Inovační centrum pro výrobu léčiv (Medicines Manufacturing Innovation Centre) ve skotském Glasgow přináší revoluci v péči o pacienty. Centrum vede britská nezávislá organizace pro technologické inovace CPI, která sdružuje celou řadu subjektů, jako jsou například farmaceutické firmy GSK a AstraZeneca, Univerzitu v Strathclyde, UK Research and Innovation a dalších více než 25 technologických společností s hlavním cílem: urychlit výrobu léčiv pro klinické studie. Výsledkem této spolupráce jsou ucelené digitální procesy a bezpečný digitální podnik zabezpečované technologiemi Siemens – od digitálního dvojčete přes průmyslovou automatizaci až po kybernetickou bezpečnost.
Výroba léčiv pro klinická hodnocení je složitý, zdlouhavý a nákladný proces. Vzhledem k tomu, že světová poptávka po lécích neustále roste, je farmaceutický průmysl pod tlakem, aby zrychlil jednotlivé výrobní cykly.
Inovační centrum pro výrobu léčivých přípravků ve Velké Británii bylo založeno proto, aby tento tlak zmírnilo. „V rámci našeho modelu spolu farmaceutický průmysl a jeho dodavatelský řetězec pracují na identifikaci a překonání hlavních překážek a výzev v našem oboru, tj. zkrátit čas, snížit zdroje a náklady na výrobu léků, a v konečném důsledku tak přinést prospěch pacientům,“ vysvětluje Dave Berry, vedoucí oddělení digitálních systémů v inovačním centru CPI.
Centrum vzniklo na zelené louce a k řešení těchto problémů využívá potenciál digitálního podniku. Instalovali zde ty nejlepší, plně integrované technologie společnosti Siemens. Například digitální dvojče vytvořené pomocí softwaru Tecnomatix Plant Simulation umožňuje farmaceutickým společnostem zavádět automatizační modul, který potřebují, provádět testy a vyhnout se možným problémům. „Modelování nám umožňuje dodržet přísné specifikace,“ říká Dave Berry. „Mimo jiné tak snižujeme plýtvání.“
Bezpapírový systém Opcenter Execution Pharma, což je výrobní informační systém (MES), systém pro automatizaci a plánování podnikových zdrojů v jednom, informuje pracovníky o tom, jak a kdy mají provést jednotlivé kroky, urychluje proces uvolnění léku v reálném čase a zároveň zajišťuje plnou shodu s právními a dalšími předpisy.
Systém průmyslové automatizace Siemens byl použit na všech úrovních, od DMZ (demilitarizované zóny) a sítě přes MES až po úroveň řízení. Systém Simatics RTLS (lokalizační systémy v reálném čase) sleduje materiál, čímž zkracuje dobu potřebnou k nalezení dílů a objektů a optimalizuje stav zásob. Instalace řídicích systémů Simatic s integrovanými bezpečnostními funkcemi a inženýrské prostředí TIA Portal otevírá cestu ke komplexním službám digitální automatizace a vytváří základ pro bezpečné prostředí pro informační a provozní technologie (IT/OT).
V inovačním centru pro výrobu léčiv, kde mohou vyrábět šarže pro klinické studie až na úroveň jednotlivých léků, hraje bezpečnost tu nejdůležitější roli. Ochrana osobních a firemních dat je v době kybernetických útoků klíčová. „Koncept hloubkové ochrany společnosti Siemens poskytuje komplexní a rozsáhlou ochranu na třech úrovních – v závodě, síti a systému – a pomáhá tak vytvořit bezpečný digitální podnik,“ dodává Michael Metzler, viceprezident, Horizontal Management Cybersecurity, Siemens Digital Industries.
V celé provozní technologické síti centra byla zavedena bezpečnostní architektura založená na síťových komponentech Scalance – včetně Scalance W pro bezdrátové sítě. Přizpůsobitelný řídicí panel na bázi systému Mendix zajišťuje kvalifikovaným osobám výrobce rychlý a flexibilní přístup k informacím. Zabezpečená integrovaná IT/OT síť dodává informace od výrobce zpět kvalifikovaným osobám, což jim umožňuje uvolnit šarži v reálném čase a v souladu se zákonem.
Přístup společnosti Siemens ke kybernetické bezpečnosti je v souladu s normou IEC 62443 schválenou OSN i s novou směrnicí EU o kybernetické bezpečnosti NIS 2. Jednotka Siemens Industrial Cybersecurity Services realizovala speciální zaškolení zaměstnanců centra s cílem zvýšit jejich informovanost.
Díky zabezpečenému provozu se tým centra může soustředit na rychlou optimalizaci. „Abychom dosáhli skutečně rychlého zlepšení, musíme vyprodukovat spoustu odpadu. Automatizací a digitalizací procesů můžeme toto plýtvání snížit,“ dodává Dave Berry. „Z pohledu udržitelnosti si naše odvětví zatím neumí moc dobře poradit s emisemi uhlíku kategorie 3. Vytvořením bubliny, v níž snadno a rychle digitálně pochopíme naše emise kategorie 1 a 2, nám umožní vypracovat co nejlepší metodiku pro snižování emisí kategorie 3 ve farmaceutickém průmyslu. Ze spolupráce se společností Siemens mám ohromnou radost, jelikož nám s tím vším skutečně pomůže,“ uzavírá Dave Berry.
Vypravte se s námi do historie české energetiky, společně ale nahlédneme i do její budoucnosti. Hostem podcastu je Tomáš Hüner, ředitel divize chytré infrastruktury v českém Siemensu, který se oblasti energetiky věnuje již více než 30 let.
Průmyslové metaverzum – nový svět, který zrcadlí a simuluje skutečné stroje, továrny, města, dopravní sítě a ostatní i velmi složité systémy – nabídne svým aktérům interaktivní reprezentace a simulace skutečného světa v reálném čase. V dějinách průmyslu představuje zcela novou kapitolu, kterou začínáme společně psát.
Reprezentativní budova Opery v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu, v sobě skrývá špičková zařízení Siemens, která symbolizují pronikání moderních technologií této společnosti nejenom do exkluzivních koncertních sálů. Jsou také příkladem pro budování inteligentních měst.
Budoucím trendem zemědělství je udržitelné pěstování plodin s méně zdroji a bez použití chemických přípravků. Aby zemědělci mohli vyhovět těmto novým nárokům a požadavkům, musejí úzce spolupracovat s průmyslem, který jim dokáže poskytnout potřebné nástroje. Jak dobře může taková spolupráce fungovat, názorně předvádí FRAVEBOT – robot, který na brněnské rodinné farmě Ráječek monitoruje a sklízí jahody.
