelů kvality života o 10–30 %.

Pár lichoběžníkových staveb z bílého betonu roztroušených na svazích hřebene Pálavy dává jen stěží tušit, jaké poklady se pod nimi skrývají. Přímo na místě světově unikátního archeologického naleziště lovců mamutů, na úrovni nálezové vrstvy – tedy pod zemí – vzniklo moderní historické muzeum Archeopark Pavlov, které se stalo vítězem České ceny za architekturu 2017.

V moderním urbanizovaném světě se stále častěji stává, že přírodní plochy osázené zelení nahrazují monumentální stavby, parkoviště či silnice. Belgický architekt Vincent Callebaut přichází v rámci začlenění přírody do měst s novým projektem tzv. zelené stavby. Jeho inovační ekologický koncept přináší do měst „zelený nádech“ a snižuje desítky tun emisí oxidu uhličitého.

Eiffelova věž, Louvre, Vítězný oblouk. Pařížské dominanty, které si všichni spojíme s touto francouzskou metropolí. V řadě dalších architektonických památek města vznikla navíc v roce 2014 budova nadace Louise Vuittona. Moderní umělecké muzeum, navržené oceňovaným architektem Frankem Gehrym, má ambice stát se novou pařížskou ikonou.