K řadě významných zlepšení a vynálezů, které Siemens a Halske uskutečnili v souvislosti s rychle se rozvíjející elektrickou telegrafií ve druhé polovině 19. století, patří i takzvaný „talířový stroj“.
Pohled z výšky sedmi set kilometrů na největší větrnou farmu London Array, která dodává elektřinu půl milionu britských domácností. Má rozlohu sto kilometrů čtverečních a nalézá se blízko ústí řeky Temže do Severního moře. Snímek byl pořízen v roce 2013, v době spuštění zde bylo 175 větrných turbín umístěných 650 až 1 200 metrů od sebe. Bílé body představují větrné elektrárny a na snímku jsou vidět i brázdy po lodích. Barvu moře mění bledší jarní nános z Temže. Snímek zhotovila kamera vědeckého satelitu Landsat 8 s rozlišením patnáct metrů.
„Katastrofy existují především díky lidem,“ říká Vít Vilímek z Přírodovědecké fakulty. Ne že by příroda neznala zemětřesení či povodně, ale když nezasáhnou člověka či jeho výtvory, jsou to přirozené přírodní děje. „děje, které se často opakují a škodí nám hlavně tehdy, když zapomeneme na minulost,“ podotýká český odborník. A připomíná, jak rychle i v Peru lidé zapomněli na poučení z největší přírodní pohromy v jižní Americe, která před 44 lety zabila také skupinu českých horolezců.
Součástí Vysokého učení technického v Brně jsou prostory určené pro výzkum a vývoj – Vědecko-technický park prof. Lista. Jejich součástí je i Laboratoř spínacích přístrojů koncipovaná jako tzv. zkratová zkušebna.
V roce 2013 byla ve dvou etapách realizována dodávka sedmi kompaktních modulů 3AP1 DTC-123 kV pro rekonstrukci a rozšíření venkovní rozvodny E.ON v Hrušovanech nad Jevišovkou.
V diskusích o alternativních zdrojích elektrické energie se v posledních letech vedle solárních kolektorů a větrných farem stále více hovoří i o technologii OTEC (Ocean Thermal Energy Conversion). Tato technologie k tvorbě elektřiny využívá teplotního rozdílu mezi studenější vodou nacházející se v mořských hlubinách a teplejší vodou při hladině. O obrovském zdroji energie ukrytém v oceánech přemítal již Jules Verne ve své knize Dvacet tisíc mil pod mořem. Jeho románová vize se nyní stává skutečností.
Nedostatku kvalitních techniků není třeba se obávat, ale musíme začít konat, říká Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens Česká republika. Místo kritiky škol bychom se spíš měli zamyslet nad tím, jakou budoucnost u nás absolventi technických oborů vlastně mají. A také nad tím, proč naši mládež technika nebaví.
Astronom Pavel Spurný je ve svém oboru světovou špičkou. Práce jeho malé, pouze několikačlenné skupiny z Astronomického ústavu v Ondřejově zahrnuje nejen výpočet dráhy loňského Čeljabinského meteoritu, ale třeba také první objev „meteoritu s rodokmenem“ – tedy tělesa, jehož pád jsme přímo sledovali na jižní polokouli, uprostřed Austrálie. Ale za to, že je to možné, může v podstatě jedna velká kosmická shoda okolností.
Profesor Jiří Chýla je místopředsedou Výboru pro spolupráci České republiky a Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Má tedy blízko i k objevům, které se tam uskutečňují.
Potravinová situace třetího světa může mít nečekané následky, jak jsme viděli v případě eboly. Pokud se má nějak výrazně změnit, musí přijít zásadní změna. Změna, kterou by snad šlo přirovnat ke známé „zelené revoluci“ druhé poloviny dvacátého století. Technologie a plodiny bychom na něco takového mít mohli, říká botanik Jaroslav Doležel.
„Zaplať pánbůh, že to nebyl hodinář,“ radostně konstatoval mladý Werner, když hodnotil obchodní spojenectví s Halskem. Protože do té doby bylo běžnou praxí, že právě lidé vyučení v tomto oboru stáli u zrodu řady elektrotechnických vynálezů.
Poznání struktury DNA otevřelo „tajemství života“ k využití lékařům, ale i zemědělcům a také třeba kriminalistům.
