Inspirace

Prestižní Cena Wernera von Siemense slaví kulaté výročí

Siemens
0

Cena Wernera von Siemense letos slavila 20 let od založení, během nichž podpořila firma Siemens 344 vědců a na odměnách rozdělila nyní již přes 10 milionů korun. Do 20. ročníku soutěže, která oceňuje práce z oblasti technických a přírodovědných oborů, se letos přihlásilo rekordních téměř 500 soutěžících. Hodnotitelská komise to má, zdá se, rok od roku těžší. Úroveň zaslaných prací trvale roste a, z čeho máme největší radost, čím dál tím vice se daří uplatňovat výsledky našeho výzkumu v zahraničí a také přímo v praxi.

Letos, stejně jako v předchozích již 19 letech, převzalo v reprezentativních prostorách Betlémské kaple ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Ve čtvrtek 22. února Český Siemens udělil ceny projektům z oblasti technických a přírodovědných oborů v sedmi kategoriích, a to včetně zvláštního ocenění za překonání překážek při studio a ceny za nejlepší disertační práci napsanou ženou. Vítězové si rozdělili finanční odměny v celkové výši 1 milion korun.

Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen poskytuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v Česku. V předchozích 19 ročnících soutěže bylo již oceněno 319 studentů, pedagogů a vědců a Siemens v nich formou finančních odměn podpořil české školství a vědu celkovou částkou dosahující devíti milionů korun.

Základní a aplikovaný výzkum: dva pilíře současné vědy

Cena v kategorii „Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu“ byla letos udělena týmu Jiřího Čejky z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a z Katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který objevil a popsal novou metodu přípravy tzv. zeolitů, původně přírodních minerálů, které jsou dnes vyráběny synteticky. Ty v současné době představují nejdůležitější průmyslové katalyzátory s využitím při zpracování ropy, v petrochemii, přípravě speciálních chemikálií a ochraně životního prostředí.

Zásadní význam objevu spočívá v navržení a potvrzení nového mechanismu syntézy zeolitů s řízenou velikostí pórů, což otevírá netušené možnosti při navrhování nových typů zeolitických katalyzátorů pro průmyslově významné procesy. Během let 2013–2017 se týmu podařilo objasnit mechanismus této syntézy a připravit celkem 10 nových typů zeolitů. Ačkoliv teoreticky mohou existovat miliony různých strukturních typů zeolitů, doposud jich bylo připraveno pouze 235.

V kategorii „Nejvýznamnější výsledek vývoje a inovace“ byl oceněn tým Václava Navrátila z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR za vyvinutí nové metody vhodné pro in vitro diagnostiku a objevování biologicky aktivních látek, které se mohou stát základem nových léků. Metoda byla v loňském roce publikována v prestižním časopisu Nucleic Acids Research, byla podána mezinárodní patentová přihláška a podepsána licenční smlouva na využití vynálezu s jednou z nejvýznamnějších amerických univerzit a s významnou globální farmaceutickou firmou. Kromě toho byla navázána řada dalších spoluprací s komerčními subjekty. Za účelem komercializace technologie je nyní zakládán start-up DIANA Biotechnologies, který má již přislíbenou významnou investici ze soukromého sektoru.

Budoucnost vědy

Jako již tradičně se nejvíce soutěžících přihlásilo v kategoriích o nejlepší diplomovou a disertační práci. Ocenění si zde odnesli: Martin Gajarský (Masarykova univerzita) za nejlepší diplomovou práci, jejíž zásadní význam spočívá v objevu nového strukturního motivu DNA a poukázání na nové principy skládaní sekvencí DNA, a Kateřina Holá (Univerzita Palackého v Olomouci) za nejlepší disertační práci, v níž do značné míry přispěla k objevu prvního 2D „organického“ magnetu založeného na funkcionalizovaném grafenu a také k řešení dlouhodobé výzvy v oblasti uhlíkových kvantových teček. Tyto tečky se využívají pro zobrazování buněk, nádorových tkání nebo ke sklízení energie pro technické aplikace, jako je štěpení vody nebo pro solární články. Práce Kateřiny Holé také získala zvláštní ocenění za nejlepší disertační práci napsanou ženou, kterou český Siemens uděluje již po páté v rámci podpory diverzity ve vědě.

Zvláštní ocenění za překonání překážek a cena pro nejlepšího pedagoga

Siemens opět udělil zvláštní ocenění studentovi, který překonal potíže dané zdravotním postižením a dosáhl navzdory němu mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků. Získala jej Tereza Pařilová (Masarykova univerzita), která dokázala díky své houževnatosti a přístupu překonat těžké komplikace spojené se svým chronickým onemocněním a dosáhla mimořádných výsledků v magisterském a doktorském studium oboru Informatika. Cenu pro nejlepšího pedagoga si odnesl Zdeněk Vostracký, uznávaný odborník v oblasti elektrotechniky a významný propagátor komplexního inženýrského vzdělávání s více než 50 lety pedagogické praxe.

 

Více informací naleznete na: www.siemens.cz/cenasiemens

Zdroje: Siemens

Diskuze k článku

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit přes facebook. Přihlásit se

Vaše komentáře

Zatím nebyl přidán žádný příspěvek. Buďte první.

Mohlo by vás zajímat

 
Galerie