Města

Aspern – jak se žije v laboratoři

Petr Jechort
0

Na severovýchodním okraji Vídně, v místech, kde v minulosti bývala letištní plocha, se již několik let čile rozrůstá nové předměstí jménem Aspern. Není to však pouze další z mnoha tuctových městských periferií. Toto je laboratoř, kde se simuluje život budoucích měst, kde se vědci, urbanisté, ale i běžní rezidenti společně učí, jak sladit požadavky na komfortní bydlení s energeticky úspornými technologiemi a novými distribučními soustavami.

Aspern – tato citadela technologií, jak městečko někteří nazývají – by mohl být důležitý pro města na celém světě, protože pokud má být boj proti změnám klimatu úspěšný, bude třeba jej vybojovat především ve městech, kde se spotřebovává 75 % veškeré světové energie a kde také vzniká 85 % skleníkových plynů.

S rozlohou 240 ha je Aspern jedním z největších evropských developerských projektů. V současné době jej tvoří přibližně 3 420 bytů, univerzitní kampus, nákupní komplex a výzkumné centrum pro analýzu moderních výrobních technologií. Do roku 2028, kdy by měl být celý projekt hotov, by však měl počet bytů dosáhnout 10 500 a počet jejich obyvatel zhruba 20 000. Projekt zaštiťuje a finančně podporuje joint venture, v němž se spojily město Vídeň, podniky veřejných služeb (Wien Energie a Wiener Netze) a společnost Siemens.

Na prvních místech žebříčků

Vídeň je podle OSN na prvním místě žebříčku hodnotícího kvalitu městského života a je rovněž v čele 10 „nejinteligentnějších“ měst na světě. Rakouská metropole však, jak se říká, nechce usnout na vavřínech, proto hodlá své negativní působení na životní prostředí i nadále zmenšovat. K tomu, aby toto její snažení mohlo být úspěšné, je však třeba přesně znát současnou efektivitu využívání energií.

A právě o to usiluje Siemens v laboratorním městečku Aspern. Společnost sestavila „balíček“ skládající se z technologií pro řízení spotřeby energie v inteligentních budovách, řešení pro sítě nízkého napětí (distribuční soustavy od transformátorů až po jednotlivé budovy a byty) a řešení pro správu velkých dat včetně vytvoření speciálního městského datového centra. Na rozdíl od jiných velkých developerských projektů však musí v Aspernu všechny prvky těchto systémů – bez ohledu na jejich výrobce – být schopny spolu komunikovat a sdílet data.

Různé technologie, různé experimenty

Experimentuje se s různými technologickými „mixy“ počínaje fotovoltaickými panely a tepelnými čerpadly až po rozmanitá řešení ukládání energie. Kromě optimalizace využívání energie v samotných budovách se výzkum zaměřuje také na možnosti budov vytvářet energii a dodávat ji do sítě.

K dosažení tohoto cíle jsou nezbytné dva systémy. Prvním z nich je Building Energy Management System (BEMS), který v určitých intervalech měří využití elektřiny v budově a míru její „flexibility“. Druhým systémem je Energy Pool Manager, který funguje jako rozhraní mezi jednotlivými budovami a distribučním systémem. Ke sledovaným parametrům patří například spotřeba energie, kvalita vzduchu či teplota v místnosti. Tyto údaje se shromažďují a porovnávají s údaji získanými z distribuční sítě. Síť nízkého napětí, kterou tvoří 12 stanic a 24 transformátorů, je vybavena senzory, jež v reálném čase dodávají informace o jejím aktuálním stavu. Všechna tato data se scházejí v městském datovém centru, kde se pečlivě vyhodnocují. To však vůbec není jednoduchý úkol. Monitoring sítě nízkého napětí je totiž poměrně novou oblastí výzkumu a vyžádá si nové výpočtové algoritmy. Odborníci budou muset analyzovat, jak různé zdroje energie, v různých vzájemných mixech a za různého počasí ovlivňují funkčnost sítě a budov. Touto cestou by měli dospět k předpovědi optimálních podmínek pro dosažení maximální energetické účinnosti.

K řadě novinek, s nimiž přichází Aspern, patří i to, že fungování elektrické sítě nebude založeno pouze na klasickém vztahu nabídka-poptávka. Základní ideou projektu totiž je výroba elektřiny přímo v daném místě, kde by mělo docházet i k jejímu ukládání a co nejefektivnějšímu využívání. V další fázi se proto výzkum zaměří na možnosti koordinace přenosu energie mezi budovami a sítí. Systém by měl usměrňovat dodávky energie z fotovoltaických či solárně-termických kolektorů do tepelných čerpadel v budovách. Takovéto systémy budou ovšem k tomu, aby fungovaly správně, vyžadovat velké množství dat, jejichž zpracování a vyhodnocení rozhodně nebude snadné.     

První výsledky těchto experimentů by živá laboratoř měla vydat do konce letošního roku. Brzy se tedy dozvíme, zda jsou Aspernští na správné cestě a kudy bude jejich výzkum pokračovat.

Zdroje: Siemens, Ludwig Schedl

Diskuze k článku

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit přes facebook. Přihlásit se

Vaše komentáře

Zatím nebyl přidán žádný příspěvek. Buďte první.

Mohlo by vás zajímat

 
Galerie