Homepage

Řada měst, která bojují s emisemi a nedýchatelným ovzduším, zavedla do center plošně sníženou rychlost 30 kilometrů v hodině. Nová studie automotoklubu ADAC však prokázala, že třicetikilometrová rychlost nesnížila emise oxidu dusíku ani oxidu uhličitého. Naopak studie Technické univerzity v Mnichově ukázala, že plynulejší doprava znamená snížení emisí NOx až o 30 %. Lepší cestou k dosažení čistšího ovzduší v městských centrech jsou proto inteligentní dopravní systémy a vytváření „zelených vln“. Na snímku je jedna z dopravních tepen čínské metropole Su-čou, která se nachází přibližně 100 km severozápadně od Šanghaje. V současnosti zde žije téměř 11 milionů obyvatel a město patří mezi nejrychleji se rozvíjející čínská centra současnosti, roční nárůst obyvatel přesahuje 6 %.

Trvalá migrace obyvatel do měst dostává dopravní systému po celém světe na hranice jejich možností. Řešení této kritické situace přináší digitalizace, která nejen výrazně zefektivňuje stávající systémy, ale současně usnadňuje a zpříjemňuje lidem kromě cestování i ostatní stránky života ve městech.

Řidiči se jistě shodnou na tom, že křižovatky patří k nejméně oblíbeným místům městské dopravní infrastruktury. Příliš mnoho vozidel a jízdních pruhů, ukazatele mířící do všech stran, semafory, vřava, zmatek. Když se pak ke křižovatce blíží třeba sanitka nebo hasičský vůz, chaos ještě vzrůstá. Ke zklidnění provozu na křižovatkách a také – a to především – k co nejrychlejšímu průjezdu vozidla záchranného systému by měl nyní přispět nový systém Sitraffic Stream. O přednostech této novinky jsme si povídali s Petrem Mikolášem z brněnské pobočky vývojového centra Corporate Technology společnosti Siemens, s.r.o., který se na jejím vývoji podílel.

Karoserie tvoří velmi důležitou součást každého auta. I podle ní se často rozhodujeme, zda si nový vůz pořídíme, nebo ne. Kromě tvaru a barvy hraje velkou roli také kvalita povrchové úpravy – konkrétně laku. O bezchybné sušení čerstvě nalakovaných karoserií se v automobilce ŠKODA AUTO v Kvasinách stará nový Heating Control Systems (HCS) od společnosti Siemens.

Bez peněz na institucionální financování, tedy na zajištění svého základního chodu, nemůže ve světě ani u nás žádná vědecká instituce dlouhodobě fungovat, říká Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT. Pane profesore, i přímo na ČVUT má váš ústav odpůrce, kteří tvrdí, že CIIRC je příliš drahý, odčerpává peníze fakultám a měl by raději být součástí některé fakulty. Dokonce kvůli tomu – neúspěšně – požadovali odvolání rektora ČVUT Petra Konvalinky. Jak jim odpovídáte? CIIRC je vysokoškolským ústavem nového typu – ústavem vytvářejícím prostor pro širokou interdisciplinární spolupráci fakult, univerzit i průmyslových institucí. Svým způsobem přináší zásadní změnu, průlom v organizaci výzkumu i vysokoškolského vzdělávání, a to v souladu se světovými trendy. To se mnohým, kteří chtějí rozmělnit integritu naší alma mater, zejména některým…

Na začátku ledna 2017 odstartoval evropský smart grid projekt InterFlex, podpořený z programu Horizon 2020, který je zaměřen na zvyšování flexibility evropských distribučních sítí v prostředí stále významnějšího podílu obnovitelných zdrojů energie s využitím konceptu smart grid. Účastníkem projektu je i ČEZ Distribuce a jako partner se na něm podílí i Siemens.