Homepage

Sudičky Ernstu Wernerovi v den jeho narození – 13. prosince 1816 – bezesporu  u kolébky života přisoudily talent a nadání. Ale u lidí technického ducha osud samozřejmě také ovlivňuje nadšení z nových vynálezů a jejich fascinujících možností.

Čtenář možná bude znát povídku E. A. Poea, jež nese název muž davu. Pojednává o člověku, který pravděpodobně veškerý svůj čas trávil tím, že se nechával unášet proudy lidí valícími se londýnskými ulicemi. Jeho chování bylo podivné, dostal-li se totiž na okraj davu, ztrácel vitalitu a začínal být nejistý, jakmile se však vrátil zpět do jeho středu, byl opět ve svém živlu.

Denně se obklopujeme množstvím počítačů – od věciček v kapse u kalhot přes pracovní notebooky až po neviditelné internetové servery. Ten nejvýkonnější si ale nosíme mezi ušima. Lidský mozek dosahuje výkonu, vedle něhož jsou naše počítače jen dětskými hračkami. Snažíme se zjistit, jak je to možné, ale mozek si zatím své tajemství střeží. V Evropě však vzniká projekt, který má šanci odhalit víc, než dokázal kdokoliv předtím.

Filip Pertold se s námi nechtěl bavit o budoucnosti. Podle ekonoma z institutu CERGE-EI, který se specializuje na otázky pracovního trhu, je přítomnost zajímavá dost. Žijeme stále ještě v dozvucích velké technologické změny – digitalizace. Přinesla s sebou dlouhé období prosperity, ale také společenské změny, které některým pomohly, jiným uškodily. I další revoluce budou stejně turbulentní a připravit se na ně lze jen těžko. Pomůže možná jen dobrá škola a přestěhování do velkého města.

Poznání struktury DNA otevřelo „tajemství života“ k využití lékařům, ale i zemědělcům a také třeba kriminalistům.

Zdá se to zvláštní až neuvěřitelné, ale byly to mimo jiné právě život ztěžující byrokratické poměry v pruské armádě a ve společnosti v polovině 19. století, které překvapivě rozhodly o vzniku dnešního koncernu Siemens.