Trvalá migrace obyvatel do měst dostává dopravní systému po celém světe na hranice jejich možností. Řešení této kritické situace přináší digitalizace, která nejen výrazně zefektivňuje stávající systémy, ale současně usnadňuje a zpříjemňuje lidem kromě cestování i ostatní stránky života ve městech.
Řidiči se jistě shodnou na tom, že křižovatky patří k nejméně oblíbeným místům městské dopravní infrastruktury. Příliš mnoho vozidel a jízdních pruhů, ukazatele mířící do všech stran, semafory, vřava, zmatek. Když se pak ke křižovatce blíží třeba sanitka nebo hasičský vůz, chaos ještě vzrůstá. Ke zklidnění provozu na křižovatkách a také – a to především – k co nejrychlejšímu průjezdu vozidla záchranného systému by měl nyní přispět nový systém Sitraffic Stream. O přednostech této novinky jsme si povídali s Petrem Mikolášem z brněnské pobočky vývojového centra Corporate Technology společnosti Siemens, s.r.o., který se na jejím vývoji podílel.
Ústav, který chce ovlivnit moderní průmysl v zemi, má vcelku logicky sídlo, které už svým vzhledem a samozřejmě i vnitřním vybavením míří do budoucnosti. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT otevřel v květnu v pražských Dejvicích svou moderní, futuristicky vyhlížející budovu.
Návštěvníky Národního mořského simulátoru SeaSim vítá bleděmodré světlo nad nádržemi, tlumený hukot čerpadel a zvuk pohybující se vody. S ochranou tropických mořských ekosystémů tu pomáhají nejnovější technologie Siemens.
Karoserie tvoří velmi důležitou součást každého auta. I podle ní se často rozhodujeme, zda si nový vůz pořídíme, nebo ne. Kromě tvaru a barvy hraje velkou roli také kvalita povrchové úpravy – konkrétně laku. O bezchybné sušení čerstvě nalakovaných karoserií se v automobilce ŠKODA AUTO v Kvasinách stará nový Heating Control Systems (HCS) od společnosti Siemens.
Bez peněz na institucionální financování, tedy na zajištění svého základního chodu, nemůže ve světě ani u nás žádná vědecká instituce dlouhodobě fungovat, říká Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT. Pane profesore, i přímo na ČVUT má váš ústav odpůrce, kteří tvrdí, že CIIRC je příliš drahý, odčerpává peníze fakultám a měl by raději být součástí některé fakulty. Dokonce kvůli tomu – neúspěšně – požadovali odvolání rektora ČVUT Petra Konvalinky. Jak jim odpovídáte? CIIRC je vysokoškolským ústavem nového typu – ústavem vytvářejícím prostor pro širokou interdisciplinární spolupráci fakult, univerzit i průmyslových institucí. Svým způsobem přináší zásadní změnu, průlom v organizaci výzkumu i vysokoškolského vzdělávání, a to v souladu se světovými trendy. To se mnohým, kteří chtějí rozmělnit integritu naší alma mater, zejména některým…
Na začátku ledna 2017 odstartoval evropský smart grid projekt InterFlex, podpořený z programu Horizon 2020, který je zaměřen na zvyšování flexibility evropských distribučních sítí v prostředí stále významnějšího podílu obnovitelných zdrojů energie s využitím konceptu smart grid. Účastníkem projektu je i ČEZ Distribuce a jako partner se na něm podílí i Siemens.
Většina lidí nemá pavouky ráda. Jedno jim ale nelze upřít, jejich pavučiny jsou fascinující výtvory, které svou dokonalostí ohromily již staré Řeky. Ti v pavoucích viděli zakletou pyšnou dívku Arachné, jež v tkaní soupeřila s bohyní Pallas Athénou. K více než čtyřem desítkám tisíců druhů pavouků, kteří jsou známí v živočišné říši, letos přibyl ještě jeden. Robotické pavouky najdete ve vývojovém oddělení Siemens Corporate Technology v princetonském kampusu.
Dostupná a levná energie je základem moderní civilizace. A tak je jen případné, že energie ve všech formách by se měla přímo provázat s našimi životy a městy: ta v budoucnosti budou nejen obytným prostorem, ale zároveň tržištěm, elektrárnou i velkým energetickým skladištěm.
Mají se tady scházet špičkoví technici z akademického prostředí s výbornými techniky z průmyslu, aby společně dotáhli své nápady do praxe. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (známý pod anglickou zkratkou CIIRC) už pro ně připravuje v Praze své laboratoře. V první řadě haly s technikou, která dokáže napodobit tovární výrobu.
Mořské, tzv. offshore větrné elektrárny jsou velice slibným zdrojem elektrické energie budoucnosti. U evropských břehů fungují především v Severním a v Baltském moři. Jejich instalace je bohužel přísně limitována hloubkou vody, která nesmí přesáhnout 40 – 50 m. Z tohoto důvodu je nelze umisťovat do vzdálenějších míst oceánu ani ke strmě se svažujícím břehům kontinentů. Tento problém částečně řeší technologie plovoucích větrných elektráren, které lze použít i v hloubkách několika set metrů.
O tom, v čem vlastně spočívá koncept Průmysl 4.0 a co z něj vyplývá pro naši současnost i budoucnost, jsme hovořili s ředitelem průmyslových divizí Digital Factory & Process Industries and Drives společnosti Siemens ČR Wolfgangem Weisslerem.
