Homepage

Labe u Štětí líně proudí mezi břehy. V místě, kde se ten pravý zvedá do zelení pokrytého hřebene, vyrostla na řece vodní elektrárna. V jejích útrobách se díky moderním technologiím pomalý tok řeky mění v silný proud, který roztáčí obří lopaty dvou turbín s průměrem oběžných kol více než pět metrů. Elektrotechnické vybavení, stejně jako převodovka Flender, která svými rozměry odpovídá úctyhodné velikosti kol, jsou dílem společnosti Siemens. Ale výjimečný je i charakter projektu elektrárny, který spadá do oblasti sociálního podnikatelství. Z výnosů se budou financovat charitativní a vzdělávací aktivity.

Možná si vzpomenete, že jsme v Energu již několikrát psali o elektrárně v Počeradech. Lépe řečeno – o dvou elektrárnách rozdílných koncepcí, které stojí vedle sebe. Jedna, ta původní, spaluje uhlí, druhá, nově zbudovaná, zemní plyn. Paroplynový zdroj Počerady je prvním projektem svého druhu v České republice a Siemens v něm zanechal významnou stopu.

Síť distribučních trafostanic pro napájení drážních netrakčních zařízení na traťovém uzlu Olomoucm bude vybavena ochranami řady Siprotec 5. První rozsáhlé nasazení nejmodernějších Siproteců je dodáváno včetně engineeringu, výpočtu nastavení ochran a jejich koncepce.

Pohled z výšky sedmi set kilometrů na největší větrnou farmu London Array, která dodává elektřinu půl milionu britských domácností. Má rozlohu sto kilometrů čtverečních a nalézá se blízko ústí řeky Temže do Severního moře. Snímek byl pořízen v roce 2013, v době spuštění zde bylo 175 větrných turbín umístěných 650 až 1 200 metrů od sebe. Bílé body představují větrné elektrárny a na snímku jsou vidět i brázdy po lodích. Barvu moře mění bledší jarní nános z Temže. Snímek zhotovila kamera vědeckého satelitu Landsat 8 s rozlišením patnáct metrů.

„Katastrofy existují především díky lidem,“ říká Vít Vilímek z Přírodovědecké fakulty. Ne že by příroda neznala zemětřesení či povodně, ale když nezasáhnou člověka či jeho výtvory, jsou to přirozené přírodní děje. „děje, které se často opakují a škodí nám hlavně tehdy, když zapomeneme na minulost,“ podotýká český odborník. A připomíná, jak rychle i v Peru lidé zapomněli na poučení z největší přírodní pohromy v jižní Americe, která před 44 lety zabila také skupinu českých horolezců.

Součástí Vysokého učení technického v Brně jsou prostory určené pro výzkum a vývoj – Vědecko-technický park prof. Lista. Jejich součástí je i Laboratoř spínacích přístrojů koncipovaná jako tzv. zkratová zkušebna.